Meteor21. ledna  2017 v 08:04  

Nový český objev udělá z peří hnojivo

Drůbež se u nás chová ve velkém, ale co s peřím? - Foto: Fotobanka Pixabay

Drůbež se u nás chová ve velkém, ale co s peřím?Foto: Fotobanka Pixabay

Kuřecí maso patří k nejoblíbenějším pokrmům českých strávníků. Kuřata se u nás chovají ve velkém. Co ale dělat s tím, co z kuřete nesníme, třeba s peřím? S originálním nápadem přišli čeští chemici.

Příspěvky Meteoru 21. 1. 2017
01:11 Meteorologické balóny čekají na nový signál
11:53 Kouzelné zrcadlo Rudolfa II. existuje
28:12 Proč ptáci požírají plasty?
37:10 Když se neviditelný plyn chová jako pevná zeď
44:30 Konečně víme, co s peřím.

Dříve se peří z drůbeže používalo k výrobě peřin a péřových bund. Ty ale nahradily modernější materiály a z peří se tak stal nevyužitelný odpad. Nedá se ani zaorat do pole, protože by se rozkládalo mnoho let. Výzkumníky z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR proto napadlo přeměnit peří z tuhé látky na kapalnou, otázkou ale bylo, jak toho docílit.  

 

Meteorologické balóny a nový signál Galileo. Kouzelné zrcadlo Rudolfa II. existuje. Proč ptáci požírají plasty? Rozhádané klima 2/7. Konečně víme, co s peřím.

Vložit na svůj web

Tekuté peří 

„Peří obsahuje peptidy a aminokyseliny, což jsou přirozené součásti těla zvířat i lidí. Přemýšleli jsme, jak by se dalo peří ekologicky přeměnit a nakonec jsme na to po několika pokusech přišli,“ uvedla v Meteoru Ing. Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů AV.  

K úspěšnému pokusu je zapotřebí obstarat si tzv. autokláv. Jedná se o laboratorní přístroj sestavený pro reakce probíhající za vysokého tlaku a teploty. Zjednodušeně se to dá přirovnat k velikému výkonnému papiňáku, kuchyňskému hrnci, ve kterém se vaří pod tlakem.  

Peří v obřím papiňáku 

„V autoklávu necháme peří ve vodě po dobu asi 6 hodin, pod tlakem zhruba 5 atmosfér a při teplotě 120 stupňů,“ prozradila Olga Šolcová. To ale není všechno. K tomu, aby se peří skutečně rozložilo, byla zapotřebí ještě jedna důležitá ingredience. Kupodivu se nejedná o žádnou složitou chemikálii.  

„Použili jsme jen obyčejný oxid uhličitý. Díky němu se spustila reakce a samovolně začaly vznikat látky, které pomohly, aby se peří rozpadlo. Výsledkem je krásný nahnědlý roztok aminokyselin a jen sem tam zbytky nějakého peří,“ dodala výzkumnice.  

Vepřům i kytkám 

Výsledný roztok, který je cenným zdrojem dusíku, je podle chemiků možné přidat do živin pro hospodářská zvířata, například skot nebo prasata. Dal by se využít i pro rybí plůdek. „Zkouší se také, jestli by to bylo vhodné jako hnojivo pro podporu rostlin. Mohlo by to rostliny chránit proti nadměrnému vypařování vody a dodat jim potřebné živiny,“ doplnila Olga Šolcová. 

Tým z Ústavu chemických procesů AV si nechal celý postup patentovat a patent jim byl před pár dny skutečně udělen. Je tedy naděje, že se kuřecí peří stane dál využitelným produktem a nepřijde nazmar jako nepotřebný odpad.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     
  • 10. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jelení říje na vlastní oči a uši

    Právě vrcholí období jelení říje a v souvislosti s ním i projekt „Nahrávejte jeleny!“ Jeho cílem je získat co nejvíce podkladů o přítomnosti jelenů evropských, jelenů sika a jejich kříženců na našem území. K projektu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace