Meteor13. června  2017 v 08:04  

Budeme baštit maso z laboratoře?

Maso z laboratoře není sci-fi - Foto: Fotobanka Pixabay

Maso z laboratoře není sci-fiFoto: Fotobanka Pixabay

Maso uměle vypěstované v laboratoři není takové sci-fi, jak se na první pohled může zdát. První hamburger ze zkumavky už lidé ochutnali, jeho výrobní cena ale přesahovala 300 000 dolarů. Daří se už i výroba kuřecího. Vědci se nyní pokoušejí přijít na levnější a jednodušší způsob výroby masa. Proč? Chov zvířat totiž ničí planetu.

Příspěvky Meteoru 10. 6. 2017
01:35 Proč někteří lidé dočasně oslepnou?
15:38 Největší improvizátor mezi ptáky.
24:00 Morová rána, která zasáhla raky.
35:10 Chladicí fólie z malých kuliček.
37:48 Budeme baštit maso vypěstované v laboratoři?
48:27 Operace srdce bez mimotělního oběhu.

Do roku 2050 se údajně zdvojnásobí spotřeba masa na Zemi. Aby se uspokojila poptávka, rozšiřují se velkochovy hospodářských zvířat a zároveň i pastviny a pole, na kterých se pěstují suroviny ke zkrmení. Kvůli tomu se v některých dosud zalesněných oblastech kácejí pralesy a ubývá tak přirozené zeleně. Hospodářská zvířata, zejména skot, navíc vypouštějí do vzduchu velké množství skleníkových plynů (metan) a spotřebovávají velké množství vody. 

 

Proč někteří lidé dočasně oslepnou? Největší improvizátor mezi ptáky. Morová rána, která zasáhla raky. Chladící fólie z malých kuliček. Budeme baštit maso vypěstované v laboratoři? Operace srdce bez mimotělního oběhu.

Vložit na svůj web

Jednou z možností, jak uspokojit poptávku lidstva po zvířecím mase, je naučit se ho vyrábět. „Zatím neumíme pěstovat maso ve velkém a levně. Umíme to jen v malých tenkých proužcích a třeba na jeden hamburger je jich potřeba 20 000,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr. Nejnověji se výzkumníkům podařilo vyrobit kuřecí a kachní maso. Na jeden kilogram kuřecích prsou na řízky byste si ale museli přichystat přibližně 20 000 dolarů!  

Elixír z telátka 

Umělá výroba masa je složitý proces. I k němu je navíc zapotřebí přirozený základ ze zvířete. Maso se pěstuje z kmenových svalových buněk odebraných z poražených zvířat. A kde? V kultivačním roztoku obsahujícím tzv. fetální telecí sérum. „To se odebírá z nenarozených telat, sérum obsahuje spoustu důležitých látek, je to takový elixír života,“ popsal Jaroslav Petr.  

Nenahraditelná chuť 

Hovězí dobytek - producent skleníkových plynů a požírač trávy - ale chuť jeho masa je nezaměnitelná - Foto: Fotobanka Pixabay

Hovězí dobytek - producent skleníkových plynů a požírač trávy - ale chuť jeho masa je nezaměnitelnáFoto: Fotobanka Pixabay

I když připustíme, že se maso takto začne časem vyrábět a prodávat, není jisté, že ho konzumenti přijmou. Možná jim totiž nebude chutnat. Chuť je vždy výsledkem složitého nenapodobitelného procesu. Zvíře se nějak hýbe, v lepším případě chodí po louce, svaly přirozeně pracují, zvíře ukusuje čerstvou trávu, to vše ovlivňuje specifickou chuť masa.  

Zvířata jako zdroj léků 

Produkovat maso z velkochovů zvířat zatím vyjde mnohem levněji než jej pěstovat v laboratoři. Není ale vyloučeno, že to v budoucnu nebude opačně. Možná přijdou i doby, kdy umělé maso zcela vytěsní neekologické chovy. 

Například v biotechnologiích jsme ale podle Jaroslava Petra zatím svědky opačného trendu – kdy výroba některých léků vyjde levněji s využitím zvířat než v laboratoři. Týká se to preparátu pro lidi s poruchami srážlivosti krve, kterým se nedostává určitých důležitých bílkovin.  

„Můžeme je získávat složitě a draho z darované lidské krve, případně je nechat vyrobit přes geneticky modifikované kvasnice. Anebo můžeme vnést lidský gen do dědičné informace kozy, která následně ten lidský léčivý protein vydojí v mléce. Člověk z mléka protein izoluje a vyrobí z něj lék. Ukazuje se, že tento způsob výroby léku je nejlacinější,“ dodal Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny

    V Meteoru zahajujeme vysílání sedmidílné četby o chemických prvcích. Jde o vybrané části kapitol z knihy Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny, kterou napsal Sam Kean, a vydalo nakladatelství Grada. Poslechněte...

     
  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace