Meteor1. května  2018 v 08:04  

Kam chodí zvířata pro léky?

Šimpanz - co to asi chroupe, něco na zdraví? - Foto: Fotobanka Pixabay

Šimpanz - co to asi chroupe, něco na zdraví?Foto: Fotobanka Pixabay

Nejen lidem je dána schopnost léčit se. Samoléčba je prokázaná u různých druhů živočichů, mezi jinými u primátů. Umí si poradit s parazity i artritidou.

Příspěvky Meteoru 28. 4. 2018
01:40 Mimozemské sopky na Vestě
10:00 Jak mozek vnímá čas?
20:00 První česká lokomotiva
25:00 Nový lovec exoplanet
25:33 I matka může být nejistá
46:10 Zvířata se léčí bylinami

Divoce žijící zvířata ani nemusejí pro léky chodit nikam daleko, jsou obklopeni živou lékárnou. Vždyť příroda je plná bylinek a různých dalších zdrojů léčivých látek.  

 

Mimozemské sopky na Vestě. Jak mozek vnímá čas? První česká lokomotiva. Nový lovec exoplanet. I matka může být nejistá. Zvířata se léčí bylinami.

Vložit na svůj web

„Když šimpanz trpí střevními parazity, polyká chlupaté ostré listy, celé bez kousání. List působí jako kartáč, který vymetá červy ze střeva a šimpanzovi se uleví,“ uvádí v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr. 

Mastička na revma 

Orangutani byli opakovaně spatřeni, jak si potírají dolní i horní končetiny rozžvýkanou rostlinou zvanou dračinec. Chuťově to není nic moc, rostlina obsahuje saponiny a hodně pění. Orangutanům ale zjevně pomáhá na bolesti končetin.  

Čeští vědci mj. z Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci analyzovali zmíněné rostliny a zjistili, že obsahují látky, které tlumí záněty a potlačují bolest. 

Čtěte také: Jak se podařilo rozmluvit orangutana

Není jisté, jestli samoléčba zvířat probíhá na základě zděděného instinktu nebo se znalost předává učením z generace na generaci. Například natírání kloubů u orangutanů by svědčilo spíš o druhé variantě. Ne všichni orangutani to totiž umí. Tato znalost je pozorována jen v některých tlupách v jistých oblastech, jinde toto know-how chybí. 

Papoušci dbají na prevenci 

Chytří jako opice jsou i někteří amazonští papoušci. Než ráno vyletí za potravou, dají si jako předkrm trochu jílu od řeky. Jíl má sorpční schopnost, vychytává toxické látky. Ptáci se díky tomu mohou živit i nezralým ovocem. Jíl vlastně pojídají jako prevenci, aby mohli pozřít jinak toxickou stravu. 

Čtěte také: Pochoutka? Jíl!

Když cigarety chrání mláďata 

Další pták – hýl mexický – se dokonce naučil využívat lidský odpad. Konkrétně nedopalky cigaret. „Obsažený nikotin je jedem, a to i pro roztoče, kteří sají krev ptáčatům. Díky vajglům jsou mláďata v hnízdě hýlů chráněnější,“ dodává Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 31. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak člověk udělal z vlka psa

    Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

     
  • 28. července  2018 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    Vernovo Ocelové město jako předzvěst světových válek

    Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého...

     
  • 24. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nejdelší zatmění Měsíce pod dohledem Marsu

    Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas