Obranná linie našeho těla sídlí ve střevech. Jsou to „spojenecké jednotky“

21. březen 2015

Nedílnou součástí lidského těla jsou mikroorganismy. Z určitého pohledu mají dokonce navrch proti našim vlastním buňkám. Kdy nám pomáhají a kdy škodí, to nás zajímalo v Meteoru.


Příspěvky v Meteoru 21. 3. 2015
01:00 Dějiny zatmění Slunce
11:57 Živí tvorové uvnitř nás
21:09 Teorie zamrzlé evoluce a etika
35:32 Nové solární články a vodič bez kovu
44:54 Dítě tří biologických rodičů

Tělo plné „cizích“ buněk

Mikroorganismů je v lidském těle asi desetkrát více než vlastních buněk. Konkrétním číslem vyjádřeno je to 10^13 (deset bilionů) lidských buněk proti 10^14 (sto bilionům) mikrobů. Početně jsou sice v převaze, ale co do celkové hmotnosti tomu tak není. Kdybychom je všechny zvážili, bylo by jich jen něco přes kilogram. Zato jsou doslova všude.

„Téměř není v těle místo, kde by mikroorganismy nebyly,“ říká mikrobioložka prof. Helena Tlaskalová, „to je hlavní výsledek zkoumání mikrobiomu v celém těle pomocí moderních technologií. Zcela změnily to, co se psalo v učebnicích: například že plíce jsou sterilní nebo že plod se rodí ze sterilní dělohy do prostředí plného mikroorganismů. Dokonce i placenta a plodová voda obsahují malé množství mikroorganismů.“

Lidská střeva v první linii obrany

Mikroorganismy žijící v těle a na těle souhrnně označujeme jako mikrobiom. Z nich jsou nejvíce prozkoumány bakterie, ale začíná se rozvíjet studium dalších forem mikroživota. Do lidského mikrobiomu patří i plísně a prvoci a někteří odborníci řadí mezi mikroorganismy i viry.

Tlusté střevo, slepé střevo, apendix

Největší zájem se soustředí na mikroorganismy žijící ve střevech. Jednak je jich tam nejvíce – a další důvody vysvětluje profesorka Tlaskalová:

„Střevo představuje největší povrch, který je v kontaktu se zevním prostředím. Zatímco povrch kůže je pod dva metry čtvereční, tak povrch gastrointestinálního čili zažívacího traktu je dvě stě metrů čtverečních. Druhý důvod je, že se zajímáme o imunologii. Ukazuje se, že jeden z největších imunitních orgánů – s největším počtem imunitních buněk – je ve střevě.“

Už antický lékař Hippokrates tvrdil, že všechny nemoci začínají ve střevě. Poslední výzkumy to jen potvrzují. Imunitní reakce ve střevě jsou zásadní pro udržení zdraví.


Co se do Meteoru nevešlo – uslyšíte na přednášce
Profesorka Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd bude ve středu 25. března od 14 hodin přednášet na téma Střevní mikrobiom ve zdraví a nemoci. Přednášku pořádá Učená společnost v Praze v budově Akademie věd na Národní 3, v místnosti 206.


Pomáhají, nebo škodí?

„Pokud jsme zdraví, většina mikroorganismů s námi žije v dobrém vztahu. Základní vztah je tedy symbiotický. Také se jim někdy říká komensálové čili spolustolovníci, z latinského slova mensa – stůl,“ vysvětluje Helena Tlaskalová.

Některé mikroorganismy ale za určitých podmínek mohou mít škodlivé účinky. Především když máme v nepořádku imunitní systém. Odborníci hovoří o narušení bariérové funkce střev.

„Je tam řada mechanismů, které brání pronikání mikroorganismů. Normálně na tyto mikroorganismy reagují fyziologicky, tedy nikoli zánětlivě.“

Mikrobiologie na výsluní zájmu

Jedna z nevyřešených otázek mikrobiologie zní: jak se liší obyvatelstvo střev zdravých a nemocných lidí? Odborníkům stále chybějí dostatečná data. Například ve Spojených státech se proto rozeběhl projekt nazvaný Americké střevo.

„Zaplatíte devadesát devět dolarů, pošlete vzorek stolice a vyplněný dotazník. Dostanete výsledky, které zatím mají analytický charakter. Dotazník je rozsáhlý. Člověk musí napsat, čím trpí, co jí a podobně. Oni se snaží dát dohromady databázi mikrobioty, prostředí, životního stylu lidí a nemocí, aby se to dalo opravdu využít.“

Zájem o zkoumání mikrobiomu roste nečekaně rychle. Překvapil i profesorku Tlaskalovou. Podle ní za to vděčíme technickému pokroku:

Z pohledu bakterie se dá lidská kůže rozdělit na tři různá životní prostředí

„V posledních asi patnácti letech je možné u lidí i u zvířat se podívat na složení mikrobiomu. Je obrovský rozdíl v tom, kolik to stálo i před dvěma lety a teď. Zlevnění metodik umožňuje i častější použití. U nás to má bohužel zpoždění, ale ve světě i publikace v nejlepších časopisech jako Nature a Science jsou věnované mikrobiomu.“

autoři: Petr Sobotka , mas
Spustit audio