Meteor27. srpna  2016 v 08:05  

Chabá paměť vody a homeopatie

Má voda paměť? - Foto: Fotobanka Pixabay

Má voda paměť?Foto: Fotobanka Pixabay

Má voda paměť? Jak dlouho a co si může pamatovat? To jsou otázky, které dlouhodobě zajímaly nejen vědce. Dnes už díky nejnovějším objevům o vodní paměti mnohé víme. A jak s tím vším souvisí homeopatie?

Meteor 27. 8. 2016
01:01 Co najde nová sonda u Jupiteru?
13:15 Je lepší čistota nebo nepořádek?
17:20 Želvušky přežijí všechno
27:50 Má voda paměť?
34:34 Sherlock Holmes a případ podivné známky

V rámci prázdninového seriálu Meteoru o zajímavostech vody jsme se na téma paměti vody zeptali chemika, profesora Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.  

 

Co najde nová sonda u Jupiteru? Je lepší čistota nebo nepořádek? Želvušky přežijí všechno. Má voda paměť? Sherlock Holmes a případ podivné známky.

Vložit na svůj web

Voda a její paměť 

Nutno předeslat, že chemik v tomto případě „vodou“ nemyslí horskou bystřinu nebo studánku, ale obecně řečeno „materiál složený z molekul“. Při zkoumání paměti vody pak jde o to, jak rychle nebo pomalu molekuly vody mění své uspořádání po určitých změnách svého složení. 

Molekuly vody se totiž uspořádávají kolem rozpuštěných látek. „Pokud do vody vložím molekulu z jiné látky a pak ji odstraním, tak molekuly vody si budou pamatovat uspořádání, které měly kolem té látky. Ale jak dlouho jim to vydrží?,“ předeslal profesor Pavel Jungwirth. 

Pokusy s vodní pamětí 

„To je přesně definovaný vědecký dotaz, na který můžeme experimentálně odpovědět, třeba pomocí časově rozlišené spektroskopie,“ řekl Jungwirth a dodal: „Velmi krátké záblesky umožní pozorovat, jak rychle se molekuly vody vrátí do původní polohy. Jinak řečeno, jak rychle voda ztratí paměť.“  

V laboratoři se na základě experimentu vypracují počítačové simulace. Výsledkem jsou pak modely, které paměť zkoumané vody nadefinují. Tým profesora Jungwirtha podnikl experimenty s ultrarychlými laserovými záblesky a odpověď byla jednoznačná.  

Paměť vody ano, ale… 

„Paměť vody samozřejmě existuje, ale v řádu pár pikosekund,“ prozradil Jungwirth. „Přičemž 1 pikosekunda je 10-12 vteřiny, čili miliontina miliontiny vteřiny. Takže když budeme hodně vstřícní, tak můžeme říct, že za tisícinu miliontiny vteřiny voda své uspořádání zapomene, bude zase taková, jakoby v ní žádná látka rozpuštěná nebyla,“ zdůraznil chemik. 

„To je vlastnost kapalné vody. V ledu je to jinak, tam může molekulová struktura zamrznout. Ale u kapalné vody se molekuly neustále rychle hýbou. Takže paměť vody ano, ale je velmi krátká. Tak krátká, že si to ani nedovedeme představit,“ doplnil Jungwirth.  

Paměť vody a homeopatie 

Homeopatika (ilustrační foto) - Foto: Fotobanka Pixabay

Homeopatika (ilustrační foto)Foto: Fotobanka Pixabay

Právě na paměť vody se však odvolávají některé firmy, které prosazují homeopatii, a to je podle Jungwirtha problém. „Vědecké vysvětlení homeopatie se opírá o to, že v léku může chybět aktivní látka, protože voda si zapamatuje, že tam před zředěním nějaká aktivní látka byla,“ vysvětlil Jungwirth. 

„Jenže takový preparát by musel být připraven a aplikován v časovém intervalu, který není delší než miliontina vteřiny. To ale není reálné, nedává to smysl,“ doplnil Jungwirth. 

„Kdysi vyšel jeden článek v prestižním časopise Nature, který ukazoval, že si voda aktivní látku může pamatovat a buňky na to reagují. Přestože je to dávno vyvrácené, žije si to vlastním životem dál,“ dodal.  

Lépe vodu než pijavice a rtuť 

Přesto homeopatii Jungwirth zcela nezavrhuje. „Ve své době to byla velmi progresivní metoda. Když přišel počátkem 19. století německý lékař Samuel Hahnemann s léčbou čistou vodou, ostatní doktoři stále předepisovali pijavky, v horším případě arsen nebo rtuť. Já, kdybych si měl tehdy vybrat, tak radši půjdu k Hahnemannovi, protože ta voda mi aspoň neuškodí,“ řekl Jungwirth. 

Velmi drahá čistá voda 

„Dnes už jsme možná dál a máme dokonce i preparáty, které pomáhají. A tady už homeopatie ztrácí dech. Je to v podstatě velmi drahá čistá voda,“ zdůraznil Pavel Jungwirth. „Pokud ovšem může zafungovat jako placebo, tak výhoda homeopatik je ta, že nemají nežádoucí vedlejší účinek,“ dodal chemik.  

Léky léčí i ničí 

Preparáty západní medicíny - chemikálie s možnými vedlejšími účinky - Foto: Fotobanka Pixabay

Preparáty západní medicíny - chemikálie s možnými vedlejšími účinkyFoto: Fotobanka Pixabay

„Preparáty západní medicíny, a to je třeba férově přiznat, mají sice chemický účinek, a léčí, ale na druhou stranu, vždycky mají vedlejší účinek, který je negativní. Léky jsou prostě chemikálie – tedy látky ve větším množství pro tělo toxické,“ řekl Pavel Jungwirth.  

Kostka cukru místo léku? 

V určitých situacích je tak podle Jungwirtha využití placebo efektu lepší než spoléhání se na klasickou medicínu. „Třeba když nemůžu usnout nebo mám nějaké těžko definované problémy, a přesvědčím sám sebe, že mi to pomůže, tak třeba s kostkou cukru místo prášku na spaní nemám problém, aspoň to nemá vedlejší účinky,“ doplnil chemik. 

„S čím ale problém naopak mám? Když si někdo vypůjčí vědecké vysvětlení o paměti vody, aby lépe prodal svůj produkt. Vysvětlení, o kterém jasně vím, že nefunguje. To považuju za nefér,“ uzavřel Pavel Jungwirth. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas