Meteor15. dubna  2017 v 08:04  

Je možné utopit rybu?

Gurama velká, jedna z labyrintek - Foto: Elena Gaillard,  CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Gurama velká, jedna z labyrintekFoto: Elena Gaillard, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Příroda je plná překvapení a podivností, napadlo by vás třeba, že se ryba může utopit? A přece to možné je, ovšem ne ryba ledajaká. V prvním díle nového seriálu Meteoru nazvaného Překvapivý svět zvířat nás o tom přesvědčí zoolog Karel Pecl v příspěvku načteném hercem Miloněm Čepelkou.

Příspěvky Meteoru 15. 4. 2017
01:30 Bisfenol S a nebezpeční plastů
10:40 Je možné utopit rybu?
17:37 Co nového ve světě faraonů
31:07 Chemie obyčejné myčky
38:33 Einsteinovi se v Praze nelíbilo
42:24 Bude to kluk, nebo holka?

Tak tedy ještě jednou: Je možné utopit rybu? Zní to sice nepravděpodobně, ale odpověď je ano. Ta kladná odpověď se samozřejmě netýká jakékoli ryby. V našem případě jde o druhy, které patří do skupiny ryb labyrintních. Ty jsou, kromě žaber, vybaveny ještě speciálním dýchacím orgánem – labyrintem. Ten se vytvořil nad prvním žaberním obloukem a tvoří ho soustava silně prokrvených kožních výrůstků, které přebírají kyslík ze vzduchu a předávají ho do krve. 

 

Bisfenol S a nebezpeční plastů. Je možné utopit rybu? Co nového ve světě faraonů. Chemie obyčejné myčky. Einsteinovi se v Praze nelíbilo. Bude to kluk nebo holka?

Vložit na svůj web

Jsou to jakési pomocné plíce, které doplňují nedostačující výkon žaber. Kdyby to byly plíce, byly by umístěny v hrudním prostoru. Jenže labyrint je umístěn v hlavě. Toto zvláštní umístění vedlo k tomu, že labyrint byl v minulosti považován za orgán čichu. Proto byly ryby s tímto orgánem původně označovány jako čichavci. Pod tímto jménem znají akvaristé některé druhy labyrintek dodnes. 

Ale vraťme se k tomu, jak je možné, že se mohou labyrintky utopit. V přírodě je snaha zaplnit životem každý typ prostředí. Kdyby předkové labyrintek žili ve vodách bohatých kyslíkem, žádný přídatný dýchací orgán by nepotřebovaly. Klidně by si, jako většina ostatních ryb, mávaly skřelemi a ovívaly žábry okysličenou vodou. Jenže tyto ryby žijí ve vodách, kde je kyslíku pomálu.  

Vyskytují se v jižní a jihovýchodní Asii a také v Africe v prohřátých mělkých močálech, tůních, umělých nádržích a někde i v rýžových polích, kde nepřežije žádný druh dýchající jen žábrami. V období dešťů se vyjmenované biotopy naplní vodou.  

Lezoun indický na obrázku Richarda Lydekkera (1849–1915) - Foto: Richard Lydekker,  The Royal Natural History, Wikimedia Commons,  volné dílo

Lezoun indický na obrázku Richarda Lydekkera (1849–1915)Foto: Richard Lydekker, The Royal Natural History, Wikimedia Commons, volné dílo

Ta je čistá a bohatá na kyslík a tak i labyrintky vystačí s dýcháním žábrami. Jenže v období sucha se voda odpařuje a zahušťuje a díky tomu v ní klesá obsah kyslíku. V ten čas si musí labyrintky kyslík přidechovat. Zpočátku jen občas, ale s dalším úbytkem kyslíku už žábry nejsou schopné zajistit potřebnou úroveň okysličování a tak se frekvence dýchání labyrintem zrychluje. Labyrintky se pak nadechují z hladiny třeba každé dvě minuty. 

I u nás se můžeme s nouzovým dýcháním kyslíku u ryb setkat. Vzpomeňte si, jak o Vánocích v kádi kapři polykají vzduch z hladiny. Když jsou letní vedra, je totéž možné pozorovat i na hladině rybníka.  

Víte už toho o labyrintech dost, ale pořád jste se ještě nedozvěděli, jak se mohou labyrintní ryby utopit. Je to jednoduché. Stačí, když jim zabráníte v přístupu k hladině. Labyrintky se pak začnou dusit a polykají vodu. Ta jim zaplní labyrint a ryby se utopí.  

Schopnost dýchat vzdušný kyslík umožnil dovoz labyrintek do akvárií v Evropě. V roce 1869 byli do Francie dovezeni rájovci z východní Asie. Schopnost labyrintek přežívat v teplé vodě bez rostlin a vzduchování byla na počátku evropské akvaristiky. Byla to doba, kdy dovoz rybiček závislých na obsahu kyslíku, byl problematický a riskantní. Velice populární labyrintní rybou byla mezi evropskými akvaristy bojovnice pestrá.  

Samci tohoto druhu mají široké ploutve a syté zbarvení. Protože jsou teritoriální, roztahují své ploutve a předvádějí se před jinými samci a snaží se je zastrašit a vyhnat ze svého území. Pokud se slabší samec nemá kam schovat, dopadne špatně. V Thajsku využívají agresivitu samců bojovnic k pořádání turnajů. Při nich už ale nejde jen o natřásání. V těchto soubojích jde Thajcům o peníze ze sázek a bojovníkům o život.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Karel Pecl
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 21. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny

    V Meteoru zahajujeme vysílání sedmidílné četby o chemických prvcích. Jde o vybrané části kapitol z knihy Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny, kterou napsal Sam Kean, a vydalo nakladatelství Grada. Poslechněte...

     
  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace