Meteor12. ledna  2016 v 08:05  

Jak si doma topí mravenci?

Mravenec lesní (Formica rufa) - Foto: Richard Bartz,  CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons

Mravenec lesní (Formica rufa)Foto: Richard Bartz, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons

Mravenci dokáží zahřát své mraveniště až 10 stupňů nad okolní teplotu. Nemají kamna ani ústřední topení. Jak to dělají?

Příspěvky Meteoru 9. 1. 2015
01:14 Evropská unie pravěku
10:10 Rudí skřítci na hranici vesmíru
22:46 Neviditelný pavouk
34:34 Jak mohou člověku pomoci prasata
45:00 Jak si topí mravenci?

Klasické mraveniště má tvar kupky a není to náhoda. „Kupka je velmi úspěšný akumulátor sluneční energie. Vyčnívá nad povrch a přijímá sluneční paprsky, které jdou šikmo, daleko efektivněji, než kdyby to byla rovná plocha,“ uvedl v Meteoru Jan Frouz z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

 

Evropská unie pravěku. Rudí skřítci na hranici vesmíru. Neviditelný pavouk. Jak mohou člověku pomoci prasata. Jak si topí mravenci?

Vložit na svůj web

Mraveniště jako polystyrén i kupka hnoje 

Mravenci jsou známí svou pílí a neustálým kmitáním kolem mraveniště. Pohybem a pobytem na slunci se zahřívají, pak přijdou dovnitř do mraveniště, kde své teplo „odevzdají“. Mraveniště je velmi dobře izolované a teplo udrží. „Když je suché, izoluje jako polystyrén,“ řekl Frouz. 

Roli hraje také tepelná kapacita materiálu. „Množství tepla, které musí mravenec dodat, aby mraveniště ohřál, je relativně malé. Když mravenec zmenší svoji teplotu o 1 stupeň, tak o 1 stupeň ohřeje třeba 20krát větší nebo i 100krát věší objem prostoru v mraveništi, než je on sám, “ vysvětlil přírodovědec.  

Teplota se může zvýšit, i když je mraveniště vlhčí. V tom případě totiž vzrůstá mikrobiální aktivita materiálu. „Celé mraveniště pak topí jako kupka hnoje nebo vlhká hromádka sena,“ podotkl Frouz. 

Ventil k regulaci topení netřeba 

Mravenistě v Hlineckém lese - Foto: Adam Hauner,  CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons

Mravenistě v Hlineckém leseFoto: Adam Hauner, CC BY-SA 2.5, Wikimedia Commons

„Když se mravenci vrátí večer nahřátí ze sluníčka, tak dodají impuls mikroorganismům v mraveništi, které začnou víc topit, tím se zase zvýší metabolický proces mravenců a jejich tepelný výdej, čímž se opět zvýší výdej i těch mikroorganismů, a celé se to zahřívá,“ řekl Frouz.  

Aby se mraveniště nepřehřálo, je nutné teplotu regulovat. „Mravenci zahřívají nejprve mraveniště v jedné třetině jeho výšky. Když teplota příliš stoupá, postupně se posouvají nahoru, čímž zvyšují tepelné ztráty, protože se zmenšuje tloušťka izolačního obalu mezi nimi a okolním vzduchem,“ doplnil Jan Frouz.  

Jak mravenci chytají bronz 

Mravenci se sluní ve skupině "jako jeden muž" - Foto:  pixabay.com

Mravenci se sluní ve skupině "jako jeden muž"Foto:  pixabay.com

Zejména na jaře, pokud máme štěstí, můžeme spatřit celé chomáče slunících se mravenců na povrchu mraveniště. „Mravenci se srazí jeden k druhému a začnou se chovat jako jedno těleso. Těleso, které se díky svému objemu daleko efektivněji zahřeje od slunečního svitu, než by to dokázal jeden mravenec,“ řekl Frouz.  

Chomáč vzniká v okamžiku, kdy vykoukne slunce. Za neuvěřitelných 10 minut pak může teplota skupiny mravenců stoupnout ze 17 stupňů třeba i na 35 stupňů Celsia. Nahřátí mravenci pak jdou dovnitř, tam se ochladí, aby potom zase vyšli ven, a tak se to opakuje. Do tohoto způsobu ohřívání mraveniště je zapojena zhruba desetina mravenců v daném mraveništi. 

Pokus: Mravenci vykreslí obtisk ruky 

Skupinové slunění mravenců můžeme využít k zajímavému pokusu. K výrazně odlišnému výsledku přitom dojdeme na jaře v případě nižší intenzity slunečního svitu a v létě, kdy slunce pálí. 

„Když na jaře položíte ruku nad mraveniště a promítnete na něj její stín, mravenci ze stínu vylezou. Když ruku zvednete, spatříte najednou její negativ vytlačený do toho chomáče,“ prozradil Jan Frouz.  

„Když ale uděláte ten samý pokus v létě, získáte naopak pozitiv své ruky, mravenci váš stín vyplní, zachovají se úplně obráceně,“ doplnil odborník na ekologii mravenců. Mravenci jsou totiž v létě přehřátí. Teploty na povrchu mraveniště dosahují i 50 stupňů Celsia. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 23. července  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Dinosauři v Česku

    Dinoparků u nás v posledních letech vyrostlo jako hub po dešti. Děti se chodí na modely dinosaurů dívat jako do zoologické zahrady. Jenže žili vůbec skuteční dinosauři na našem území?

     
  • 23. července  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a případ s čtverzubcem

    4. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 30. července 2016.

     
  • 19. července  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rodokmeny zachraňují vzácné antilopy

    Pátrat po předcích a nechat si zpracovat rodokmen láká mnohé z nás. Je zajímavé znát svou rodinnou historii. Někdy ale rodokmeny hrají mnohem důležitější roli. Dokonce klíčovou pro přežití celého druhu. Třeba v případě...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace