Meteor21. dubna  2018 v 08:04  

Mars je planetou sopečných obrů

Mars, planeta impozantních sopečných útvarů - Foto:  NASA

Mars, planeta impozantních sopečných útvarůFoto:  NASA

Mars je horským rekordmanem sluneční soustavy. Jeho štítová sopka Olympus Mons je třikrát vyšší než Mount Everest a dvaapůlkrát převyšuje sopku Mauna Kea na Havaji. O vulkanickém Marsu si povídáme v seriálu o mimozemských sopkách s dr. Petrem Brožem z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Příspěvky Meteoru 21. 4. 2018
01:50 Paměť imunitního systému
12:21 Mimozemské sopky na Marsu
24:13 Císařský řez
29:00 Krajty - překvapivě dobré matky
34:24 Jak vznikají písečné duny
43:40 Čtou meteorologové pranostiky?

Hned na začátku si dejme takový malý chyták. Jaká nadmořská výška se pojí se štítovou sopkou Olympus Mons? 

 

Paměť imunitního systému. Mimozemské sopky na Marsu. Císařský řez. Krajty - překvapivě dobré matky. Jak vznikají písečné duny. Čtou meteorologové pranostiky?

Vložit na svůj web

Žádná. Na Marsu přece moře není. Výška hory Olympus Mons se udává ve dvou podobách: 21 km nad gravitačním povrchem Marsu a 27 km nad nulovou uměle stanovenou „nadmořskou“ výškou rudé planety. 

V obou případech jde o nejvyšší dosud známou horu sluneční soustavy. Její základna se rozkládá na vzdálenost 600 km. „Kdybychom Olmypus Mons přenesli na Zemi, do Evropy, táhla by se od Norimberku až po Žilinu a Česká republika by ležela někde uvnitř sopky,“ uvádí v Meteoru Petr Brož. 

Jak je možné, že Mars má tak velké sopky a přitom jde o planetu menší než Země? Zatím na to neexistuje jasná odpověď. Předpokládá se, že to souvisí s nepřítomností deskové tektoniky na Marsu. 

Nepohyblivé sopky 

Pevný obal Země je rozpraskán do litosférických desek, které se vůči sobě i hlubším partiím Země neustále pohybují. Tento pohyb je sice relativně pomalý, ale existuje.  

Mapa Marsu zachycuje i řadu obřích sopek - Foto:  NASA

Mapa Marsu zachycuje i řadu obřích sopekFoto:  NASA

„Pozemská sopka leží na litosférické desce a je napájena magmatem, který vystupuje z hlubších partií Země. Neustále se vzdaluje od zdroje magmatu, který zůstává stabilně v hloubce. Přívod magmatu tak ustává a sopka nenaroste do takové velikosti jako na Marsu, kde desková tektonika chybí,“ vysvětluje Petr Brož. 

Marsovská litosféra je stabilní, podpovrchový zdroj materiálu je schopen po desítky až stovky milionů let zásobovat svoji sopku, a vytvářet tak obrovská tělesa. Dalším faktorem ovlivňujícím velikost marsovských sopek je specifická gravitace a atmosféra. 

Dále a žhavěji 

Na Marsu je přibližně třetinová gravitace ve srovnání se Zemí a atmosférický tlak asi 160 krát menší. Díky tomu může být marsovský lávový proud mnohem tlustší a může dotéci do delší vzdálenosti. 

Podobné je to i v případě tzv. explozivního vulkanismu. Magma je při něm trháno na drobné částečky vlivem přítomnosti sopečných plynů. Díky nižšímu atmosférickému tlaku nejsou vyvrhované částečky efektivně brzděny a dolétají dále. 

Navíc nejsou ani chlazeny atmosférou, mohou tedy doletět roztavené, což by se na Zemi nestalo. Zjednodušeně řečeno, na Marsu sopečný materiál doteče a doletí dál a je žhavější. 

Soptí sopky na Marsu, nebo nesoptí? 

V současnosti na povrchu Marsu nepozorujeme známky aktivní sopečné činnosti. Nezaznamenáváme tekoucí lávové proudy ani mračna sopečného prachu či tepelné anomálie. „Na druhou stranu i ze Země známe případy, kdy se sopka odmlčí na statisíce či miliony let, přesto dojde k sopečné činnosti. Otázka, jestli jsou, nebo nejsou sopky na Marsu aktivní, je tedy velmi ošemetná a není na ni jednoznačná odpověď,“ podotýká Petr Brož. 

Ještě nedávné sopečné aktivitě na Marsu odpovídá datování některých tamních lávových proudů a sopek. Geologové počítají jejich stáří v desítkách milionů let. „Z pohledu geologa, tedy viděno na časové ose 4,5 miliardy let, se dá říct, že vznikly teprve včera nebo předevčírem,“ dodává odborník na mimozemské sopky. 

Nevyřešené záhady rudé planety 

Sopky na Marsu a na Zemi se velice liší. Přitom Mars a Země měly vzniknout přibližně ve stejnou dobu, v podobné vzdálenosti od Slunce a možná i ze stejného materiálu. To je jedna ze záhad, na které věda ještě nezná odpověď. Mars je v poslední době velmi častým cílem vědeckého pozorování, chystají se k němu různé další mise. 

Kdyby měl Petr Brož pravomoc rozhodnout, na které místo Marsu by vyslal sondu, aby to pomohlo k hlubšímu poznání planety, bylo by to prý k jižní polokouli. 

Čtěte také: Slovenská vědkyně míří na „Mars“ k sopce na Havaji. Pomáhat jí bude vozítko Androver

„Nacházejí se tam velmi zvláštní útvary, které zrovna zkoumáme. Myslíme si o nich, že jsou to lávové dómy. Ty vznikají magmatem, které velice špatně teče. Na Zemi jsou většinou bohaté na křemík, jenže na Marsu se předpokládá, že většinu sopečného materiálu tvoří materiál chudý na křemík,“ vysvětluje Petr Brož. 

Potvrzení předpokladu, že se tam někde nachází materiál bohatý na křemík, by dost změnilo dosavadní poznání Marsu. A co jiné planety? Jak vypadají sopky na nich? Dozvíme se v příštím pořadu Meteor a následně v archivu vysílání. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 31. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak člověk udělal z vlka psa

    Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

     
  • 28. července  2018 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    Vernovo Ocelové město jako předzvěst světových válek

    Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého...

     
  • 24. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nejdelší zatmění Měsíce pod dohledem Marsu

    Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas