Meteor14. března  2017 v 08:04  

Květy si hýčkají svůj hmyz – zahřívají ho!

Bledule - jedna z expertek v zahřívání hmyzu - Foto: Fotobanka Pixabay

Bledule - jedna z expertek v zahřívání hmyzuFoto: Fotobanka Pixabay

Březen, za kamna vlezem. Tedy my, lidé. Včelky si ale za teplem zalézají do květů. Nejen nektar a pyl, ale teď v období brzkého jara je právě teplo to, co hmyz na květech vyhledává.

Příspěvky Meteoru 11. 3. 2017
01:12 Jak se člověk stal člověkem
14:38 Květy ohřívají hmyz
21:50 Jak funguje placebo?
31:27 Poprvé nahlédneme do kapalin
41:43 Stalo se tento den
45:15 K čemu měl tyranosaurus ruce?

Mezi květy dokonce probíhá konkurenční boj o to, kdo přiláká více hmyzu. Soutěží v tom, kdo se umí správně otáčet za sluncem a má nejdokonalejší tvar. Přeborníkem jsou květy pryskyřníku, které vytvářejí nádherné misky obklopené žlutými lesklými okvětními lístky. 

 

Jak se člověk stal člověkem. Květy ohřívají hmyz. Jak funguje placebo? 3/3. Stalo se tento den. Poprvé nahlédneme do kapalin. K čemu měl tyranosaurus ruce?

Vložit na svůj web

V záři pryskyřníku 

„Květ pryskyřníku působí trochu jako duté zrcadlo, ve kterém se soustředí sluneční paprsky a květ ohřívají, na podobném principu dokonce fungují některé pece,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr.  

K zahřívání pryskyřníku napomáhá také speciální struktura okvětních lístků. Na jejich povrchu se nachází slabá vrstvička buněk, pod ní tenká vrstva komůrek vyplněných vzduchem, ještě níže se pak ukrývá úroveň bohatá na škroby. Každé z těchto poschodí hraje svou roli. 

„Vzduchové komůrky dodávají květu lesk, takže když okolo letí včela nebo čmelák, tak se jim květ pod určitým úhlem zatřpytí asi tak, jako když my vidíme zrcátko s odrazem sluníčka. Škrobová vrstva zase odráží zpátky světlo do žlutého pigmentu, takže zesiluje barvu květu,“ vysvětlil Jaroslav Petr.  

Bledule proti větru a kočičky v kožíšku 

Včela brzy na jaře vyhledává květy, které ji zahřejí - Foto: Leona Matušková

Včela brzy na jaře vyhledává květy, které ji zahřejíFoto: Leona Matušková

Bledule na to jde jinak. Hmyz neláká žlutou barvou, ale tvarem květu, který připomíná přístřešek. Díky bílým stěnám a cloně proti větru si dokáže bledule ohřát vnitřek květu až o 11 stupňů! „Některé květy fungují jako malé skleníky. Jsou uzavřené, výměna vzduchu je v nich minimální, mají průsvitné stěny,“ doplnil Jaroslav Petr.  

Jeden z nejlepších ohřívačů je vrba jíva se svými kočičkami chráněnými vrstvou podobnou kožíšku. „Ten nedovoluje, aby květ vychládal, venku může být teplota vzduchu kolem nuly, přitom kočička může mít až 20 stupňů Celsia,“ dodal biolog.  

Do zimy s teplým nektarem 

Zahřívání květů má ještě další výhodu – ohřívá se i nektar, který hmyzu slouží jako zdroj cukrů. „My také, když je nám zima, dáme přednost teplému čaji před studenou limonádou. Viskozita ohřátého nektaru klesá, je tekutější a včelám se lépe nasává. Když tedy mají možnost, vyberou si ten teplejší,“ uzavřel Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 18. července  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Spálený špekáček je chemickou bombou

    Období táboráků, grilování a opékání oblíbených špekáčků právě vrcholí. Ale pozor! Při nesprávném opékání a časté konzumaci masa a uzenin připravovaných na otevřeném ohni hrozí poškození zdraví. Jaké chemické procesy...

     
  • 15. července  2017 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a případ s brouky

    3. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 22. července 2017.

     
  • 11. července  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč stojí plameňák na jedné noze?

    Na jedné noze stojí dlouhé hodiny a vůbec ho to neunaví. Je to pro něj dokonce výhodnější než stát oběma nohama na zemi. Co plameňákovi při netypickém postoji pomáhá? V čem je jeho noha výjimečná?

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace