Kam zmizel pátý oceán? Neví se, jak jej zakreslit do map

Atlantský, Indický, Tichý, Severní ledový... a Jižní neboli Antarktický. Tak vypadal výčet světových oceánů po více než sto let. Dnes se ve školách učíme, že jsou oceány jen čtyři. Co se stalo, že pátý oceán vůbec přibyl, a proč zase zanikl?

Odpověď musíme hledat v oficiálních formalitách. O vedení hranic v mořích a oceánech rozhoduje mezinárodní hydrografická organizace. Ta také vydává světový atlas moří a oceánů. Antarktický oceán v něm byl poprvé zakreslen v roce 1845. Existoval i ve druhém vydání z roku 1936. Ve třetím vydání z roku 1953 byl „zrušen“. Dnešní oceánologové to považují za chybu, ale napravit ji nebude jednoduché, říká geograf a oceánograf Miroslav Šobr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Od roku 2000 jej oficiálně znovu vytvořili. Čeká se na čtvrté vydání atlasu moří a oceánů. Jenže je problém, aby se všechny státy, které jsou členy hydrografické komise a hlasují o tom, shodly na určitých hranicích. Zejména u Korejského poloostrova jsou nejasné hranice mezi okrajovými moři a nemohou se dohodnout. Třetí vydání atlasu tak stále platí, protože čtvrté ještě nevyšlo.“

Chladná voda okolo celé Antarktidy

Jižní hranice oceánu je jasná: antarktický kontinent. Problém je se severní hranicí. Je tu totiž porušeno pravidlo, že oceán má ležet mezi pevninami. Zastánci existence oceánu argumentují, že se v žádném případě nejedná o umělé hranice.

„Oceán má vlastní proudový koloběh,“ vysvětluje Miroslav Šobr, „je tam největší oceánský proud, západní příhon. Vzniká v důsledku západních větrů, které převládají v této oblasti. Tím, že v těchto zeměpisných šířkách na jižní polokouli není přerušen žádnou pevninou, obíhá západní příhon okolo Země. Tím uzavírá antarktické vody od ostatních, severněji ležících.“

Díky tomu se chladnější antarktické vody nemíchají s teplejšími vodami směrem k rovníku. Chladné vody se zanořují pod teplé v takzvané zóně konvergence. Ta by podle Miroslava Šobra byla nejsprávnější hranicí pro vymezení oceánu. Teploty sousedních vod se liší až o pět stupňů Celsia a s tím souvisejí i odlišné podmínky pro život.

„Hranice z roku 1845 byla na 67,5 ° jižní zeměpisné šířky. Současná komise navrhuje hranici na šedesátém stupni. Velká Británie ale uznává až 55. stupeň, někdo další by to raději posunul až na 35. Když se podíváte na nějaký australský atlas, tak všechno, co je na jih od jižního pobřeží Austrálie, je pro ně Jižní oceán.“

Antarktický oceán v atlase moří z roku 1906. Hranice chladných polárních vod je vyznačena zeleně|foto:Justus Perthes

Necháme hranici plavat?

V době, kdy není oceán oficiálně uznán, si jej může každý označovat, jak chce. Česká názvoslovná komise i Kartografie zatím vyčkávají na mezinárodní uznání hranic. A už vůbec u nich neuspěl Miroslav Šobr se svým návrhem na hranici podél zóny konvergence.

„Ta je pohyblivá. V průběhu roku a možná i v průběhu času se liší. Nebude možné ji přesně vymezit do mapy. Zatímco když řekneme šedesátá rovnoběžka, nakreslí se hranice. Už je dneska spočítaná plocha: dvacet milionů kilometrů čtverečních. Byl by to čtvrtý největší oceán, menší je jen Severní ledový.“

Dokud se tedy příslušná komise oficiálně nedohodne, pátý oceán alespoň v našich mapách zatím nehledejte. Na vodu to naštěstí žádný vliv nemá.