Meteor3. března  2018 v 08:04  

Kapské Město na suchu. Jak přežije bez vody?

Kapské město, brzy na suchu? - Foto: Fotobanka Pixabay

Kapské město, brzy na suchu?Foto: Fotobanka Pixabay

Stále více velkých měst na světě má vážný problém zajistit svým obyvatelům dostatek kvalitní pitné vody. Příkladem je jihoafrické Kapské Město, které se donedávna pyšnilo dobrou vodohospodářskou soustavou. Co se stalo? Má to řešení?

Příspěvky Meteoru 3. 3. 2018
01:30 Proč je Kapské Město bez vody?
14:47 Objev bacila syfilis
19:06 Tyranosaurus a peří
26:10 Je lidské oko nejlepší?
33:52 Kdo přenáší pyl masožravek?
43:30 Má smysl jíst probiotické jogurty?

Kapské Město patří, na africké poměry, k bohatým sídlům. V jeho okolí se nacházejí golfová hřiště, mnoho objektů je vybaveno bazénem. Zároveň je ale také typickým rozvojovým velkoměstem sužovaným obrovskou a jen těžko zvladatelnou imigrací. Právě přísun nového obyvatelstva je jedním z faktorů, které způsobují, že se pomalu, ale jistě vyprazdňují zásobárny vody. 

 

Proč je Kapské město bez vody? Objev bacila syfilis. Tyranosaurus a peří. Je lidské oko nejlepší? Kdo přenáší pyl masožravek? Má smysl jíst probiotické jogurty?

Vložit na svůj web

Dalším důvodem nedostatku vody je pochopitelně ubývání srážek, i když není tím klíčovým. Průměrné množství srážek v Kapském Městě je přibližně 500 mm ročně, což se zas až tak neliší od situace v okolí Prahy (700 mm ročně). V horských oblastech kolem Kapského Města naprší ročně přibližně 1500 mm, což zase odpovídá horským oblastem v ČR. 

„V Kapském Městě prší podobně jako u nás. Ale je pravda, že srážek ubývá a navíc padají nerovnoměrně, jen v zimě. Rok 2017 byl hodnocen jako nejsušší od roku 1923, tedy od doby, kdy se začaly srážky v této oblasti měřit,“ uvádí v Meteoru hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. 

Nádrže vysychají 

Vodovody Kapského Města zásobuje šest přehrad v oblastech s vyšší nadmořskou výškou, i tam ale voda dramaticky klesá. Problém spočívá zejména ve vysoké spotřebě způsobené mimo jiné obrovským nárůstem populace. 

„Za posledních 20 let tam přibylo zhruba 1,5 milionu obyvatel. Zatímco před 20 lety spotřeba vody v Kapském Městě představovala asi 95 milionů kubických metrů vody, nyní je to o 55 milionů kubických metrů více,“ dodává Zbyněk Hrkal. 

Čtěte také: Záhada sladké těžké vody

Kapské Město je ve srovnání s jinými africkými místy bohaté. Na hrubém domácím produktu celé Afriky se podílí více než jednou pětinou. Jeho obyvatelé jsou zvyklí na životní standard podobný evropskému, včetně spotřeby vody. Téměř 90 procent domácností má napojení na veřejný vodovod a disponuje splachovacích záchodem. 

Ještě do prosince loňského roku byla spotřeba vody v Kapském Městě srovnatelná s českou, zhruba 87 litrů na osobu a na den, v Praze se spotřebuje kolem 90 litrů na osobu a den. V současné krizi se museli obyvatelé jihoafrické metropole omezit na 50 litrů denně, a pokud se situace nějak nezmění (do dubna nezačne pořádně pršet), budou se místní muset uskromnit ještě více, na 25 litrů na osobu na den. 

Nekoupat se a nesplachovat 

To už by znamenalo opravdu drastické snížení nejen pohodlí, ale celkově životní úrovně. Omezení nadhodnot typu mytí auta, zavlažování zahrad a koupání se ve vaně je jasné. Jenže k poklesu na 25 litrů to nestačí, šetřit se bude jistě i v jiných činnostech. 

Vezměme si to třeba ve srovnání s naším obvyklým standardem: vypijeme tři litry vody, myčka nádobí spotřebuje 10 litrů, pračka klidně i 50 litrů, mytí rukou odebere další tři litry a sprchování třeba 30 litrů. Snad největším žroutem vody je ale splachování. Počítejme průměr čtyři litry na jedno spláchnutí, kterých můžeme za den stihnout třeba sedm, to je 28 litrů denně, a to počítáme pořád pouze s jednou osobou! 

Z těchto letmých počtů je naprosto zřejmé, že limit 25 litrů na den je (z našeho středoevropského pohledu) naprosto nerealizovatelný. Jenže obyvatelům Kapského Města možná nezbyde, než to zvládnout. 

Čtěte také: Čeští vědci staví zařízení, které v poušti vyrobí denně 100 litrů vody ze vzduchu

Jistou naději do budoucna skýtají nové technologie úpravy mořské vody. Efektivní a cenově dostupnou metodu odsolování vody a její přeměny v pitnou vyvinuli Izraelci, kteří jsou také dlouhodobě ohroženi nedostatkem vody. Projekt na výrobu vody už je prý v Kapském Městě na stole. Problémem je ale neúměrně dlouhé schvalování. Nezbývá, než doufat, že brzy naprší a nádrže se naplní. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 23. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Minerálka stará desítky tisíc let

    Obyčejná kohoutková voda v plastové láhvi už po pár dnech nechutná nejlépe. Jak pak asi chutná voda stará desítky tisíc let? Kupodivu velmi dobře! Řeč je pochopitelně o podzemní minerální vodě...

     
  • 19. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Co měřil Běhounek na severním pólu?

    Nejen spisovatelem dobrodružných knih, ale především skvělým vědcem byl František Běhounek. Osobně se účastnil polární expedice, při které málem položil život. Ztroskotání vzducholodi Italia přesně před 90 lety nejenže...

     
  • 16. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Větrné rekordy na Zemi

    Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas