Meteor6. března  2018 v 08:04  

Lepší oko než člověk? Chobotnice i hmyz

Oči mouchy - Foto: Knut Piwodda, Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Oči mouchyFoto: Knut Piwodda, Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Vidí „pán tvorstva“ lépe než ostatní živočichové? S jistotou nevíme. Jasné je, že oči jiných živočišných druhů mají odlišné technické řešení a některá z nich se zdají být dokonalejší než lidské.

Příspěvky Meteoru 3. 3. 2018
01:30 Proč je Kapské město bez vody?
14:47 Objev bacila syfilis
19:06 Tyranosaurus a peří
26:10 Je lidské oko nejlepší?
33:52 Kdo přenáší pyl masožravek?
43:30 Má smysl jíst probiotické jogurty?

Oko vzniklo v průběhu evoluční historie mnohokrát a nezávisle na sobě, jedním z pokročilých typů je tzv. komorové oko vyskytující se u obratlovců, hlavonožců a některých medúz. Jiným druhem oka je tzv. složené oko typické pro členovce. 

 

Proč je Kapské město bez vody? Objev bacila syfilis. Tyranosaurus a peří. Je lidské oko nejlepší? Kdo přenáší pyl masožravek? Má smysl jíst probiotické jogurty?

Vložit na svůj web

Oči podobné člověku mají například chobotnice, jen s tím rozdílem, že jsou trochu lépe technicky vyřešené, například neobsahují tzv. slepou skvrnu. To je místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulvy a ještě není rozvětven na jemná nervová vlákna opatřená elementy citlivými ke světlu. Nejsou tam světločivé buňky, de facto je na tom místě člověk slepý. Zpravidla si to ale neuvědomujeme, protože mozek si miniaturní slepé místo obrazu doplňuje. 

Chobotnice bez slepecké hole 

Chobotnice slepou skvrnu nepotřebují. „Mají nervové vývody světločivných buněk umístěny zezadu. Tak, jak je to logičtější, takže jim signály nevedou dovnitř oka, ale dozadu,“ vysvětluje v Meteoru doc. Zdeněk Bochníček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 

Když si představíme, jak světlo vniká do lidského oka, tak nejprve proletí rohovkou, čočkou, sklivcem (kapalinou, která zajišťuje, že je oko kulaté) a pak dopadá na sítnici, kde jsou buňky na denní barevné vidění zvané čípky a na vidění za šera a v noci tzv. tyčinky. Nejvíce buněk je v tzv. žluté skvrně, ve slepé skvrně pak nervy oko opouštějí a vedou do mozku. 

Jak najít slepou skvrnu?
Vezměte bílý list papíru a nakreslete černý bod. Asi 5 cm napravo od něho černý křížek. Zavřete levé oko a pravým se upřeně dívejte na černý bod. Nyní zvedejte list papíru a pomalu jej přibližujte k oku. Přitom neustále sledujte černý bod. Zjistíte, že v určité vzdálenosti papíru od oka přestanete křížek vidět, jeho obraz právě dopadl na slepou skvrnu oka.

Hmyz nepotřebuje čočku 

Hmyz je vlastníkem úplně jiného typu oka, říká se mu oko složené. „Problémem“ hmyzu je jeho velikost, tedy to, jak je malý. Každé zmenšení oka vede ke zhoršení zraku, což je dáno tím, že se snižuje rozlišení dané difrakcí na zorničce (kdybychom naše oko 100krát zmenšili, tak se nám 100krát zhorší rozlišení). Pokud by měl hmyz lidské oči, viděl by rozmazaně. Zrak se jim proto vyvinul jinak. 

„Hmyz má oči složené z jednotek, kterým se říká omatidia. Jde o protáhlé útvary, jakoby trubičky. Každé jednotlivé omatidium vidí světlo z určitého směru, přičemž jsou naskládána těsně vedle sebe tak, že vytvářejí vnější tvar podobný kouli. Detekují světlo z různých směrů, a vytvářejí obraz okolní scény,“ popisuje Zdeněk Bochníček. 

Čtěte také: Jak vidí jeleni?

Naše komorové oko má oproti hmyzímu složenému jisté nevýhody. Nejostřejší vidění máme v blízkosti osy, kterou vedeme kolmo k čočce. Čím dále jdeme od optické osy do okrajových oblastí, tím rozostřenější vidění máme. V periferní části sítnice nevidíme ostře. Hmyz to má lepší, jeho oko je složené z omitidií mířících do různých směrů, tudíž ostrost vidění zůstává všude stejná. 

Složené oko navíc umožňuje hmyzu mimořádně široký zorný úhel. Je vyboulené, zabírá více než polovinu koule. To ale není všechno. Oko hmyzu totiž navíc vnímá i ultrafialovou barvu, kterou k nalákání používají květy rostlin, a lépe vnímá také pohyb. Hmyz nám tedy naše oči rozhodně nemusí závidět, možná spíše naopak. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 19. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Co měřil Běhounek na severním pólu?

    Nejen spisovatelem dobrodružných knih, ale především skvělým vědcem byl František Běhounek. Osobně se účastnil polární expedice, při které málem položil život. Ztroskotání vzducholodi Italia přesně před 90 lety nejenže...

     
  • 16. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Větrné rekordy na Zemi

    Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?

     
  • 12. června  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Sportovci mezi čápy doletí nejdál

    Ne všichni evropští čápi doletí na zimu až do Afriky. Nejnovější výzkumy čápů, které využívají speciální sledovací zařízení napojená na GPS, přinášejí nečekané výsledky. Podobě jako u lidí jsou i mezi čápy zdatnější...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas