Meteor26. května  2018 v 08:04  

Český lék na HIV pro divadelní diváky

Martin Myšička coby Antonín Holý ve hře Elegance molekuly - Foto: Hynek Glos

Martin Myšička coby Antonín Holý ve hře Elegance molekulyFoto: Hynek Glos

Nestává se často, že by se vědec stal divadelní hvězdou a věda ústředním tématem hry. V případě profesora Antonína Holého, významného českého vynálezce léků na AIDS a hepatitidu B se tak ale stalo. Hra o jeho životě a práci se jmenuje Elegance molekuly a vidět ji můžete v Dejvickém divadle.

Příspěvky Meteoru 26. 5. 2018
01:13 Divadelní Elegance molekuly
25:56 Jak byla objevena DNA
31:12 Sloni poslouchají dupání chobotem
40:50 I obyčejná kapka vody může překvapit

Cidofovir, adefovir a tenofovir. To jsou tři látky, které mnoha milionům lidí umožňují důstojný život ve zdraví. Za jejich existenci vděčíme českému chemikovi prof. Antonínu Holému, který celý svůj profesní život strávil v laboratořích pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. 

 

Divadelní Elegance molekuly. Jak byla objevena DNA. Sloni poslouchají dupání chobotem. I obyčejná kapka vody může překvapit.

Vložit na svůj web

Je to k nevíře, ale spousta lidí Holého nezná. Právě připomenout a vyzdvihnout jeho odkaz je cílem hry Elegance molekuly. Na vzniku divadelního kusu se netradičně podíleli nejen kumštýři, ale i samotní vědci z ústavu, který sídlí v Dejvicích hned vedle divadla. 

Jedním z těch, kdo inspiroval divadelníky k napsání hry, je bývalý kolega prof. Antonína Holého, prof. Pavel Hobza. „Napadlo mě to asi před třemi roky, protože mě zaráželo, kolik lidí Holého nezná, dokonce ani někteří studenti chemie, to jsem chtěl změnit,“ uvádí v rozhovoru pro Meteor Pavel Hobza, v současnosti nejcitovanější český vědec (ve vědecké literatuře). 

Hledání příběhu 

Slovo dalo slovo, chemici si s divadelníky plácli, ale to nejtěžší je teprve čekalo – napsat scénář. Úkolu se ujal zkušený autor Petr Zelenka. I pro něj to byl ale oříšek. Jak pojmout příběh profesora, který celý život deset hodin denně trávil uzavřený ve své laboratoři, byl tak trošku morous a jediným jeho koníčkem bylo fotografování? 

Bylo nutné najít nějakou zajímavou dějovou linku. Rozvinout ji, třeba ji i malinko zdramatizovat. Tou linkou byly finance. Významné objevy vynesly profesoru Holému a jeho kolegům nakonec hodně peněz, vědec přesto žil pořád stejným skromným životem a o zajímavých výdělcích neřekl ani vlastní ženě. Proč? Jaké bylo vlastně jeho manželství? 

Reakce manželky 

„Přiznám se, že jsem měl trochu obavy, jestli pověsti Antonína nepřitíží některé nepříznivé okolnosti, třeba jeho vstup do komunistické strany v červnu 1989 nebo postavení jeho rodiny, která nevěděla o vydělaných penězích, na premiéře byla i paní Holá, měli jsme strach, aby neodešla už v půlce,“ vzpomíná Pavel Hobza. 

Paní Holá naštěstí neodešla, naopak zůstala až do konce představení, které pak přede všemi pochválila. Antonína Holého, který byl ve skutečnosti spíše menšího vzrůstu s kulatou hlavou, hraje v Dejvickém divadle vysoký štíhlý Martin Myšička. I jeho zásluhou si divák odnáší z hlavní postavy pocit, že jde nikoli o trochu nudného vědátora, ale vlastně o celkem sympatického chlapíka, kterému držíme palce.  

Čtěte také: Přivedl mě k chemii, to byl můj největší objev, vzpomíná na proslulého vědce Holého jeho kolega

„Mým záměrem nebylo vystihnout pana profesora Holého úplně realisticky, vždyť se mu ani nepodobám. Klíčový byl pro mě spíše způsob myšlení, jeho tah na branku, zaujetí pro věc a pracovitost,“ říká k tomu herec a umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička. 

O chemii bez chemie 

Při tvorbě scénáře bylo prý nejtěžší napsat dialogy tak, aby sice byly o chemii, ale nezatěžovaly příliš diváka nesrozumitelnou terminologií. „Ještě dva měsíce před premiérou jsem si myslel, že budeme v představení kreslit nějaké molekuly, protože tam o nich říkáme, jak jsou elegantní a estetické, ale když jsme začali malovat vzorce a herci je měli nějak vysvětlovat, nešlo to, bylo by to příliš složité a cítili jsme, že divák by se odpojil,“ popisuje Petr Zelenka. 

Jak to celé začalo 

První výjimečné molekuly se Antonínu Holému podařilo syntetizovat už v sedmdesátých letech 20. století. Tehdy ještě ale nebylo zcela jasné, k čemu by mohly posloužit. Trpělivý profesor si s molekulami „hrál“ ještě velmi dlouho poté a jen díky své umanutosti a velké porci štěstí byl nakonec úspěšný.  

Antonín Holý - Foto: Jiří Suchomel

Antonín HolýFoto: Jiří Suchomel

„Několikrát byl vybízen, aby změnil téma, že jeho molekuly neponesou plody, ale on vytrval, protože tomu věřil. Klíčový obrat nastal počátkem osmdesátých let, když časopis Nature uveřejnil studii o prokázané antivirální aktivitě těchto molekul,“ dodává Pavel Hobza. 

Naštěstí přišel rok 1989 a změna režimu, která umožnila příchod amerických investorů a farmaceutických firem. Díky spojení s nimi se podařilo z nadějných molekul vyvinout prototypy léků, otestovat je a nakonec je přivést na světový trh. První lék proti viru HIV se začal prodávat v roce 2001. 

„Tady na tom vidíte, jak daleká je cesta od objevu k realizaci. Velmi dobře to ukazuje osud bádání, i v té hře je krásně ukázáno, že všechno mohlo skončit i úplně jinak a že štěstí přeje připraveným,“ pokračuje Pavel Hobza. 

Jak Holého lék funguje? 

Princip antivirotické léčby spočívá v tom, že se zastaví duplikování nakažené DNA. Jde o to, že DNA se neustále obnovuje, replikuje… přičemž nakažená DNA to dělá rychleji. „DNA se rozplete, z jedné se vytvoří dvě, ze dvou čtyři, a tak dále. V takovém řetězci se pak přenáší chybná informace, která je průvodním jevem nemoci. Antonínovi se podařilo tento proces přerušit, ten řetězec přetrhnout,“ vysvětluje Pavel Hobza. 

Antonín Holý zemřel 16. července 2012. Posledních sedm let života ho trápila Parkinsonova choroba. Je to velká škoda, protože měl rozpracováno ještě několik nápadů na nové léčebné látky. Mohl díky nim pomoci zachránit další miliony lidí. Uvidíme, zda jeho celoživotní dílo někdy ocení švédská Královská akademie věd Nobelovou cenou za chemii. Jisté však je, že jej ocení diváci Dejvického divadla. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 23. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Minerálka stará desítky tisíc let

    Obyčejná kohoutková voda v plastové láhvi už po pár dnech nechutná nejlépe. Jak pak asi chutná voda stará desítky tisíc let? Kupodivu velmi dobře! Řeč je pochopitelně o podzemní minerální vodě...

     
  • 19. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Co měřil Běhounek na severním pólu?

    Nejen spisovatelem dobrodružných knih, ale především skvělým vědcem byl František Běhounek. Osobně se účastnil polární expedice, při které málem položil život. Ztroskotání vzducholodi Italia přesně před 90 lety nejenže...

     
  • 16. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Větrné rekordy na Zemi

    Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas