Meteor24. června  2017 v 08:04  

Co skrývá Antarktida pod ledem?

Antarktida - co skrývá pod ledovou přikrývkou? - Foto:  NASA, Public Domain, Wikimedia Commons

Antarktida - co skrývá pod ledovou přikrývkou?Foto:  NASA, Public Domain, Wikimedia Commons

K pohledu pod čtyři kilometry silnou vrstvu ledu nepotřebujete kouzelné brýle, dokonce ani není nutné jet na Antarktidu. Dnešní technologie umožňují i na dálku vykreslit poměrně přesnou mapu antarktické krajiny, která sestává z vysokých pohoří, hlubokých jezer i sopek.

Příspěvky Meteoru 24. 6. 2017
01:42 Člověk starý 300 000 let
11:00 Co se skrývá pod ledem Antarktidy?
24:09 Příběh o zatčení ornitologa
30:14 Mají děti opravdu agresivnější bacily?
37:28 Pálení lékařských knih
42:52 Jak člověk ovládl vodu.

Nahlédnout pod povrch antarktického ledu byste mohli například v případě, že usednete ke správnému počítači v ondřejovském sídle Astronomického ústavu Akademie věd ČR, na židli profesora Jaroslava Klokočníka.  

 

Člověk starý 300 000 let. Co se skrývá pod ledem Antarktidy? Příběh o zatčení ornitologa. Mají děti opravdu agresivnější bacily? Pálení lékařských knih. Jak člověk ovládl vodu.

Vložit na svůj web

„To, že můžu vidět pod povrch antarktického ledu a přitom sedět tady v Ondřejově, mi umožňuje kombinace několik různých dat. Jednak údajů získaných z umělých družic Země a výsledků pozemských gravimetrických měření, a také poznatků z radarů, které dokážou proniknout ledovým terénem,“ uvedl v Meteoru profesor Klokočník.  

Alpy v mrazáku 

Antarktida je hornatý kontinent - Foto: Jan Hocek

Antarktida je hornatý kontinentFoto: Jan Hocek

„Mně to pochopitelně fascinovalo, když jsem to viděl poprvé, bylo to jako procházet se rozsáhlými horami připomínajícími Alpy, které ovšem vypadají, jakoby je někdo jednoho dne vzal a strčil do mrazáku,“ dodal Klokočník.  

Ke zjišťování informací o ledové Antarktidě vědci využívají hlavně evropskou družici GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer), která mapuje gravitační pole Země. „Všimli jsme si, že gravitační signály mají specifický charakter třeba pro impaktní kráter, pro geologický zlom, jezero nebo sopku. Právě podle toho tedy poznáme, co může být schováno pod ledem,“ vysvětlil Klokočník. 

Dvě sopky u jezera 

Kombinací několika metod se podařilo vědcům poměrně přesně určit dvě velké sopky poblíž antarktického jezera Vostok. „Vypadají jako dva izolované kopce v placatém terénu, které stoupají do výšky 1200 až 1500 metrů a mají nejméně 70 km kruhovou základnu, jsou to útvary, které skutečně vzbuzují pozornost,“ dodal Klokočník.  

Čtěte také: Obří podzemní jezero pod ledem

Jde o kvalifikovaný odhad toho, jak by mohly sopky vypadat, na vlastní oči je samozřejmě nikdo neviděl. „My si dáváme velký pozor na to, abychom nepracovali s chimérami, data mají spoustu různých omezení, ale můžeme jistě říct, že tam jsou nějaké objekty, jsou velmi výrazné a mohly by to být sopky,“ doplnil vědec. 

Vulkány ovšem zřejmě nejsou aktivní. „Představa, že bychom měli aktivní sopku, která by dokázala prorazit takovou vrstvu ledu, je asi dost sci-fi, ale kdyby se něco takového podařilo, tak by to musela být totální přírodní katastrofa,“ upozornil Jaroslav Klokočník.  

Pokud bychom teoreticky odstranili z Antarktidy led, byli bychom docela překvapeni. Její povrch by se smrskl, protože někde je pod ledem jen mořská hladina. Na východě by ale zůstala pevnina, tvořená soustavou pohoří. Velká část západu by se pak rozdrobila na jednotlivé ostrovy a ostrůvky.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 16. prosince  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Naše těla z vesmírných prvků

    Většina běžných chemických prvků přítomných na Zemi jako jsou uhlík, kyslík a dusík, má svůj původ v kosmu. I naše těla jsou tvořena prvky, které původně vznikly ve vesmíru při výbuších supernov. Některé prvky jsou...

     
  • 12. prosince  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

    Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně mění a je nutné se nechat pokaždé znovu očkovat. Vyplatí se to vůbec? A pomůže toto očkování i proti běžných virózám...

     
  • 9. prosince  2017 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    500 desetikorun za minutu!

    Řeč naštěstí není o prohře v automatu, ale o výrobě mincí. Neuvěřitelných 500 desetikorun, tedy 5000 korun, za minutu vyrazí jeden ze strojů v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Viděli jsme to na vlastní oči, když...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace