Meteor15. srpna  2017 v 08:04  

Nebezpečné i užitečné sinice

Nejsou sinice jako sinice; popsány jsou tisíce druhů - Foto:  CSIRO,  CC BY 3.0, Wikimedia Commons

Nejsou sinice jako sinice; popsány jsou tisíce druhůFoto:  CSIRO, CC BY 3.0, Wikimedia Commons

Planetu Zemi obývají mnohem déle než lidé a přežijí i extrémní podmínky. Sinice. Známe je především z letních rybníků a přehrad, kde nám k naší nelibosti znemožňují koupání. Možná proto překvapí, že sinice můžou být i užitečné.

Příspěvky Meteoru 12. 8. 2017
01:10 I sinice mohou být užitečné
12:34 Lov krokodýla objektivem
21:03 Proč nejsou ptačí vejce kulatá?
29:28 První antiseptická operace
35:18 Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia

Přemnožené bývají sinice na vodních plochách vždy zejména v druhé půlce léta, a to především v posledních letech v souvislosti se změnou klimatu. Leckdy se proto lidé domnívají, že sinice jsou něco nového, co v přírodě dříve nebylo. Jenže to je zásadní omyl. Sinice jsou archaické mikroorganismy staré odhadem 3,5 miliardy let!  

 

I sinice mohou být užitečné. Lov krokodýla objektivem. Proč nejsou ptačí vejce kulatá? První antiseptická operace. Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia.

Vložit na svůj web

„O době před 600 miliony let lze dokonce hovořit jako o věku sinic, protože tehdy šlo o dominantní organismy,“ uvedl v Meteoru doc. Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.  

Sinice (nebo též cyanobakterie) mají velmi jednoduchou stavbu těla, jde o tzv. prokaryotické organismy. I díky tomu jsou schopny se přizpůsobit celé řadě extrémních podmínek. „Sinice je jednobuněčný organismus, podobně jako bakterie nebo klasická zelená řasa. Představte si oválek nebo kuličku, ve které jsou různé dílčí organely, drobná tělíska sloužící k zajištění životních funkcí organismu. Shlukují se do různých vláknitých struktur a kolonií,“ dodal odborník.  

Produktivnější než tropické pralesy 

Společně s vývojově pokročilejšími mikroorganismy, řasami, tvoří sinice tzv. fytoplankton, mikroskopické vodní organismy se schopností provádět fotosyntézu, tedy tvořit kyslík. „Lidé se často mylně domnívají, že největšími producenty kyslíku jsou tropické lesy, ty jsou ale ve skutečnosti až na druhém či třetím místě. Hlavní roli plní fytoplankton, hlavně tedy mořský,“ upozornil Martin Pivokonský.  

Podle některých výzkumů právě sinice sehrály před miliony a miliony let nejdůležitější úlohu při vzniku kyslíkaté atmosféry a světa, jak jej dnes známe. V současné době se vyskytují sinice ve většině našich jezer, přehrad a rybníků po celý rok jako přirozená součást společenstva fytoplanktonu. Je popsáno několik tisíc druhů sinic ve zhruba 200 rodech.  

Léky, barviva i zdroj energie 

Kromě kyslíku produkují sinice celou řadu dalších látek, které se využívají například ve farmacii, jako zdroj biomasy k výrobě tepla a energie nebo k výrobě barviv. Přestože máme zafixovány sinice jako zelenou „kaši“ na rybníku, ve skutečnosti někdy hrají všemi barvami.  

„Kromě zeleného chlorofylu obsahují sinice modrý fykocyanin a červený fykoerythrin. Ty jsou oproti chlorofylu mnohem citlivější, čili jsou schopny fotosyntézy i při nedostatku světla. To jaké také důvod, proč se sinicím v rybnících špatně konkuruje, jsou totiž schopné prosperovat i v místech, kde se jiným nedaří,“ dodal Martin Pivokonský.  

Užitečné, ale i jedovaté 

Sinice dokážou na rybníku vytvořit nevzhlednou brčálovou kaši - Foto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Sinice dokážou na rybníku vytvořit nevzhlednou brčálovou kašiFoto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Jak je vidět, tak sinice mají mnoho pozitivních stránek. Jenže my si je vybavíme spíše ve zlém, když se kvůli nim nemůžeme vykoupat v oblíbeném rybníce. Sinice totiž kromě jiného produkují také toxiny způsobující svědění pokožky, vyrážky i zažívací potíže. A když se přemnoží, tak doslova zamoří celou vodní plochu.  

Ovšem skutečný průšvih nastává, když se přemnožené sinice dostanou do nádrží sloužících pro pitnou vodu. Jednak při rozkladu nepříjemně páchnou a také mění barvu. Těžkou hlavu proto dělají pracovníkům úpraven vody.  

„Sinice významně negativně ovlivňují technologický proces úpravy vody, jejich toxiny brání efektivnímu vyčištění. Když jedovaté látky ze sinic neodstraníme a následuje další hygienické zabezpečení vody, např. chlorem nebo jiným dezinfekčním činidlem, tak vznikají látky velmi toxické, říká se jim vedlejší produkty dezinfekce vody. Typickým příkladem jsou chloroform nebo halogenderiváty kyseliny octové,“ doplnil odborník.  

Hygienici proto důsledně kontrolují stav vody. Pokud se při rozborech zjistí, že zdrojová voda obsahuje přespříliš sinic, musí se upravit čisticí technologie, například se změní reakční pH, zvýší se dávka činidla apod. „Problém je, že se za posledních 20 let sinice přemnožily, jsou mnohem častější a úpravny vod na to nejsou zcela připravené,“ uzavřel Martin Pivokonský.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 23. září  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Se Sergejem Krikaljovem o prvenstvích v kosmu a Vánocích na vesmírné stanici

    Legendární ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil ve vesmíru v součtu více než dva roky a dva měsíce. Byl prvním Rusem na americkém raketoplánu a členem první posádky Mezinárodní kosmické stanice. Současný výkonný...

     
  • 19. září  2017 v 08:04     FotogalerieAudio  rubrika: Meteor

    Minifarma se zvířátky dětem na dosah

    Jaký je rozdíl mezi kozou a ovcí? Co od sebe odlišuje slípku a sněžnou sovu? Odpověď nemusí být kupodivu až tak zjevná. Jak se nejednou přesvědčili pracovníci slovenské minifarmy v Lubině nedaleko moravských hranic.

     
  • 16. září  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Život na Zemi vznikl omylem

    Je to jedna z nejstarších otázek lidstva. Jak vznikl život na Zemi? Odpovědi na ni hledají generace myslitelů, filozofů, fyziků, biologů i chemiků, každá jinými cestami a za pomoci jiných vědeckých nástrojů. Tématem...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace