Parazit, který člověku "pije krev"
Na celém světě každoročně onemocní malárií každý 14. člověk. To je půl miliardy lidí ve stovce zemí světa. Hledáním účinné látky pro boj proti prvokovi, způsobujícímu malárii, vede přes přesné pochopení jeho životního cyklu a látek, které k němu potřebuje.
Malárií nepostižený jedinec má ve své krvi zhruba 5 milionů zdravých a nepoškozených červených krvinek v mikrolitru (na obrázku č. 1). Tyto krvinky jsou neplnohodnotné buňky, které se nemohou dělit, a žijí zhruba 120 dní. Tvoří se neustále v kostní dřeni dlouhých kostí a staré a unavené buňky se vychytávají makrofágy a likvidují ve slezině. Po bodnutí komárem nakaženým malárií se parazité dostávají do jaterních buněk (hepatocytů), kde dozrávají zhruba týden. Po tuto dobu člověk nepociťuje žádné klinické příznaky, nemá žádné zdravotní potíže. Když uplyne doba potřebná pro vývin plasmodia v játrech, promění se v krevní stadium a začne napadat červené krvinky. Jakmile parazit pronikne do červené krvinky, začne se přeměňovat a tvořit pro něj typické prsténkovité struktury, kterým se říká trofozoiti (2-10). Tito trofozoiti se v krvince množí, využívají k tomu maximálně stavební materiál z hostitelské buňky a vyvíjí se v další formu, tzv. schizonty (19-25). Ti se v poškozené krvince množí, rozkládají červené krevní barvivo (hemoglobin). Část z nich se vyvine v merozoity, což jsou formy, které po uvolnění z poškozené krvinky napadají další zdravé a čerstvé nebo v další formy pro člověka již neinfekční (viz dále). Nápor pomnožených krevních forem tlačí na membránu (obal) červené krvinky, která následkem toho praská (26) a veškerý obsah zničené buňky se uvolňuje do krevního řečiště. Tedy nejen další namnožené nebezpečné formy parazita (merozoiti), které napadají ostatní ještě zdravé červené krvinky, ale i veškerý buněčný odpad. Tomu se pochopitelně organismus brání, vyvolá se imunitní reakce a navenek se to projeví jako dobře známý a popsaný malarický záchvat - tedy zpočátku zimnice, nástup horečky a následný návrat do původního stavu. Praskání červených krvinek se periodicky opakuje v určitých časových intervalech typických pro daný druh parazita. Do krve se tímto způsobem nedostávají jen další infekční částice, ale také partikule rohlíčkovitého tvaru (27-30). Říká se jim gametocyty a ty jsou pro člověka nezávadné. Čekají v krvi na svého hlavního hostitele – komára. V momentě, kdy komár nasaje takovou krev, rohlíčkovité formy se přesouvají to střev komára a vstupují do svého sexuálního stadia.
Pokud vás téma zajímá, doporučujeme následující stránky:
Základní informace o malárii (česky)
Přehledně o léčbě malárie (česky, formát PDF)
Obrazový průvodce malárií (anglicky, formát PDF)
Zajímavě vysvětlená molekulární biologie prvoka plasmodia (anglicky)
Jak se chránit před malárií (anglicky)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
