Mozek je nejsložitější objekt ve vesmíru, říká František Koukolík

6. prosinec 2014

Celý prosinec se v Meteoru věnujeme mozku. Čtyřikrát se setkáme s neuropatologem MUDr. Františkem Koukolíkem, nejprve s tématem „mozek a počítač“.

Dá se lidský mozek přirovnat k počítači?

Během 350 let, kdy výzkum mozku trvá, byl mozek přirovnán k hodinovému stroji (odtud plyne výrok „Má o kolečko víc“), k telefonní ústředně, nebo třeba k černé skřínce. Pokaždé tedy za analogii soudobé nejmodernější technologie. Byla to však analogie pouze dobově pochopitelná. Následný vývoj ji vždy překonal, říká dr. František Koukolík.

Dají se očekávat nové analogie?

Určitě. Předpokládejme, že se budou podobat těm přechozím. Tak například: včela, kolibřík i netopýr létají. Boeing 707 také. V tomto smyslu je Boeing 707 analogie včely, kolibříka i netopýra. V podobném smyslu je každý umělý systém analogie mozku. Ovšem jakákoliv analogie, kdy živé přirovnáváme k neživému, bude vždy pokulhávat. Živá buňka je něco o mnoho řádů složitějšího než její neživá analogie.

A jak je složitý lidský mozek?

Představme si, že mozek se vyvíjel asi 3 miliardy let. Lidský mozek se považuje za nejsložitější systém ve známém vesmíru, nepočítáme-li lidské dějiny. Lidský mozek tvoří asi 85 miliard různých druhů nervových buněk. Kromě toho má stejný počet buněk gliových. Gliové buňky dělají nervovým buňkám lešení, chůvu i ochrannou policii. Nervové buňky si vyměňují informace v místech vzájemných kontaktů. Těm se říká synapse. V lidském mozku je 1 – 100 trilionů synapsí. S částí synapsí přicházíme na svět, protože nám je nadělila evoluce. Další část synapsí nám naděluje náš zevní svět. Tvorba jediné synapse trvá jen několik desítek sekund.

r_2100x1400_dvojka.png

Dá se činnost mozku přirovnat k programování počítače?

Dá. Ale je to opět pouhá analogie. Lidský mozek má dvojí programování. Jedním jsou geny. Lidský mozek tedy programuje biologická evoluce. Druhým jsou všechny vlivy zevního prostředí, zejména pak ty, jimž říkáme sociální. Mezi mozky a počítači je zásadní rozdíl. Počítače užívají hardware a software. Mozky ne: jejich systémy jsou hardware a software současně. Cokoli se stane v software, ihned se projeví v hardware, a naopak. Je to jako vytvořit něco umělého, co se přitom bude samo učit a opravovat, zkoumat okolí a tvořit.

František Koukolík o lidském mozku v Meteoru:
Dá se mozek přirovnat k počítači? (6. 12. 2014)
Jak se v mozku zkoumá smutek? (13. 12. 2014)
Dají se zobrazit sny? (20. 12. 2014)
Proč máme tak velký mozek? (27. 12. 2014)

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.