Kyslík nalezený na kometě je starý miliardy let

14. listopad 2015

Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kterou sledujeme v Meteoru už od srpna loňského roku, odkrývá další tajemství. Byl na ní objeven kyslík. A to ne jako součást nějaké sloučeniny, ale jako samostatná molekula. Stará miliardy let.


Příspěvky v Meteoru 14. 11. 2015
01:11 Kyslík na kometě
10:52 Návrat bobrů
20:42 Molekulární kuchyně aneb chutnejte nosem
33:11 Inverze není smog
42:05 Lidstvo pomalu ale jistě hloupne
45:21 Proč sloni nikdy nedostanou rakovinu?

Kyslík je třetí nejrozšířenější prvek ve vesmíru. Je ovšem vysoce reaktivní, rád a ochotně se slučuje s vodíkem, uhlíkem nebo dusíkem, málokdy se vyskytuje samostatně. „Je velmi málo důkazů o tom, že by v mezihvězdných mračnech existoval molekulární kyslík,“ uvedl předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu Ivo Míček.

Kyslík na kometě objevila sonda Rosetta vypuštěná do vesmíru už před 11 lety. Trvalo jí dlouhých 10 let, než ke kometě doputovala, ale čekání stálo za to. Loni v listopadu vyslala Rosetta na povrch komety průzkumný modul Philae, jehož přistání sice nebylo úspěšné, ale i tak má svět díky Rossetě unikátní šanci kometu lépe poznat.

Sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekulární kyslík

Komety se často popisují jako „špinavé sněhové koule“. Ukazuje se ale, že jsou to spíše velmi tmavá prašná tělesa, poznamenává Ivo Míček. Kometu tvoří slepenec zrn pospojovaný plyny a vodním ledem. Když se tento slepenec přiblíží ke Slunci, tak se prohřeje a uvolní se z něj dříve zmrzlé plyny. Právě tento proces měla sonda za úkol prozkoumat.

Na palubě má Rosetta přístroj, který po několik měsíců měřil poměr molekul kyslíku k poměru molekul vody odpařující se z komety při slunečním záření. Zjistilo se, že na kometě se nachází mnohem více kyslíku, než kolik se myslelo a že jeho výskyt nesouvisí se slunečním zářením. Astronomové usoudili, že kyslík na kometě už byl, a to v ledovém jádru komety.

Čtěte také

Kyslík zamrzlý miliardy let

„Molekulární kyslík s sebou nese kometa od počátku svého vzniku, to je opravdu velké překvapení,“ řekl Ivo Míček. Kyslík se tedy v jádru komety vyskytuje zřejmě už zhruba 4,5 miliardy let. Zjednodušeně by se dalo říct, že v jádru komety zamrzl. „Podmínky, aby byl molekulární kyslík zachycen a uložen u prachového jádra, jsou vymezené teplotami mezi minus 170 až 240 stupňů Celsia,“ doplnil Míček. Pokud by teplota stoupla, kyslík by se sloučil s jinými molekulami.

Je ve vesmíru život?

Voda i kyslík jsou klíčové pro vznik a udržení života. Proto objev molekul kyslíku na kometě opět podnítil věčné lidské otázky, jestli může být ve vesmíru život i jinde než na Zemi. Jednoznačné odpovědi ale zatím rozhodně nečekejme. „Pořád se dozvídáme, že neznáme všechny mechanismy a nevíme, jak to může všechno spolu souviset,“ řekl Míček.

I přesto je ale objev molekul kyslíku na kometě nesmírně důležitý. Vždyť komet už bylo sondami zkoumáno několik, i když ne takto detailně. A volný kyslík se v takovéto míře podařilo zjistit jen u této jedné.

https://youtu.be/AvkPFXdpOQQ

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.