Meteor7. října  2017 v 08:04  

Jak zvířata vnímají magnetické pole

Ptáci poznají jih (i sever) i bez kompasu - Foto: Fotobanka Pixabay

Ptáci poznají jih (i sever) i bez kompasuFoto: Fotobanka Pixabay

Poznáte bez kompasu, kde je sever? Bez nápověd a pomůcek asi ne. A to si – my, lidé – říkáme „páni tvorstva“. Přitom ptáci, ale i některé jiné živočišné druhy, to umějí. Jak vlastně jejich kompas v hlavě funguje? A je vůbec v hlavě?

Příspěvky Meteoru 7. 10. 2017
01:16 Jak zvířata vnímají magnetické pole
14:45 Medvědi v Tatrách
22:50 Je nodosaurid objevem desetiletí?
27:54 Jelení říje na vlastní oči
40:18 Neúplná matematika
44:14 Zrcadlový test psů

Zvířata magnetické pole vnímají několika možnými způsoby. Na studium jednoho z nich se zaměřili badatelé z týmu doc. Martina Váchy z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zeptali jsme se ho v Meteoru na podrobnosti. 

 

Jak zvířata vnímají magnetické pole. Medvědi v Tatrách. Je nodosaurid objevem desetiletí? Jelení říje na vlastní oči. Neúplná matematika. Zrcadlový test psů.

Vložit na svůj web

„Zkoumáme typ mechanismu, který je založený na citlivosti chemických reakcí na zemský magnet. Na ten je velmi citlivý protein kryptochrom a my jsme dokázali, že reaguje nejen na přítomnost magnetického pole, ale i změnu jeho směru,“ uvádí doc. Vácha.  

Kryptochrom věda zná od konce devadesátých let 20. století a ví o něm, že jde o protein reagující na světlo. Zároveň s sebou nese možnost citlivosti na magnetické pole. Většinou se „kompas“ hledá v hlavě zvířat. „V centru pozornosti je zejména sítnice oka. Právě v ní se našel kryptochrom u mnoha druhů ptáků, savců, ale i u bezobratlých, například u octomilek. Můžeme ho však hledat i v buňkách mozku,“ vysvětluje doc. Vácha. 

Kompas mají i rostliny 

Možná je překvapivé, že „kompasový“ protein obsahují i některé rostliny. U těch ale plní jinou funkci než rozpoznávání severu a jihu. Je součástí jejich vnitřních hodin. „Ty dávají živočichům a rostlinám informaci a představu o čase, řídí jejich metabolismus a chování, takže třeba i když jsou někde v temném sklepě, tak chodí v určitou dobu spát a vstávat,“ dodává vědec.  

Co vidí holubi? 

O úžasných navigačních schopnostech nepochybujeme u ptáků, například u holubů. Napadlo vás ale někdy, co vlastně takový holub vidí? Nějaké siločáry či šipky směřující po obloze směrem k magnetickému pólu? Jistě to asi jen tak nezjistíme, ale existují různé vizualizace a výtvarná zpracování. 

Čtěte také: Holubí kurzy navigace

„Může to být nějaký bod, skvrna, která se promítá přes to, co holub vidí. Ale jak je barevná? Je ostrá? Nevíme. Je dokonce možné, že ten signál odchází ze sítnice jinou cestou, a vůbec se tak nemusí projevovat po zrakové dráze. Například my máme ve zrakové dráze větší část neuronů věnovaných rozlišení barevnosti a detailů toho, co pozorujeme, ale separátní drahou jde informace o pozici v prostoru a o pohybech věcí,“ dodává doc. Vácha. 

Železná síla skrytého oka 

Jsou i jiná možná vysvětlení. Buňky podle nich vnímají směr magnetu pomocí částeček oxidu železa, magnetitu. Počítá se s tím, že jeho krystalky se natáčejí jako střelky kompasu. Problém ale je, že zatím nebyl prokázán žádný přímý kontakt mezi magnetitem a nervy. Některé důkazy nicméně naznačují, že tento typ orientace pravděpodobně existuje. 

„Někteří živočichové se totiž orientují podle magnetu i ve tmě, a to by kryptochrom nedokázal. Je pravděpodobné, že zvířata používají dva nebo tři typy magnetických čidel,“ říká dále biolog. Podle některých teorií mají ptáci v zobáku inervované krystalky magnetitu a u včel se zase objevuje řada zpráv o tom, že by magnetoreceptory mohly mít v zadečku.  

Příroda šla tedy zřejmě více směry a je možné, že zvířata mají hned několik typů recepce možná i pro jiné životní situace než je orientace v prostoru. Čím to je, že člověk takovou schopnost postrádá? Nebo tomu tak není? To si povíme v Meteoru příští sobotu. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 16. prosince  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Naše těla z vesmírných prvků

    Většina běžných chemických prvků přítomných na Zemi jako jsou uhlík, kyslík a dusík, má svůj původ v kosmu. I naše těla jsou tvořena prvky, které původně vznikly ve vesmíru při výbuších supernov. Některé prvky jsou...

     
  • 12. prosince  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

    Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně mění a je nutné se nechat pokaždé znovu očkovat. Vyplatí se to vůbec? A pomůže toto očkování i proti běžných virózám...

     
  • 9. prosince  2017 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    500 desetikorun za minutu!

    Řeč naštěstí není o prohře v automatu, ale o výrobě mincí. Neuvěřitelných 500 desetikorun, tedy 5000 korun, za minutu vyrazí jeden ze strojů v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Viděli jsme to na vlastní oči, když...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace