Meteor1. srpna  2017 v 08:04  

Jak polapit hmyz? Nově objevený trik pavouků!

Pavučina - krásná past - Foto: Fotobanka Pixabay

Pavučina - krásná pastFoto: Fotobanka Pixabay

Orosené a za ranního slunce jsou krásné a romantické, pavučiny jsou ale ve skutečnosti nemilosrdné smrtonosné pasti. Mušky, komáři, ale i motýly a berušky se v nich omylem zachytí a málokomu z nich se podaří uniknout pavoučímu predátorovi. Jak pavučiny fungují? Mají snad na sobě speciální pavoučí lepidlo?

Příspěvky Meteoru 29. 7. 2017
01:15 Proč uvízne hmyz v pavoučí síti?
08:45 Netopýří voyaer
17:38 Gigantické blechy druhohor
22:25 Budeme pěstovat lidské orgány?
26:25 K čemu slouží železné plíce?
30:40 Sherlock Holmes a Codex Euricianus

Pavoučí síť je jedna z nejdokonalejších pastí, které v přírodě najdeme. Má nejrůznější tvary a velikosti, ale cíl je vždy stejný – zachytit kořist. A to nejen na chvíli, chycený hmyz tam musí uvíznout. Například jen každá desátá octomilka je schopná z pavučiny uniknout, lépe je na tom třeba motýl, zachycený za šupinu, kterou tam může případně nechat, a osvobodit se.  

 

Proč uvízne hmyz v pavoučí síti? Netopýří voyaer. Gigantické blechy druhohor. Budeme pěstovat lidské orgány? K čemu slouží železné plíce? Sherlock Holmes a Codex Euricianus.

Vložit na svůj web

„Nebylo dlouho jasné, jak to pavouci dělají. Třeba sítě křižáků na sobě mají kapičky lepivé hmoty, ví se, že lepidlo musí neustále obnovovat, aby byla funkční. Ale poměrně početná skupina čeledí pavouků lepidlo nevyrábí, přesto u nich hmyz uvízne,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.  

Jako suchý zip? 

Pavouci si utkají základní vlákno a k němu pak ještě další velmi jemná vlákénka. „Ta vyrábějí ve snovacím políčku, ukrytém zespodu před snovacími bradavkami. Je tam takové sítko, kde ústí spousta snovacích žlázek a pavouci z toho zadním párem končetin vyčesávají velmi jemné vlákno, 500krát tenčí, než je základní šňůra pavučiny,“ popsal Jaroslav Petr. 

Právě na této dvojité síti hmyz uvízne. Ale jak? Že by se zachytil svými malými háčky, které má na těle? „Ano, byla taková představa, že to funguje jako suchý zip. Na pavučině jsou jemná očka, za která se chycený hmyz zahákne a uvízne tam. Ale ukázalo se, že to úplně nesedí, protože tam uvízne i slunéčko s dokonale hladkými krovkami,“ upozornil biolog.  

Dvojité lepidlo 

Nové poznatky přineslo zkoumání pomocí elektronového mikroskopu. Vědci došli k závěru, že síť a tělo kořisti vytvářejí dvojsložkové lepidlo! Vrstvička kutikuly, tedy povrchu hmyzího těla je tvořena vosky, a když se dostane do kontaktu s jemnou sítí, tak vytvoří jednolitou hmotu.  

Když se jemná pavoučí vlákna setkají s povrchem krovek brouků, tak to pod mikroskopem vypadá podobně, jakoby se vlákno namáčelo v roztavené čokoládě. A to je zřejmě právě ten princip, na kterém pavouci chytají svou kořist. „Dá se říct, že nebohá kořist vlastně sama přispívá k tomu, aby byla velmi pevně polapena a nemohla utéct,“ uzavřel Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 19. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Co měřil Běhounek na severním pólu?

    Nejen spisovatelem dobrodružných knih, ale především skvělým vědcem byl František Běhounek. Osobně se účastnil polární expedice, při které málem položil život. Ztroskotání vzducholodi Italia přesně před 90 lety nejenže...

     
  • 16. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Větrné rekordy na Zemi

    Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?

     
  • 12. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Sportovci mezi čápy doletí nejdál

    Ne všichni evropští čápi doletí na zimu až do Afriky. Nejnovější výzkumy čápů, které využívají speciální sledovací zařízení napojená na GPS, přinášejí nečekané výsledky. Podobě jako u lidí jsou i mezi čápy zdatnější...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas