Bizarní členovec z Brna

Někdy ke vzácnému objevu dojde víceméně náhodou. Byl to případ i tohoto nálezu. Amatérský paleontolog Tomáš Viktorýn šel s geologickým kladívkem lesem a jen tak zkoušel štěstí. Jeden z kamenů, do kterého kladívkem uhodil, byl ale jiný než ostatní. Vykouklo z něj cosi, co měřilo 5 cm, mělo to úzký protáhlý tvar a malý půlkruhovitý výkus (na oko, jak se později zjistilo).

Zprvu si myslel, že jde o rostlinu, možná list. „Došli jsme ale k závěru, že se jedná o Thylacocefalona, konkrétně rod Concavicaris, měl totiž konkávní, neboli vypouklou část těla,“ vysvětluje v Meteoru paleontolog Štěpán Rak z Muzea českého krasu v Berouně.

K přesnému určení živočicha došlo po zdlouhavých konzultacích s mnoha odborníky. Čeští paleontologové oslovili například Frederika Schrama ze Spojených států, který mimo jiné po pečlivém zhlédnutí snímků včetně mikroskopických zjistil, že zkamenělina je naprosto výjimečná, a že jde o dosud neznámý druh zřejmě z mladších prvohor, z karbonu. Ukázalo se, že brněnský Concavicaris je prvním zástupcem tohoto živočicha nalezeným mimo USA!

V prvním kameni, který český objevitel rozklepl, se nacházel tzv. holotyp, tedy kus, podle kterého bude popsán nový druh. Materiálu ale našel mnohem více, zhruba 200 kousků.

Jako ze sci-fi filmu

Thylaco znamená ve staré řečtině vak, cephala pak hlava, Thylacocephala je tedy taková vakovitá hlava. Připodobnit by se vzdáleně dala například k hlavě krevety, ovšem bez těla a ocásku. Tímto podivným živočichem se dokonce inspiroval režisér Steven Spielberg při tvorbě sci-fi filmu Válka světů. „Pochodují tam po třech končetinách, byl to opravdu bizarní živočich, který už naštěstí nežije,“ dodává Štěpán Rak.

Vyhynulí predátoři měli vpředu velké oči, kterými pozorovali kořist. Pohybovali se pravděpodobně velmi rychle, po vpředu umístěných třech párech končetin s malými klepety, takovými bodáky, kterými aktivně lovili kořist. Na zadní části těla pak měli jakési ploutevní orgány.

Nález a kresba brněnského Thylacocephalona|foto:

Predátoři měřili až 10 cm, na tehdejší dobu to byli opravdoví obři, vždyť průměrný živočich měl jen 3 až 5 cm.

První známky existence těchto podivných zvířat pocházejí z kambria, tedy z obrobí před 500 miliony let, poslední objevy máme z druhohor, snad i třetihor. Na Zemi se tedy vyskytovali velmi dlouho a pravděpodobně v řadě různých forem. „Byl to obdivuhodný živočich, který dokázal přežít všechny možné kolegy predátory, různé klepítkatce, praobratlovce, praryby a podobně,“ doplnil Štěpán Rak.

Tělo živočicha bylo uzpůsobeno pro plavání, jeho velké oči směřovaly dolů. U některých nejstarších druhů víme o tom, že měly očka na stopkách. „Vypadá jako polotovar, ne úplně hotový živočich, přesto evoluce tomu chtěla, aby vzniklo a žilo stovky milionů let, šlo o evidentně úspěšného predátora,“ dodal Rak.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.