Meteor7. listopadu  2017 v 08:04  

Jak se vyhnout plesnivění chleba

Chleba, který hraje všemi barvami, už je toxický - Foto: Fotobanka Pixabay

Chleba, který hraje všemi barvami, už je toxickýFoto: Fotobanka Pixabay

Jak moc škodlivá je plíseň na chlebu? Je pravda, že když se objeví první viditelné známky plísně na povrchu chleba, tak vnitřek už je houbou prorostlý? Panika není na místě. Z drobných zelenavých ostrůvků na kůrce chleba se nikdo neotráví. Přesto je dobré si na ně dát pozor a naučit se chléb dobře skladovat.

Příspěvky Meteoru 4. 11. 2017
01:21 Emoce a psychopati
09:10 Objev hrobky Tutanchamona
13:20 Zakázaný výzkum lidského vajíčka
23:20 Město chobotnic
32:35 Jak křemík porazil germanium
46:35 Jak se plíseň šíří chlebem?

Předem je třeba opravit zásadní omyl. Tedy představu, že chleba plesniví zevnitř a povrchové plísně už jsou jen „třešinkou na dortu“. Je to přesně naopak. 

 

Emoce a psychopati. Objev hrobky Tutanchamona. Zakázaný výzkum lidského vajíčka. Město chobotnic. Jak křemík porazil germanium. Jak se plíseň šíří chlebem?

Vložit na svůj web

„Chléb vychází z pece, ve které se peče až na 180 stupňů, zcela sterilní. Veškerá kontaminace, která má za následek plesnivění, je povrchová. Dochází k ní v průběhu zpracování v pekárně a v obchodě nebo doma při krájení,“ uvádí v Meteoru mykolog Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  

Chleba do sáčku, nebo do utěrky? 

Aby se plísně rozrostly, potřebují vzdušnou vlhkost alespoň 80 procent. Klíčové je tedy chléb uchovávat v suchu. Doporučuje se zabalit ho do čisté, suché a vyžehlené utěrky. Je to vhodnější, než dávat chléb do mikrotenového sáčku, kde se může zapařit. 

„Někdy dokonce lidé chybně dávají chleba do ledničky, kde změnou teploty uvnitř sáčku dochází ke kondenzaci vlhkosti. I při běžných ledničkových teplotách se pak plíseň může rychle rozrůstat,“ upozorňuje Miroslav Kolařík. 

Chleby, které vydrží déle, obsahují různá éčka, která zajišťují větší trvanlivost. Běžné pečivo je neškodné jen den až dva dny. A jak skladují chleba doma u Kolaříků?  

Bochník k nakousnutí. Jak zajistit, aby dlouho vydržel? - Foto: Michal Polášek

Bochník k nakousnutí. Jak zajistit, aby dlouho vydržel?Foto: Michal Polášek

„Máme vyzkoušeno, že když bochník zabalíme do suché bavlněné utěrky a umístíme jej do chlebníku, tak nám vydrží. Ani čtvrtý den není chleba plesnivý, nedrolí se a kůrka zůstává stále vláčná. Sáček je také možné použít, ale ideálně perforovaný a do dvou dnů by se měl takto skladovaný chleba sníst. I málo viditelné bílé mycelium už tam může být a po dvou dnech bujet“. 

Jen pro představu, penicilium (zelená plíseň) může za jeden den vyrůst o přibližně 2 mm. Zpočátku se projevuje její bílé mycelium, které nemusíme ihned poznat od zamoučnění. „Když už to zelená, tak už jsou tam spory a houba je rozrostlá i dovnitř. Chleba už je v podstatě toxický,“ pokračuje mykolog. 

Chlebová zahrádka 

Zajímalo by vás, co vlastně všechno může žít „na chlebě“? Nejčastěji jde o zástupce rodu penicilium (česky štětičkovec) a aspergilus (známý také jako kropidlák). Typickou chlebovou houbou je také neurospora crassa, oranžová plíseň, která roste až jeden cm denně. Je rozšířená na chlebech zejména v západních zemích. 

Jedovatý, ale ne smrtelně 

Trochu plesnivý chleba asi snědl každý z nás, ať už omylem, protože si plísně nevšiml, anebo záměrně, protože si odkrojil nazelenalou kůrku a u zbytku doufal, že je jedlý. Při běžných dávkách pár soust takového chleba by se nám nemělo nic stát, uklidňuje Miroslav Kolařík.  

Pokud bychom snědli větší množství plesnivého chleba, může se nám udělat nevolno, můžeme zvracet, mít bolesti břicha a podobně. Nic fatálního to není, na pozoru bychom přesto měli být a především chléb dobře skladovat. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas