Meteor25. dubna  2017 v 08:04  

Buráky mohou hostit nejrakovinotvornější látku u nás

Buráky, oblíbená pochoutka, nejsou nebezpečné? - Foto: Fotobanka Pixabay

Buráky, oblíbená pochoutka, nejsou nebezpečné?Foto: Fotobanka Pixabay

Také máte rádi buráky? Nejste sami. V oblibě je mají i houby, z nichž některé produkují nebezpečné toxické látky. Například silně karcinogenní aflatoxin. Ten se někdy objevuje i v kešu, muškátovém oříšku a dokonce v mléku, to když se kravám přidává rizikové krmivo. Jak velké nám hrozí nebezpečí?

Příspěvky Meteoru 22. 4. 2017
01:36 Jak je stará planeta Země?
10:38 Největší karcinogen u nás
16:52 Otec atomové bomby
21:18 Sépie a chobotnice překvapily genetiky
29:10 Je lepší prázdná, nebo plná lednice?
34:42 Falešná zmije
39:42 Tajemný zvuk z oceánu
43:58 Jak blešivci přežili doby ledové?

Předně je potřeba říct, že jakákoliv organická hmota plná cukrů a tuků je osídlena spoustou mikroorganismů. Je to normální a není třeba se hned obávat o svůj život. V malém množství naše zdraví neohrožují a velké množství by měli odchytit inspektoři, kteří pravidelně kontrolují potraviny, zejména ty, které se dovážejí z rizikových oblastí světa. 

 

Jak je stará planeta Země? Největší karcinogen u nás. Otec atomové bomby. Sépie a chobotnice překvapily genetiky. Je lepší prázdná nebo plná lednice? Falešná zmije. Tajemný zvuk z oceánu. Jak blešivci přežili doby ledové?

Vložit na svůj web

„Každé zrno v sobě má celou řadu hub, v jedné obilce kukuřice může být třeba i 10 druhů hub. Tyto houby samozřejmě produkují řadu metabolitů, které můžou být toxické, říkáme jim mykotoxiny. Je jich mezi 300 až 400 a některé z nich jsou při velkém dávkování nebezpečné,“ uvedl v Meteoru odborník na houby a plísně Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty UK. 

Tropická houba 

Nebezpečný aflatoxin produkuje houba Aspergius flavus, která není typická pro naše území. Najdeme ji hlavně v tropech a subtropech. „Vyhovuje jim teplota kolem 28 stupňů Celsia, u nás například v silech na polích nehrozí. Naopak ale hrozí v řadě dovážených komodit,“ dodal Kolařík.  

Evropská unie má dobře propracovaný systém kontrol a jasně definované oblasti zvýšeného rizika, odkud se potenciálně závadné potraviny mohou dovážet. Inspektoři odebírají vzorky a stanovují množství aflatoxinů. Informace o zabavených dodávkách můžeme najít na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jako loni v únoru, kdy se podařilo českým kontrolorům odhalit 18 tun závadných arašídů z Číny.  

Maximální limit pro aflatoxiny v arašídech činí 4 mikrogramy na kilogram, v zachycené dodávce jich ale bylo více než 4krát tolik! Plíseň byla v pytlech s ořechy viditelná na první pohled.  

Kromě Číny, která je největším producentem arašídů na světě, se pravidelně kontrolují také potraviny z Turecka a dalších rizikových oblastí. Kromě oříšků je pod drobnohledem také sója.  

Houby rády vlhko 

Známe to i z českého lesa, kde houby rostou hlavně po dešti. Obecně totiž mají houby včetně plísní rády vlhké prostředí. A v burácích ze subtropů vlhko bývá. Houba si v nich hoví jako v bavlnce. A mimochodem právě bavlníková semena jsou dalším oblíbeným útočištěm plísní produkujících aflatoxiny. Právě přes takto nakažená semena se můžou toxické látky dostat dokonce i do kravského mléka.  

„V současné době u nás probíhá jeden soudní spor s firmou, která zemědělcům dodala závadné bavlníkové zrno na zkrmení krávami. Veterináři zachytili v mléce aflatoxiny a farmáři se tak soudí kvůli ušlému zisku, mléko museli samozřejmě zlikvidovat, protože toxiny není možné odstranit,“ doplnil Kolařík.  

Aflatoxin je termostabilní, to znamená, že ho nezničí ani důkladné převaření. Poškození jater mohou způsobit i malé dávky, pokud je jim tělo vystaveno dlouhodobě. „Existuje přímá vazba mezi rakovinou jater a aflatoxinem,“ uzavřel mykolog Kolařík.  

Nezbývá než důvěřovat kontrolorům a ještě k tomu se řídit starým dobrým heslem „všeho s mírou“. Vždyť buráky obsahují samozřejmě i mnoho prospěšných látek včetně vitamínů, ale jak se říká, nic se nesmí přehánět. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny

    V Meteoru zahajujeme vysílání sedmidílné četby o chemických prvcích. Jde o vybrané části kapitol z knihy Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny, kterou napsal Sam Kean, a vydalo nakladatelství Grada. Poslechněte...

     
  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace