Meteor13. února  2018 v 08:04  

Mobily ve škole aneb ztížená možnost soustředění

Děti dnes berou mobil jako přirozenou součást života - Foto: Fotobanka Pixabay

Děti dnes berou mobil jako přirozenou součást životaFoto: Fotobanka Pixabay

Mnohé školy zakazují při výuce dětem používat mobily. Nejen že si přes ně můžou hledat na internetu správné odpovědi při písemce a vzájemně si radit, především se ale špatně soustředí na výuku. Nebo ne? Není to třeba tak, že si nejmladší generace na přepínání mezi virtuálním světem a realitou natolik zvykla, že jí to v soustředění nepřekáží?

Příspěvky Meteoru 10. 2. 2018
01:07 Co všechno dýcháme?
11:43 Jak se zrodil polarogram
16:00 Kůrovec farmářem
26:00 První naklonovaná opice
33:47 Má smysl přednášet dětem?
42:47 Zbavte se nadváhy bakteriemi!

Mobily a notebooky s připojením k internetu už dnes běžně používají při přednáškách a seminářích i dospělí. Dokonce i na mnoha vědeckých konferencích můžeme být svědky toho, jak vědecká kapacita přednáší a většina publika při tom serfuje po netu. Odnesou si pak ale posluchači z přednášky vůbec něco kromě bolení hlavy? 

 

Co všechno dýcháme? Jak se zrodil polarogram. Kůrovec farmářem. První naklonovaná opice. Má smysl přednášet dětem? Zbavte se nadváhy bakteriemi!

Vložit na svůj web

Otázkou, jak je to s přepínáním mozku mezi skutečností a virtuální realitou mobilů a počítačů, se zabývá neurolog dr. Karel Ježek, který vede Laboratoř experimentální neurofyziologie na Univerzitě Karlově. 

Čím mladší, tím pružnější 

„Člověk se neustále přizpůsobuje prostředí, v němž vyrůstá a v němž se pohybuje. Samozřejmě v dětství, kdy je mozek plastický, tak se změnám přizpůsobujeme snáze a ve světě se orientujeme lépe. Čím jsme starší, tím neustálé přepínání mezi realitami zvládáme hůře,“ uvádí v Meteoru neurolog Karel Ježek. 

Ovšem přizpůsobení se něčemu ještě automaticky neznamená, že to mozek perfektně zvládá. „Mozek je navržen do určité formy, a ten design se moc překročit nedá. Klíč k tomu, pamatovat si, co potřebujeme, je stále stejný, plně se věci věnovat a nepřepínat mezi zdroji informací,“ upozorňuje odborník. 

Neustálé přepínání mezi realitou okolo a naším vnitřním světem vedou k tomu, že jsme vlastně mentálně nepřítomni. „Nemůže to vést k efektivnímu zápisu toho, co chceme vnímat třeba při přednášce, byť si myslíme opak. Nestabilita v paměťovém systému vede k tomu, že to, co si chceme do paměti zapsat, si nezapíšeme přesně,“ dodává Karel Ježek. 

Jak si lépe pamatovat? 

Fenoménu paměti se věnuje spousta výzkumů. Zkoumá se například, jaký způsob výuky je z hlediska pamatování si nejvíce efektivní. Jestli přednáška – tzv. frontální výuka, čtení textu, diskuse s učitelem a vrstevníky nebo něco jiného. 

Ze všech výzkumů prý vychází pasivní přednáška jako ten nejhorší, nejméně efektivní způsob, jak se něco naučit. V zásadě čím aktivnější v procesu učení jsme, tím lépe si pamatujeme. Třeba při čtení textu už jsme přeci jen aktivnější, než při pouhém poslechu. 

Dobrý způsob, jak si věci zapamatovat na přednášce, je poslouchat aktivně, tedy být mentálně připraven na to, že co člověk vstřebává, bude muset obratem někomu vysvětlovat. Tento pocit vede k tomu, že se řečené zapisuje do mozku mnohem efektivněji a přehledněji, informace se mnohem lépe třídí. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 20. února  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Ani v únoru nezapomínejte na sluneční brýle

    Únor bílý, pole sílí…a zrak slábne! Pokud se vydáváte na lyžařský svah bez brýlí s ochranou proti ultrafialovému záření, riskujete. Intenzita UV záření stoupá spolu s nadmořskou výškou, nejvíce škody na našich očích...

     
  • 17. února  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Chřipka může vyvolat poruchy spánku

    Usnout nečekaně za volantem nebo trpět nevyzpytatelnou chronickou ospalostí, to se může stát lidem postiženým takzvanou narkolepsií. Jde o autoimunitní onemocnění, jehož původ dlouho nebyl znám. Vědecké studie nyní...

     
  • 10. února  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Kůrovec zahrádkářem

    Zcela jistě patří mezi nejméně oblíbené živočichy u nás – stromy nakažené kůrovcem hynou a mění se v nevzhledné pahýly. Jenže kůrovec si své neoblíbenosti vědom není a jako každý správný zahrádkář si hlavně hledí svého...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace