Jak se vyvíjí dětský mozek? Rychle, a přitom přesně

14. duben 2015

Před narozením a v prvním roce života mozek dítěte udělá obrovský pokrok, jakého už nikdy jindy v životě nedosáhne. Neurolog František Koukolík připomněl, co všechno se roční dítě musí naučit.


Příspěvky v Meteoru 11. 4. 2015
01:19 Zlaté nanočástice a revoluce v lékařství
12:54 Jak se vyvíjí dětský mozek
23:22 Co je pro vědce největší motivací
29:58 Pijte vodu z toalety
42:30 Supravodič z páchnoucích vajec
46:05 Když plž poráží pavouka


Vývoj mozku začíná samozřejmě dlouho před narozením člověka. Úplné začátky budoucího mozku a míchy – takzvanou nervovou rýhu – mohou lékaři pozorovat už šestnáctý den po početí.

„Vývoj mozku je dramaticky rychlá a kosmicky složitá událost. Z jediné buňky, vajíčka oplodněného spermií, se během 280 dnů vyvine nejsložitější jednotlivý jev ve známém vesmíru – lidský mozek,“ říká neurolog František Koukolík, „má 80 miliard nervových buněk a stejný počet buněk gliových, ty dělají nervovým buňkám kojnou, lešení i policii, která je chrání. Kolik je druhů nervových buněk, se přesně neví. Záleží na tom, jak se druhy určují. Zda jen v mikroskopu, nebo také chemicky.“

Co vnímá plod v lůně

Pocit fyzické bolesti je dítě schopno vnímat už od 20. týdne vývoje. V posledních týdnech se naučí vnímat intenzivní světlo a zvuky. Zapamatují si, jak zní hlas vlastní matky nebo jednoduchá hudba. A v prvních minutách po narození se naučí rozpoznávat a pamatovat si vůně, říká doktor Koukolík.

„Jestliže se jim dá přičichnout k voňavému podnětu, otočí k němu hlavu ještě o několik dní později. K jiné vůni, nebo k čichově neutrálnímu podnětu ji neotočí. Jakmile se stejný pokus s dětmi provede až za 12 hodin po porodu, nerozlišují mezi vůní, kterou se učily a vůní novou. Patrně jde o paměť umožňující vyhledání mateřské prsní bradavky.“

Mozek rodičů se přizpůsobuje

Po narození prvního dítěte se přetváří i mozek jeho maminky – a dokonce i tatínka. Po dobu několika měsíců probíhá intenzivní přestavba řady oblastí. Jedním z příkladů je „maminkovština“ čili řeč přizpůsobená vnímání dítěte.

„Je to pomalejší, jednoduchá, dobře vyslovovaná „měkká“ řeč s vysokými tóny. Známá je ze všech kultur. Je krajně důležitá pro řečový a jazykový vývoj dítěte. Na děti se musí mluvit – ale musí se to umět. Mluvit se na ně má tehdy, když je to neruší například v soustředěné hře nebo soustředěném zkoumání okolí.“

Zkoumají svět vědecky

Vývoj mozku nejmenších dětí probíhá nesmírně rychle. U nemluvňat si toho nevšimneme, protože nám to nedovedou povědět. Vědci ale zjistili, že už čtyřměsíční děti dovedou seskupovat věci kolem sebe do kategorií.

„Tří až čtyřměsíční děti rozlišují siluety koček od siluet pejsků. Novým siluetám obou druhů zvířat děti věnují delší pozornost než těm, které už znají. Čtyřměsíční děti vytvoří kategorii kočka domácí, do níž zahrnou nové kočky a vyloučí například ptáky, psy, tygry a koně,“ uvádí příklady František Koukolík.

Pětiměsíční děti rozvinou svůj vrozený smysl pro fyziku. Dovedou intuitivně rozlišit fyzicky možné a nemožné situace, aniž by s nimi měli zkušenost.

„Systém očekává, že se budou dít pouze fyzikálně možné věci. Rozkrojené jablko se neslepí. Sklenice vody nerozřízne jablko stejně, jako by to udělal nůž. V průběhu prvního roku života děti vědí: pevné předměty vzájemně se nemohou prostupovat a mohou spadnout, jsou-li na nějakém vrcholu. Předměty se neztrácejí, přestanou-li být vidět.“

autoři: Petr Sobotka , mas
Spustit audio