Objev díky kapce potu

O tom, jak se vyplácí se při práci doslova potit, nám vyprávěl šéfredaktor sci-fi a fantasy časopisu XB-1 Vlado Ríša. Vrátil se při tom do vzpomínek ze 70. let, kdy působil coby vědecký pracovník v Ústavu jaderného výzkumu Řež.

Jak zkrotit radioaktivní prvek

Úkolem Vlada Ríši tehdy bylo upravit radioaktivní prvek technecium pro medicínské účely. Technecium má protonové číslo 43 a je nejlehčím prvkem, který nemá žádný stabilní izotop.

Naváže se na léčebnou látku, vstříkne do těla pacienta a lékaři mohou sledovat, kam tělem putuje. Využívá se například při diagnostice nádorových onemocnění.

„Aby se technecium dalo použít, bylo potřeba ho zredukovat, čili snížit jeho oxidační číslo. To se dělalo pomocí chloridu cínatého, ovšem cín není příliš vhodný pro lidské zdraví. Měli jsme za úkol najít šetrnější metodu,“ vysvětlil Vlado Ríša.

Práce v létě

„Moje metoda spočívala v tom, že se technecium redukovalo na železných elektrodách, železo pro lidské tělo nevhodné není. Práce to byla dlouhá, udělal jsem množství pokusů. Vrcholilo léto a já pak odjel na dovolenou,“ pokračoval ve vyprávění Ríša.

Po návratu z dovolené chtěl Vlado Ríša metodu zkontrolovat. Jaké ale bylo jeho překvapení, když zjistil, že nefunguje!

„Po dlouhém přemítání jsem přišel na to, že v parném létu mi musel do roztoku ukápnout pot. Přidal jsem tedy do roztoku krystalek soli a najednou se proces rozběhl,“ dodal Vlado Ríša.

Patent díky kapce potu

Slibná metoda tedy byla na světě. Mohla se napsat závěrečná zpráva a žádat o patent, který byl oficiálně skutečně udělen. Pozoruhodné přitom je, že metoda se v praxi neosvědčila.

„Nemocnice ji považovaly za poměrně komplikovanou. Pro ně je jednodušší injekční stříkačkou stříknout do roztoku technecia chlorid cínatý,“ doplnil Vlado Ríša.

„Přesto ale nikdy nezapomenu na kapku potu, která mi padla do pracovního roztoku a zásadně ovlivnila celou mou tehdejší práci,“ uzavřel Vlado Ríša.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.