Meteor13. března  2018 v 08:04  

Jak vznikly záhadné kamenné koule?

Kamenné koule na Kostarice - Foto:  Rodtico21, Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Kamenné koule na KostariceFoto:  Rodtico21, Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Objevily se ve střední Americe i v Evropě, jedno z nalezišť se nachází na Slovensku, kousíček od českých hranic. Velké kamenné koule vzbuzují otázky, na které hledají odpovědi archeologové, geologové, ale i nejrůznější hledači záhad.

Příspěvky Meteoru 10. 3. 2018
01:25 Záhadné kamenné koule
14:09 Jak Bell vymyslel telefon
19:40 Pěstujme novou kůži
23:01 Osud auta ve vesmíru
35:10 Mravenčí nemocnice na jedničku
43:26 Dokáží probiotika léčit nemoci?

Poprvé se fenomén kamenných koulí ve vědecké literatuře objevil ve 40. letech 20. století. V důsledku masivního kácení lesů na pobřeží středoamerické Kostariky za účelem rozšíření plantáží se tehdy v ústí jedné z řek podařilo odhalit velké kamenné koule neznámého původu. Jejich složení vůbec neodpovídalo okolnímu podloží, jednalo se o dokonale opracované, zhruba 2,5 metru velké koule. 

 

Záhadné kamenné koule. Jak Bell vymyslel telefon. Pěstujme novou kůži. Osud auta ve vesmíru. Mravenčí nemocnice na jedničku. Dokáží probiotika léčit nemoci?

Vložit na svůj web

„Záhy se ukázalo, že jde o produkty lidské činnosti. Na nalezištích byly koule uspořádané do pravidelných útvarů, většinou trojúhelníků nebo kruhů. Už to naznačovalo, že původ koulí měl co do činění s člověkem. Archeologickým výzkumem se přišlo na to, že objekty zřejmě v době 500 až 1500 před n. l. vytvořili předkolumbovští Indiáni,“ uvádí v Meteoru prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 

Těchto koulí se našlo zhruba 500. Dnes jsou některé z nich uloženy v Národním archeologickém muzeu v hlavním městě Kostariky, v San José, kde si je také prof. Přichystal prohlédl: „Fenomén kostarických koulí vyvolal horečku, mnoho lidí začalo bádat, jestli něco podobného není i jinde.“ 

A našly se. V mexických horách Sierra de Ameca. V tomto případě nicméně podrobný průzkum vyvrátil, že by koule vytvořili lidé. Pravým autorem byla s největší pravděpodobností příroda. 

Koule dílem sopky 

„Ukázalo se, že jde o horniny charakteristické pro sopky ze střední Ameriky, říkáme jim tufolávy nebo také ignimbrity, v tomto konkrétním případě jde o horniny vzniklé z tzv. popelových proudů. Popel nebyl vymrštěn do výšky, ale postupně padal v podobě mraku, který se převalil přes okraj kráteru, tekl po svahu sopky dolů a utuhnul,“ vysvětluje prof. Přichystal. 

Kamenné koule vyčnívající ze skalní stěny v Megoňce - Foto: Michal Jakubský, Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Kamenné koule vyčnívající ze skalní stěny v MegoňceFoto: Michal Jakubský, Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Zpočátku někteří nadšenci věřili, že koule mohou být třeba dílem mimozemšťanů, vyrojily se i nejrůznější další spekulace. Týkaly se také evropských kamenných koulí…i když to ve většině případů nejsou ideální koule, ale spíše takové „polštáře“. Nacházejí se v Bosně a Hercegovině v nalezišti v Zavidovici. 

Bosenské kamenné polštáře vznikly pod vodou a jsou výsledkem výlevu čedičového magmatu. „Známe i případy, kdy lávový proud vznikne na pevnině, ale nateče do jezera nebo do moře, tenká vrstva páry pak způsobuje, že původně homogenní těleso lávy se začne rozpadat do polštářů,“ popisuje prof. Přichystal. 

Dalším příkladem jsou téměř dokonalé kamenné koule nedaleko íránského Teheránu, které vznikly v důsledku ochlazování homogenního vulkanického materiálu. Kulovité materiály známe i ze sedimentů, nejznámější se nachází na Novém Zélandu. Jde o koule o velikosti zhruba 2,7 až 3 metry. Jejich původ je jiný než u předchozích případů. Jedná se o tzv. konkrece v sedimentech, kdy určitá část horniny cementuje. „V tomto případě cementace proběhla kalcitem, hornina se tak stala odolnější vůči okolnímu jílovci,“ dodává prof. Přichystal. 

Novozélandské koule vznikly v třetihorách, moře postupně rozrušovalo okolí, cementované části horniny zůstávaly pevné, zatímco okolní jíl se uvolňoval. Výsledkem jsou z moře vystupující nápadné kulovité útvary. 

Zjednodušeně řečeno je to podobné, jako kdyby dítě umístilo do bábovičky na písku třešňovou pecku. Písek by časem vyschl, bábovičku rozfoukal vítr, jen tvrdá pecka by zůstala. 

Hry na slovenském písečku 

Kamenné kulovité tvary zdaleka nejsou záležitostí pouze nám vzdálených krajů. Některé z nich si můžeme snadno prohlédnout. Stačí zajet k našim slovenským sousedům. Konkrétně do obce Megoňka, která se nachází v jablunkovském průsmyku, jen kousíček od českých hranic. 

Čtěte také: Kamenné koule v pískovcovém lomu Megoňky evokují nadpřirozené vlastnosti

V opuštěném lomu ze stěny vystupují poloviny nádherných skoro dvoumetrových koulí. Místo je oblíbeným turistickým cílem a je atrakcí i pro celé širé okolí. Další podobné naleziště se nachází jen asi 25 km k jihozápadu, v obci Klokočov, kde si dokonce jednu kouli vystavili u rozcestí jako lákadlo pro návštěvníky. Turistická značka je pak odvede přímo ke skalám, z nichž vyčnívají obrovské koule. 

Přesný způsob vzniku slovenských koulí je stále ne úplně známý. Hornina je v tomto případě stejná jako její okolí. Nápovědou by mohlo být, že v blízkosti těchto lokalit došlo kdysi dávno k nasunutí západních Karpat na český masiv. Je tedy možné, že kulovitou odlučnost mohlo způsobit právě nasunutí nového příkrovu na podloží staršího příkrovu. Na detailnější vysvětlení se zatím čeká, proto není divu, že paralelně s vědeckými snahami o rozluštění se rojí i nejrůznější teorie o mimozemském původu, zvláštních energiích a tak podobně. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 23. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Minerálka stará desítky tisíc let

    Obyčejná kohoutková voda v plastové láhvi už po pár dnech nechutná nejlépe. Jak pak asi chutná voda stará desítky tisíc let? Kupodivu velmi dobře! Řeč je pochopitelně o podzemní minerální vodě...

     
  • 19. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Co měřil Běhounek na severním pólu?

    Nejen spisovatelem dobrodružných knih, ale především skvělým vědcem byl František Běhounek. Osobně se účastnil polární expedice, při které málem položil život. Ztroskotání vzducholodi Italia přesně před 90 lety nejenže...

     
  • 16. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Větrné rekordy na Zemi

    Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas