Může matka porodit nevlastní dceru?

Dlouho se předpokládalo, že počet vajíček v těle ženy v průběhu života neroste, naopak se s věkem snižuje. Na hlodavcích ale bylo prokázáno, že se těmto savčím samicím mohou vajíčka vytvářet po celý život.

„Je možné, že pokud žena prodělá transplantaci kostní dřeně nebo transfuzi krve, kde by byly kmenové buňky, tak z kmenových buněk dárce se může teoreticky vyvinout vajíčko. Kdyby bylo oplozeno, mohlo by se narodit dítě, které by nemělo geny ženy, která jej přivede na svět,“ vysvětluje Jitka Pavlíková z Ústavu experimentální medicíny AV.

Jak si kmenové buňky vybírají profesi

Kmenové buňky jsou podle Jitky Pavlíkové zjednodušeně řečeno takové buňky, které se ještě nerozhodly, co budou dělat. Mohou se z nich vyvinout svalové, mozkové nebo různé jiné buňky. „Pro jakou profesi se buňky rozhodnou, je ovlivněno prostředím.“

Čtěte také

Záleží tedy na tom, kam kmenovou buňku dopraví krev. Kdyby se dostala do vaječníku, mohla by se změnit i ve vajíčko. Pokud by se nově vzniklé vajíčko podařilo oplodnit a narodilo by se z něj dítě, mělo by geny otce a z druhé strany pak dárce kostní dřeně či krve. Případná analýza DNA by prokázala, že geny matky chybí.

Případy, kdy se něco takového stalo, nejsou známy. Zjišťovat takovou eventualitu je na hraně etiky. Jak by se asi cítila matka, kdyby po letech zjistila, že její dítě není její?

Je neposkvrněné početí mýtus, nebo realita?

Příběh Panny Marie a jejího neposkvrněného početí znají snad úplně všichni. Jenže jde o laickou chybu v interpretaci bible. Neposkvrněné početí Panny Marie neoznačuje panenské početí Ježíše Krista, ale to, že podle pravověrných katolíků „přišla na svět nezatížená dědičným hříchem“. Nicméně z hlediska vědy, početí bez pohlavního styku nebo bez laboratorního zásahu, možné je. Mohlo by k němu dojít v případě, že by matka ve svém těle měla buňky svého nenarozeného bratra.

„Když se vyvíjí v děloze dva zárodky, narodí se dvojčata, někdy se ale stane, že zárodky splynou a dítě má pak buňky dvou různých jedinců. Může se stát, že se ze splynutých zárodků narodí holčička, která bude mít jeden vaječník, a namísto druhého by se prosadily buňky sourozence a vzniklo by varle. Jakmile holčička dospěje, tak její vaječník začne produkovat vajíčka a varle spermie. Teoreticky by při jejich spojení mohlo dojít k oplození a narození dítěte,“ popisuje Jitka Pavlíková.

Dva v jednom

Dodává, že pravděpodobnost něčeho takového je strašně malá, ale úplně nemožné to není. Ke splynutí dvou zárodků dochází. Lidem, kteří se takto narodí, se říká chiméry. U některých z nich je to vidět na první pohled, třeba mají na těle různě zbarvenou kůži. Častěji se to ale neprojeví vůbec nijak, protože buňky nenarozeného sourozence mohou být ukryty ve vnitřních orgánech.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.