Co skrývá Antarktida pod ledem?

24. červen 2017

K pohledu pod čtyři kilometry silnou vrstvu ledu nepotřebujete kouzelné brýle, dokonce ani není nutné jet na Antarktidu. Dnešní technologie umožňují i na dálku vykreslit poměrně přesnou mapu antarktické krajiny, která sestává z vysokých pohoří, hlubokých jezer i sopek.


Příspěvky Meteoru 24. 6. 2017
01:42 Člověk starý 300 000 let
11:00 Co se skrývá pod ledem Antarktidy?
24:09 Příběh o zatčení ornitologa
30:14 Mají děti opravdu agresivnější bacily?
37:28 Pálení lékařských knih
42:52 Jak člověk ovládl vodu.

Nahlédnout pod povrch antarktického ledu byste mohli například v případě, že usednete ke správnému počítači v ondřejovském sídle Astronomického ústavu Akademie věd ČR, na židli profesora Jaroslava Klokočníka.

„To, že můžu vidět pod povrch antarktického ledu a přitom sedět tady v Ondřejově, mi umožňuje kombinace několik různých dat. Jednak údajů získaných z umělých družic Země a výsledků pozemských gravimetrických měření, a také poznatků z radarů, které dokážou proniknout ledovým terénem,“ uvedl v Meteoru profesor Klokočník.

Alpy v mrazáku

„Mně to pochopitelně fascinovalo, když jsem to viděl poprvé, bylo to jako procházet se rozsáhlými horami připomínajícími Alpy, které ovšem vypadají, jakoby je někdo jednoho dne vzal a strčil do mrazáku,“ dodal Klokočník.

Antarktida očima hosta cestovatelského Jak to vidí Jana Hocka

Ke zjišťování informací o ledové Antarktidě vědci využívají hlavně evropskou družici GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer), která mapuje gravitační pole Země. „Všimli jsme si, že gravitační signály mají specifický charakter třeba pro impaktní kráter, pro geologický zlom, jezero nebo sopku. Právě podle toho tedy poznáme, co může být schováno pod ledem,“ vysvětlil Klokočník.

Dvě sopky u jezera

Kombinací několika metod se podařilo vědcům poměrně přesně určit dvě velké sopky poblíž antarktického jezera Vostok. „Vypadají jako dva izolované kopce v placatém terénu, které stoupají do výšky 1200 až 1500 metrů a mají nejméně 70 km kruhovou základnu, jsou to útvary, které skutečně vzbuzují pozornost,“ dodal Klokočník.

Jde o kvalifikovaný odhad toho, jak by mohly sopky vypadat, na vlastní oči je samozřejmě nikdo neviděl. „My si dáváme velký pozor na to, abychom nepracovali s chimérami, data mají spoustu různých omezení, ale můžeme jistě říct, že tam jsou nějaké objekty, jsou velmi výrazné a mohly by to být sopky,“ doplnil vědec.

Vulkány ovšem zřejmě nejsou aktivní. „Představa, že bychom měli aktivní sopku, která by dokázala prorazit takovou vrstvu ledu, je asi dost sci-fi, ale kdyby se něco takového podařilo, tak by to musela být totální přírodní katastrofa,“ upozornil Jaroslav Klokočník.

Pokud bychom teoreticky odstranili z Antarktidy led, byli bychom docela překvapeni. Její povrch by se smrskl, protože někde je pod ledem jen mořská hladina. Na východě by ale zůstala pevnina, tvořená soustavou pohoří. Velká část západu by se pak rozdrobila na jednotlivé ostrovy a ostrůvky.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio