Meteor1. května  2018 v 08:04  

Kam chodí zvířata pro léky?

Šimpanz - co to asi chroupe, něco na zdraví? - Foto: Fotobanka Pixabay

Šimpanz - co to asi chroupe, něco na zdraví?Foto: Fotobanka Pixabay

Nejen lidem je dána schopnost léčit se. Samoléčba je prokázaná u různých druhů živočichů, mezi jinými u primátů. Umí si poradit s parazity i artritidou.

Příspěvky Meteoru 28. 4. 2018
01:40 Mimozemské sopky na Vestě
10:00 Jak mozek vnímá čas?
20:00 První česká lokomotiva
25:00 Nový lovec exoplanet
25:33 I matka může být nejistá
46:10 Zvířata se léčí bylinami

Divoce žijící zvířata ani nemusejí pro léky chodit nikam daleko, jsou obklopeni živou lékárnou. Vždyť příroda je plná bylinek a různých dalších zdrojů léčivých látek.  

 

Mimozemské sopky na Vestě. Jak mozek vnímá čas? První česká lokomotiva. Nový lovec exoplanet. I matka může být nejistá. Zvířata se léčí bylinami.

Vložit na svůj web

„Když šimpanz trpí střevními parazity, polyká chlupaté ostré listy, celé bez kousání. List působí jako kartáč, který vymetá červy ze střeva a šimpanzovi se uleví,“ uvádí v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr. 

Mastička na revma 

Orangutani byli opakovaně spatřeni, jak si potírají dolní i horní končetiny rozžvýkanou rostlinou zvanou dračinec. Chuťově to není nic moc, rostlina obsahuje saponiny a hodně pění. Orangutanům ale zjevně pomáhá na bolesti končetin.  

Čeští vědci mj. z Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci analyzovali zmíněné rostliny a zjistili, že obsahují látky, které tlumí záněty a potlačují bolest. 

Čtěte také: Jak se podařilo rozmluvit orangutana

Není jisté, jestli samoléčba zvířat probíhá na základě zděděného instinktu nebo se znalost předává učením z generace na generaci. Například natírání kloubů u orangutanů by svědčilo spíš o druhé variantě. Ne všichni orangutani to totiž umí. Tato znalost je pozorována jen v některých tlupách v jistých oblastech, jinde toto know-how chybí. 

Papoušci dbají na prevenci 

Chytří jako opice jsou i někteří amazonští papoušci. Než ráno vyletí za potravou, dají si jako předkrm trochu jílu od řeky. Jíl má sorpční schopnost, vychytává toxické látky. Ptáci se díky tomu mohou živit i nezralým ovocem. Jíl vlastně pojídají jako prevenci, aby mohli pozřít jinak toxickou stravu. 

Čtěte také: Pochoutka? Jíl!

Když cigarety chrání mláďata 

Další pták – hýl mexický – se dokonce naučil využívat lidský odpad. Konkrétně nedopalky cigaret. „Obsažený nikotin je jedem, a to i pro roztoče, kteří sají krev ptáčatům. Díky vajglům jsou mláďata v hnízdě hýlů chráněnější,“ dodává Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 26. května  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Český lék na HIV pro divadelní diváky

    Nestává se často, že by se vědec stal divadelní hvězdou a věda ústředním tématem hry. V případě profesora Antonína Holého, významného českého vynálezce léků na AIDS a hepatitidu B se tak ale stalo. Hra o jeho životě...

     
  • 22. května  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Mozek z mrtvoly žil ještě 36 hodin!

    Zní to trochu jako z hororu. Mozek ale skutečně může přežít i poté, co jeho nositel zahyne. Alespoň na omezenou dobu. Vědcům se to nedávno povedlo s mozkem prasete, udrželi jej v chodu více než den. Pokud by se dal...

     
  • 19. května  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    26 stupňů za 15 minut a jiné teplotní rekordy

    Také byste hádali největší vedro na rovníku a nejtužší mráz na pólu? Ve skutečnosti je to trochu jinak. Klimatické rekordy dlouhodobě sleduje Světová meteorologická organizace WMO. Jaký je absolutní teplotní rekord?...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace