Evropské jasany požírá čínská houba

14. červen 2016

Z evropských luhů a hájů mizí jasany. Může za to houba, původem z Číny, která požírá rostlinnou tkáň jasanů. Ty pak místo ztepilého vzrostlého stromu připomínají koště. Takto napadené stromy jsou i v Česku, v některých porostech už dokonce nenajdeme zdravý kus.


Příspěvky Meteoru 11. 6. 2016
01:05 Nejdelší sosák na světě
10:01 Proč nejde ihned otevřít lednička?
14:15 Zemětřesení v Lisabonu roku 1755
36:33 Existuje elektron?
43:45 Holub velitelem armádní rakety
47:23 Jasan v ohrožení

„Je to skutečně velký problém. Dal by se přirovnat k velké epidemii hynutí jilmů ve 20. letech. V lužních porostech představoval jilm až 30 procent stromů a dneska ho tam skoro nevidíme,“ uvedl v Meteoru Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty UK.

Hokejky, lyže i násada od krumpáče

Z jasanového dřeva se dříve dělaly hokejky, tenisové rakety a lyže. Dodnes se používá k výrobě násad od lopat a krumpáčů, konstrukcí deštníků, baseballových pálek, lodí a kánoí. Teď to ale vypadá, že si evropští výrobci budou muset hledat náhradu.

Pachatelem hynutí jasanů je houba

Za postupné odumírání evropských jasanů může mikroskopická houba zvaná hymenoscyphus fraxineus. „Jde původně o mandžuskou houbu, která žila na tamějším jasanu. Ten byl proti jejímu působení odolný, na rozdíl od toho evropského,“ vysvětlil Kolařík.

Mandžuský jasan se za sovětských časů pěstoval v zahradách pobaltských školek. Odtamtud se rozšířil do Polska a dále do celé Evropy.

Stromy jako košťata

„V pohlavní fázi, kdy se rozmnožuje pomocí takzvaných askospor, připomíná houba malé bílé terčíky, které rostou na spadaných řapících jasanových listů,“ popsal Miroslav Kolařík. Terčíky měří asi 3 až 4 mm a můžeme je spatřit, třeba když se na jaře prohrábneme jasanovým opadem.

Logo

Jak se houba šíří? „Její spory vyletí a napadnou letorosty, řapíky a pupeny zdravých jasanů. My pak vidíme, a třeba v Praze je to hodně vidět, jasan, který vypadá jako koště. Na místě napadených větviček vyrostou nové, jasan ztrácí hlavní větve a následkem toho do 2 nebo 3 let hyne,“ doplnil Miroslav Kolařík.

Houba aktivně proniká do lýka, kůry a do dřeva jasanu a požírá jeho rostlinnou tkáň. „Je to přímý parazit. Výsledkem jsou černé nekrózy. Ta houba je schopná rozložit celou rostlinnou hmotu,“ doplnil Kolařík.

Řešení v nedohlednu

Proti houbě sice zabírají běžné fungicidy, které se používají třeba k ochraně pšenice nebo kukuřice na poli. Jenže problém je v tom, že jasany jsou vzrostlé stromy a použití postřiku v tak velkém měřítku by bylo drahé a problematické.

„Zatím v podstatě jediná rozumná cesta je najít odolné jedince a ty dále šlechtit a rozšiřovat a čekat, až si příroda poradí,“ uzavřel Kolařík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.