Co přinášejí patenty?

22. únor 2011

Když se vědcům podaří skutečně významný objev, mohou si nechat jeho využití patentovat. Patent je veřejná listina, a tak se jeho prostřednictvím o objevu a jeho využití dozvíme takříkajíc z první ruky. Zároveň je však patent i výstrahou pro všechny, kdo by chtěli nové postupy využít bez vědomí autorů a hlavně bez poplatků vlastníkovi patentu. V poslední době se i u nás volá po tom, aby vědci co nejvíce svých objevů patentovali. Ve statistikách Česká republika za vyspělými státy v počtech patentů zaostává.

Krédo „vyznavačů patentů“ bychom si mohli velmi zjednodušeně formulovat takto: „Čím více budeme mít patentů, tím lepší budeme mít technologie, tím víc budeme ekonomicky prosperovat a tím lépe se nám všem bude žít.“

Řeč čísel hovoří ve prospěch takového náhledu. Země s nejvyspělejší ekonomikou a nejúspěšnější firmy mají také nejvíce patentů. Je to skutečně argument pro to, aby se vědci pokoušeli o patentovou smršť?

Patenty hrají významnou roli v tom, že zajistí návratnost peněz, které byly vloženy do výzkumu. Výzkum a vývoj nového léku a jeho testování stojí miliardy. Kdo by je investoval, kdyby si každý mohl nový lék „okopírovat“ a prodávat ho sám? Patent tomu zabrání.

Na druhé straně je patent brzda. Je omyl si představovat, že každý patent je ke koupi. Můžeme si to ukázat na příkladu patentovaných myšek. Na první pohled se v ničem neliší od svých laboratorních myší. Jejich dědičná informace je ale upravena tak, aby se myší buňky rozsvítily v případě, že je v nich aktivní gen MECP2. Pokud buňky aktivují tento gen, spustí se v nich také produkce zvláštního zeleně fluoreskujícího proteinu vypůjčeného od mořské medúzy. Záře medúzího proteinu je nápadná a nedá se přehlédnout.

Laboratorní potkan

K čemu jsou takové myši dobré? Gen MECP2 se nachází i v lidské dědičné informaci. Pokud je narušen, dochází k těžkému poškození nervového systému. Následky se projeví jako tzv. Rettův syndrom. Děti s touto dědičnou chorobou se rodí na první pohled zdravé, ale postupně přestávají mluvit, mají potíže s pohybem, polykáním a nakonec i dýcháním. Choroba postihuje v drtivé většině děvčata a vyskytuje se u jednoho z 10 000 narozených dětí. Je to tedy choroba tak vzácná, že se farmaceutické firmy příliš nehrnou do vývoje její léčby. Potenciálních zákazníků by bylo příliš málo.

Myšky s buňkami rozsvěcovanými genem MECP2 jsou jedním z mála modelů pro výzkum Rettova syndromu. Bohužel, vědci, kteří by s nimi chtěli pracovat a hledat lék na Rettův syndrom, narážejí na nepřekonatelné překážky. Myšky jsou patentované a vlastník patentu si diktuje podmínky, které jsou pro drtivou většinu badatelů nesplnitelné. Výsledek je takový, že tento model pro výzkum Rettova syndromu skoro nikdo nevyužívá.

Kde jsou všechny poučky o tom, že vlastník patentu má logický zájem na jeho co nejširším využívání? Přinejmenším v případě těchto myšek hanebně selhávají.

Druhou oblíbenou poučkou z oblasti patentů je tvrzení, že jen blázen by dal k dispozici výsledky svého bádání zdarma všem. Takových bláznů se však najde mezi vědci překvapivě hodně. Ve světě existuje hnutí označované anglicky jako „open science data“ čili „veřejně přístupné vědecké výsledky“. Jeho aktéři jsou přesvědčeni, že otevřené sdílení výsledků výzkumu bez větších omezení a bez poplatků přináší lidstvu větší prospěch než patenty a licence. Své objevy zveřejňují tak, aby byly přístupné komukoli. Zároveň však nechtějí slevit z kvality informací a snaží se, aby výsledky jejich výzkumu byly publikovány v solidních vědeckých časopisech. To však s sebou nese další omezení přístupu, protože tradiční vědecké časopisy jsou přístupné jen těm, kdo k nim mají předplatné nebo si je vyhledají v knihovně. Naštěstí existuje stále se rozrůstající komunita vědeckých časopisů, které kvalitou nepokulhávají za věhlasnými žurnály, ale jejich články jsou volně přístupné na internetu. Může z nich čerpat informace i ten, kdo nemá na předplatné a vědeckou knihovnu nemá po ruce.

Vakuová termoska, patent z roku 1907

A tak bychom se možná nad statistikami dokládajícími příčinnou souvislost mezi ekonomickou prosperitou a počty patentů měli zamyslet. Ano, země s nejvyspělejší ekonomikou a nejúspěšnější firmy mají nejvíce patentů. Nebyly by však bez patentů aspoň v některých oborech ještě úspěšnější?

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.