Hledá se plch velký!

17. září 2016

Viděli jste nebo slyšeli plcha velkého? Ozvěte se nám! Spouštíme pátrací akci, která pomůže přírodovědcům z olomoucké univerzity zpřesnit výskyt plchů u nás. Plch je lesní hlodavec, trochu podobný menší veverce. Na rozdíl od ní je ale aktivní hlavně v noci.


Příspěvky Meteoru 17. 9. 2016
01:48 Pomozte najít plcha velkého!
14:51 Zkameněliny a trilobiti v Brdech
24:47 Jsou geneticky modifikované potraviny budoucností lidstva?
42:35 Robot napsal román
46:57 Jak se zrodila klimatizace?

Znát ho mohou především chataři, kterým v noci nedá spát hlasité dupání pod střechou nebo v horším případě ve spíži. Třeba je to i váš případ.

Noční veverka s hlasem sovy

Na našem území se vyskytují čtyři druhy plchů. V aktuálním průzkumu nás zajímá ten největší z nich – plch velký.

„Plch velký váží mezi 90 a 250 gramy a včetně mohutného ocasu dosahuje zhruba 30 centimetrů. Pro všechny druhy plchů je typický velký chlupatý ocas, obrovské oči schopné vidět po tmě a dlouhé hmatové fousky,“ popsal plchy zoolog Peter Adamík z Palackého univerzity v Olomouci.

Zajímavý je jejich zvukový projev. Kromě hlasitého dupání a hryzání, které můžeme slyšet v chatě, plch vydává pískavé zvuky podobné mláďatům puštíka obecného.

Zvuky džungle

Tomu, proč na sebe plši volají a co jejich volání znamená, by přírodovědci rádi přišli na kloub. „Plši na sebe třeba volají minutu nebo dvě, pak je půl hodiny ticho, a pak se zase ozvou. Většinou se ozývají celou letní noc,“ řekl Peter Adamík.

Plchy můžeme slyšet například v Nízkém Jeseníku, na Drahanské vrchovině nebo v Oderských vrších. „V hustých smíšených nebo listnatých lesích to uprostřed léta v noci vypadá jako někde v tropické džungli – plši skáčou z větve na větev, pískají na sebe, shazují bukvice nebo žaludy, opravdu to tam žije,“ zmínil Peter Adamík.

Přes den spí, v noci bdí

Plši jsou noční zvířata, takže přes den většinou odpočívají a spí. „Schovávají se třeba v dutině stromu nebo v ptačí budce, někdy zalézají i do lidských obydlí a chat,“ řekl Adamík.

Největším ze spáčů je ten nejmenší z plchů. Říká se mu plšík lískový. „Jakmile plšík vejde do své dutiny, stočí se do klubíčka a upadne do strnulého spánku, který mu vydrží až do odpoledne.

Sedmispáč

Plši spí rádi a hodně. Prospí nejen celou zimu, ale někdy dokonce podstatnou část celého roku! „Kolegové z vídeňské univerzity zjistili, že ve slabém roce, kdy mají plši nedostatek potravy, jsou schopni prospat i 11,5 měsíců,“ zdůraznil Peter Adamík.

Sedmispáč plch

Plši jsou největší spáči mezi hlodavci i mezi savci celkově. Svědčí o tom i jejich německé označení - Siebenschläfer – tedy „sedmispáč“.

Je libo pečeného plcha?

Zálibu plchů ve velmi tvrdém zimním spánku uměli využít už staří Římané. „Ve svých sklepech měli speciální hliněné nádoby, do kterých na zimní období umísťovali plchy. Když hospodyňky potřebovaly uprostřed zimy čerstvé maso, použily právě tyto hibernující hlodavce. Údajně 4 dobře vykrmení plši byla jedna porce pro člověka,“ řekl Peter Adamík.

Spatřit vykrmeného plcha – to je zážitek!

Aby přežili plši celou zimu, musejí se pořádně vykrmit. „To je neuvěřitelný proces, plši zdvojnásobí svou váhu, vidět vykrmeného plcha, to je zážitek,“ prozradil Adamík.

Plší rodinka

Největší hody nastávají plchům právě teď v září. Ještě v srpnu se rodí mláďata, která se musí rychle nacpat, aby přežila zimu, mladé je možné spatřit v přírodě ještě v říjnu. Nejčastěji se krmí různými semeny a lesními plody.

Právě teď na podzim ale často hledají něco k snědku i u lidí. Je tedy možné, že i u vás na chatě zkusí plch své štěstí.


„Plch wanted“:
Pokud budete mít pocit, že jste zahlédli nebo zaslechli plcha velkého, dejte nám o tom vědět. Ideální by byla fotografie nebo alespoň hodnověrný popis zvířete, uvedení lokality a datum nálezu. Naše adresa je Meteor, Český rozhlas, Vinohradská 12, 12099, Praha 2 nebo meteor@rozhlas.cz. Můžete se na nás obrátit i s dotazem a prosbou o radu, jak plcha rozpoznat, případně co s ním, když se mu zalíbilo na vaší půdě nebo ve spíži.

Bílá mapa výskytu plcha velkého

Mapování výskytu plchů se koná už druhým rokem. Letos se pozornost zaměřuje konkrétně na plcha velkého.

Ví se, že jsou oblasti plchům zaslíbené. To je třeba případ Kokořínska, Chřibů nebo Bílých Karpat. Tam je jich tolik, že páchají velké škody v lidských obydlích. Pak jsou ale naopak oblasti, kde je plch velmi vzácný – například Vysočina nebo Šumava.

„Je to takové ostrůvkovité, v některých oblastech se vyskytují jen izolované populace. Na některých místech mapy jsou úplně bílá místa, kde o výskytu plchů mnoho nevíme. Rádi bychom to pochopili,“ uzavřel olomoucký přírodovědec Peter Adamík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio