Meteor11. listopadu  2017 v 08:04  

Buňky našeho těla si voní

Jakým jazykem spolu mluví buňky? - Foto: Fotobanka Pixabay

Jakým jazykem spolu mluví buňky?Foto: Fotobanka Pixabay

Naše tělo tvoří miliardy buněk. Aby vše dobře klapalo, musejí spolu efektivně komunikovat. Jak to dělají? Jakou řečí naše buňky mluví?

Příspěvky Meteoru 11. 11. 2017
01:15 Buňky našeho těla si voní
11:20 Tycho Brahe a jeho supernova
16:45 Mývalí čepice a vzteklina
25:20 Prasečí dopamin proti Parkinsonovi
28:55 Květy lákají hmyz světélkováním
38:20 Proč neměl Ghándí rád jód?

Na počátku všeho je jedna jediná buňka. Oplozené vajíčko. Buňka se záhy začne dělit – na dvě, čtyři…a mnoho dalších. Za devět měsíců embryonálního vývoje se z prapůvodní buňky vyvine celý komplexní tvor.  

 

Buňky našeho těla si voní. Tycho Brahe a jeho supernova. Mývalí čepice a vzteklina. Prasečí dopamin proti Parkinsonovi. Květy lákají hmyz světélkováním. Proč neměl Ghándí rád jód?

Vložit na svůj web

Buňky jsou spolu od samého počátku v kontaktu a pokud se stane, že komunikace uvázne, nastává vývojový problém. 

„Buňky si posílají signály, jsou schopné vykrýt si chyby, k nimž může dojít třeba při infekci během matčina těhotenství. Je to pro ně podobně důležité, jako schopnost zpracovat energii. Buňka, která neodpovídá na signály, je jako letadlo, které nereaguje na pokyny dispečerů, začne být vnímána jako podezřelá a v případě možného ohrožení celku musí být zničena,“ uvádí v Meteoru docent Vítězslav Bryja z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 

Není to tedy tak, že by vývoj byl úplně nalajnovaný dopředu a buňky jen samovolně plnily úkoly zadané mozkem. Bez efektivní komunikace všech našich buněk bychom se ani nemohli narodit. „Každá naše buňka má stejnou DNA, přesto je každá jiná. Docela sedí přirovnání ke knize. Všichni čteme stejnou knihu, ale každá buňka vidí jiné stránky. A to, kde se kniha má otevřít, je informace, která není autonomní, buňka ji musí odněkud dostat. Buňky si při vzájemné komunikaci určují, které stránky návodu si otevřou,“ vysvětluje docent Bryja.  

Změň se, nebo zemři, buňko! 

V průběhu embryonálního vývoje dochází k rozrůzňování buněk, musí se vyvinout nervová a svalová tkáň i specializované orgány. Právě k tomu je potřeba otvírat konkrétní stránky knihy pokynů. Buňky dostávají instrukce typu „změň se“ nebo „zemři“. Zní to drasticky, ale pro správný vývoj lidského těla jsou takové pokyny klíčové. Příklad: V určitou fázi embryonálního vývoje máme místo rukou jakési ploutvičky. Buňky musí dostat instrukci „zemřete“ a „zmizte“, a teprve tím nám vzniknou prsty. 

Pořád ale nevíme, jakým jazykem naše buňky mluví. Možná by bylo přesnější říct, že si „voní“, probíhá mezi nimi určitá „chemie“. „Ano, je to sice zjednodušení, ale říci, že buňky si vzájemně voní, bude asi nejpřesnější,“ dodává Bryja. 

Jak je možné, že si spolu všechny buňky rozumí a nenastane komunikační zmatek? Je snad někdo nebo něco, co celou komunikaci řídí? „Ne, rozhodně se to neřídí z mozku. Spíše jde o nějaké základní mechanismy v regulaci buněčné řeči. Současné poznání vědy naznačuje, že to všechno může vzniknout samo o sobě jen díky systému pozitivní a negativní zpětné vazby, které jsou nastavené,“ uzavírá Vítězslav Bryja. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 18. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

    Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před 60 lety. Od té doby se ale neustále šíří a ohrožuje původní faunu. Myslivci jich v Česku každý rok uloví několik stovek....

     
  • 14. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

    Pestrobarevná louka je pastvou pro oči – ale pro lidské oči. Včely a čmeláci si totiž oranžových, ohnivě rudých ani zlatavě žlutých květů vůbec nevšimnou. Jediné, co vidí, jsou odstíny modré, fialové a ultrafialové.

     
  • 7. listopadu  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak se vyhnout plesnivění chleba

    Jak moc škodlivá je plíseň na chlebu? Je pravda, že když se objeví první viditelné známky plísně na povrchu chleba, tak vnitřek už je houbou prorostlý? Panika není na místě. Z drobných zelenavých ostrůvků na kůrce chleba...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace