Meteor2. června  2018 v 08:04  

Co je číslo?

Co je číslo - Foto: Fotobanka Pixabay

Co je čísloFoto: Fotobanka Pixabay

Zdánlivě snadná otázka. Odpověď je ale malinko komplikovanější. Číslem totiž zdaleka neoznačujeme pouze množství něčeho. Máme nulu značící žádné množství, máme záporná čísla, máme rovnice a odmocniny… V průběhu dějin se navíc chápání toho, co je číslo, dost měnilo.

Příspěvky Meteoru 2. 6. 2018
01:35 Co je to číslo? 12:09 Tajemství pocení
20:39 Vítězství nad antraxem
25:44 Báli se dinosauři pavouků?
31:19 Kdy začal člověk jezdit na koni?
40:43 Od mikrovlnky k Velkému třesku

Zajímavý pohled do historie a významu čísel nabízí kniha matematika Petra Klána, kterou v edici Galileo vydalo nakladatelství Academia. Kniha se jmenuje Čísla: Vztahy, vhledy a věčné inspirace. Počátky čísel Petr Klán shledává někdy v období 10 tisíc let př. n. l. 

 

Co je to číslo? Tajemství pocení. Vítězství nad antraxem. Báli se dinosauři pavouků? Kdy začal člověk jezdit na koni? Od mikrovlnky k Velkému třesku.

Vložit na svůj web

„Tehdy se stala důležitá věc. Duchovní svět vyšel z podzemí nad zem, z jeskyní do chrámů. Právě chrámy hrály při vzniku čísel velkou roli,“ uvádí v Meteoru Petr Klán. 

V chrámech se totiž shromažďovaly obětiny pro bohy, včetně nejrůznějších výrobků. Časem bylo potřeba výrobky směňovat, obchodovat s nimi a k tomu bylo zapotřebí začít počítat. Kolem roku 4000 př. n. l. se začali řemeslníci specializovat a koncentrovat do měst, která vznikala právě kolem chrámů.  

„V chrámech musela vzniknout určitá administrativa, která vše přerozdělovala, určovala, že za sedm talířů člověk dostane tolik a tolik měr pšenice apod. Vedoucím této administrativy byl král,“ dodává autor knihy. 

Důležitost čísel dokládají vykopávky starých zápisů z Mezopotámie vyvedených klínovým písmem. Klín jako kovářský výrobek je jedním z nejstarších předmětů používaných lidmi. Klínem se dobře rylo do hlíny a začalo se jím proto zapisovat do hliněných tabulek, které se vypalovaly, aby zápisy déle vydržely. Naprostá většina (80 %) všech záznamů zjištěných při vykopávkách, jsou o číselných transakcích. 

Vesmírná matematika 

Změnu pohledu na čísla přineslo o staletí blíž současnosti starověké Řecko. „S čísly se začalo pracovat ne jako s množstvím, ale jako s geometrickou mírou. Panovalo přesvědčení, že všechno ve vesmíru lze vyjádřit něčím harmonickým, jako je poměr dvou celých čísel, souměřitelnost,“ vysvětluje Petr Klán. 

Pak ale přišel Pythagoras s pravoúhlým trojúhelníkem a výpočtem přepony. Jak má být velká, když každá s odvěsen je rovna třeba jednomu centimetru? Jedna na druhou + jedna na druhou, to jsou dvě a z toho odmocnina…  

Čtěte také: Pythagoras a zrození matematiky

Tehdy vznikl důkaz, že odmocnina ze dvou není souměřitelné číslo, nelze jej vyjádřit jako poměr dvou celých čísel. „To znamenalo zděšení a na dva tisíc let zastavení konceptu, že geometrické délky ve vesmíru jsou souměřitelné,“ doplňuje Petr Klán. 

Algebra z Bagdádu 

Až zhruba čtyři století po Kristu přibyl do matematického „slovníku“ koncept nuly. Do té doby něco nemyslitelného. V podobné době se objevuje také poziční zápis čísel. V 9. století to pak dali učenci na bagdádském dvoře všechno dohromady – poziční zápisy čísel i rovnice a vznikla první kniha základů algebry. 

S přibývajícími vědomostmi se vše komplikovalo. Jak třeba přistoupit k odmocnině z minus jedné? Až někdy v 17. století se začalo na koncept čísla pohlížet nejen jako na zápis množství a geometrických rozměrů, ale také jako na řešení algebraických rovnic. 

Jenže se zjistilo, že existují čísla, která nejsou řešením algebraických rovnic. Třeba číslo pí – to není řešením žádné algebraické rovnice. „Zpočátku se myslelo, že takových čísel bude málo, ale ukázalo se, že je jich dokonce v jistém smyslu víc než takových, která jsou řešením algebraických rovnic,“ dodává Petr Klán. 

Jak vidno, matematika není strašákem jen českých maturantů, ale v průběhu dějin potrápila už generace našich předků. Složitá, ale i fascinující, logická a krásná, taková je matematika. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 31. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak člověk udělal z vlka psa

    Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

     
  • 28. července  2018 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    Vernovo Ocelové město jako předzvěst světových válek

    Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého...

     
  • 24. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nejdelší zatmění Měsíce pod dohledem Marsu

    Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas