Dárky si dávají delfíni, šimpanzi i mouchy

23. prosinec 2017

Darovat je krásné, darovat je lidské. Opravdu jen lidské? Znalci zvířecí říše vědí, že i zástupci mnoha živočišných druhů si vzájemně dávají dárky. A to nejen o Vánocích.


Příspěvky Meteoru 23. 12. 2017
01:11 Proč sníh hřeje?
13:33 První transplantace ledviny
18:04 Tajemství biblického oslíka
23:15 Objev zmizelých indiánů díky krocanům
27:17 I delfíni si dávají dárky
38:32 Zázrační počtáři udivují 1/2.

Do balicího papíru s vánočními motivy zvířata své dárky nebalí, vědí, že to je zbytečné. Experty na hory odpadů tak zůstávají lidé. Zvířata si dávají dary napřímo, většinou bez obalu. I když i v tom jsou výjimky.

Dáreček pro svou vyvolenou partnerku balí samci dravé mouchy kroužilky, v balíčku ze speciálních vláken se ukrývá svačinka, kterou muška hltá před pářením (či při něm). Obsahuje živiny vhodné pro budoucí potomstvo a navíc poskytuje samci záruku, že se hladová samice nepustí do něj. Protože i to se u hmyzu děje.

„U některých druhů jsou samci filutové, do obalu jsou schopni schovat něco, co vůbec není k jídlu, třeba kamínek,“ uvádí v Meteoru biolog a velký znalec kuriozit ze světa zvířat Jaroslav Petr. Napálená muška dárek rozbaluje a rozbaluje, sameček se páří a ... v balíčku nic! Pak je třeba doufat, že podvodník stihne rychle uletět, aby si z něj rozzuřená partnerka neudělala náhradní svačinu...

Svatební dary z pavoučí sítě

Svatební dary svým nevěstám nosí i další druh hmyzu – srpice. Před pářením jim nabízejí sekret zvláštních žláz, který na vzduchu tuhne. Samičky ho pojídají a dovolí samečkovi páření. Pro samce srpice je to asi strategie opravdu životně důležitá, protože slinné žlázy zabírají skoro celou délku jeho těla (zhruba 13 mm z 15 mm dlouhého těla).

U srpic je třeba ocenit nebývalou odvahu některých samců, kteří se nebojí pro své samičky dokonce vykrádat obsah pavoučích sítí, i s tím rizikem, že v nich můžou sami uvíznout!

Mořská houba jako kytice pro milou

Výsledky dlouhodobého výzkumu potvrdily nedávno obdarovávání i u delfínů. Zjistilo se, že samci nabízejí svým vyvoleným partnerkám jako dar mořskou houbu. „Delfín se potopí a vybírá ze skalisek co největší houbu, čím větší houba, tím zdatnější samec. Je to vizitka, podle které samičky hodnotí své nápadníky,“ říká Jaroslav Petr.

Urvat houbu není snadné – samečci si proto někdy vzájemně s odloupnutím pomáhají. Není sice úplně jasné, proč si pomáhají, když z výsledku nakonec těží jen jeden z nich, ale je to tak.

Vzájemná výpomoc samečků se prokázala i u jiných živočišných druhů. Třeba lví samci se sdružují do malých skupin a pomáhají si. Podobně to funguje u paviánů – v případě nutnosti svrhnout nepohodlného vládce se spolu dohodnou dva samci a společně ho přemůžou. Jeden z nich pak nastoupí na pomyslný trůn, a ten druhý se stane jeho chráněncem. Gang dvou musí nějakou dobu držet spolu, aby zabránil návratu svrženého monarchy.

Exotické lahůdky pro šimpanzí princeznu

Dárky si dávají i lidem nejpodobnější zvířata, šimpanzi. Samci zpravidla naporcují maso z ulovené kořisti a nabízejí ho samičkám. Ovšem přeborníky v obdarování jsou ti samci, kteří svým vyvoleným nosí exotickou papayu. To je původně jihoamerická plodina, která se v Africe pěstuje jen na umělých plantážích hlídaných lidmi.

Šimpanzům papaya nesmírně chutná a jsou pro ni (a svou partnerku) ochotni riskovat život. Je to tedy podobné, jako u delfínů. Čím odvážnějším a silnějším se sameček ukáže být, tím má větší šanci získat svou vyvolenou partnerku. Ostatně u lidí to je velmi podobné. I když jen s mořskou houbou a kouskem ovoce by asi žádný lidský nápadník jen tak nepochodil…

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio