Co roztáčí a brzdí skvrnité hvězdy?

10. prosinec 2016

Existují magnetické hvězdy, které mají povrch zbarvený jako obličej zmalované slečny. A podobně jako dívky, které rády tančí, i tyto zvláštní hvězdy se otáčejí, zpomalují a zase zrychlují. Nikdo neví proč.


Příspěvky Meteoru 10. 12. 2016
01:05 Nejvytrvalejší letec mezi ptáky
07:44 Proč vozítko na Marsu pojede objížďkou?
13:46 Tasmánský čert má namále
21:15 Skvrnité hvězdy, které něco brzdí i roztáčí
32:00 Vlčák Kazan
33:40 Co cítí psi?

„Tyto magnetické hvězdy jsou hmotnější než Slunce a mají vyšší teplotu. Projevují se zvláštně, na povrchu mají velmi silné magnetické pole, které utváří jejich chování i vzhled,“ uvedl v Meteoru odborník na tento typ hvězd profesor Zdeněk Mikulášek z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Specifické magnetické pole ovlivňuje chemické složení povrchu hvězdy. Jsou na něm oblasti s prudce zvýšeným obsahem vzácných prvků, jako jsou stroncium, chrom, europium nebo praseodym. Skvrny ovlivňují průchod záření z nitra hvězdy na povrch, proto je můžeme pozorovat jako různě zbarvené.

Zmalované slečny

„Já těm hvězdám říkám zmalované slečny. Změněné chemické složení je totiž stejně jako u slečen jen na povrchu. Když se taková slečna umyje, tak je z ní obyčejná holka. Stejně tak s tou hvězdou, kdyby se jim oškrabal povrchový nános prvků, tak zjistíme, že to je úplně normální běžná hvězda,“ popsal Mikulášek.

Když hvězdy tančí

Stejně jako všechny ostatní hvězdy, i ty magnetické nestojí nehybně na místě, naopak, neustále se otáčejí. Jejich rotace se dá změřit. Zároveň se dají vysledovat jejich povrchové skvrny a určit jejich chemický původ - dá se udělat „chemická mapa hvězdy“. Přitom skvrny jsou stabilní, na stejném místě se nacházejí i tisíce let. Podle toho se dá zjistit, jak rychle se která hvězda otáčí, a zda se otáčí stále stejně rychle.

Mapa chemického složení povrchu hvězdy

„V současnosti známe 5 nebo 6 hvězd, u nichž máme doloženo, že tempo jejich rotace se mění. Zpočátku jsme měli štěstí na hvězdy, které se brzdily, tedy měly čím dál pomalejší rotaci. To by se dalo vysvětlit třeba tím, že z hvězdy odchází hvězdný vítr a odnáší moment hybnosti do prostoru. Jenže my jsme zjistili, že tytéž hvězdy se následujících 15 let zase zrychlovaly. My v této chvíli neznáme pravou příčinu tohoto jevu,“ řekl Zdeněk Mikulášek.

Jako slečna krasobruslařka

Zákon setrvačnosti říká, že co se jednou roztočí, točí se navěky, pokud tomu nebrání tření. A to ve vesmíru není. Teoreticky by se tak rotace zpomalovat nebo zrychlovat neměla. Změnit své otáčení může tato hvězda – zmalovaná slečna - leda v případě, že se „dá na krasobruslení“.


Předání Nušlovy ceny a přednáška prof. Mikuláška
V úterý 13. prosince 2016 obdrží prof. Zdeněk Mikulášek Nušlovu cenu – nejvyšší vyznamenání České astronomické společnosti. Ocenění mu předá Jiří Grygar v posluchárně č. 206 v budově Akademie věd v Praze na Národní 3 v 17 hodin. Při té příležitosti prosloví prof. Mikulášek přednášku pro veřejnost.
Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938-1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999.

Diváci tohoto zimního sportu dobře vědí, že když chce udělat krasobruslařka piruetu, nejprve se s roztaženýma rukama roztočí, pak ruce přitiskne k tělu a samo jí to zvýší otáčky. Zákon zachování momentu hybnosti platí jak pro krasobruslařky, tak pro hvězdy. Jenže – hvězdy nemají ruce.

Příčina (zatím) neznámá

„Nevíme, co se v těch hvězdách děje. Je to naprostá záhada. Tušíme, že to může souviset s magnetickým polem. My máme určitou teorii, která by to mohla vysvětlovat. Má to ale háček, náš model sedí pouze na 1 z těch 6 známých magnetických hvězd,“ doplnil Mikulášek.

Čeští vědci získali unikátní možnost pozorovat hvězdu pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu. „Ten jediný nám umožní získat ultrafialová spektra hvězdy s takovou přesností, která by nám mohla nabídnout odpovědi na naše otázky,“ uzavřel profesor Zdeněk Mikulášek.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio