Plíseň jako recept milostného úspěchu žabáků

12. duben 2016

Říká se jí žabí mor. Choroba způsobená jedním druhem plísně už vybila celé populace žab v Austrálii a jižní a střední Americe. Některé druhy žab jsou však vůči nemoci imunní. Rosničce japonské dokonce plíseň pomáhá ke zvýšení atraktivity pro druhé pohlaví.


Příspěvky Meteoru 9. 4. 2016
01:17 Ploty na hranicích problémem pro zvěř.
10:34 Lidem závislým na drogách se mění mozek.
22:57 Kam se otáčí vír ve vaně?
36:15 Plíseň geniálně ničí žáby.
44:06 Rostliny ve vesmíru 2/2.

Plíseň, o které je řeč, se nazývá Batrachochytrium dendrobatidis. „Někdy se jí říká zkráceně BD, protože ten název je velmi složitý, je to o zlomení jazyka. Tato plíseň napadá kůži, a tou žáby i dýchají. Plíseň jim naruší rovnováhu iontů v těle a nakonec způsobí zástavu srdce,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Žába jako těhotenský test

Plíseň se i vlivem člověka rozšířila po celém světě a nadělala pořádnou paseku. Její původní domovinou byla pravděpodobně Afrika.
„Choroba se po světě rozšířila s drápatkou africkou, žábou, která se dřív používala v medicíně jako těhotenský těst. Když se jí píchla do těla moč těhotných žen, tak ona uvolnila vajíčka, čímž se prokázalo, že žena je těhotná,“ vysvětlil Petr. „Teprve v 90. letech se ukázalo, co je to za průšvih, protože začaly vymírat žáby v Austrálii nebo ve střední a jižní Americe,“ dodal.

Studium nakažených žab

Zjistilo se, že některé druhy žab jsou vůči chorobě imunní. Nakazí se, ale plíseň je nepoškodí natolik, aby je to zabilo. Problém ovšem je, že nakažené žáby chorobu šíří dál, proto je důležité zkoumat i odolnější druhy. Příkladem je právě rosnička japonská, na kterou nedávno zaměřili svou pozornost jihokorejští badatelé.

„Vědci z univerzity v Soulu nahrávali v jihokorejských rýžovištích kvákání samců rosniček, kteří lákali samičky, snažili se je odchytit a odebrat jim vzorky. Zjistili, že nakažení žabáci jsou o něco málo větší. Ještě překvapivější zjištění ale bylo, jaký rozdíl je mezi kvákáním zdravého a nakaženého samce,“ dodal Petr.

Nakažený žabák zpívá jako Caruso

„Z nahrávky je slyšet, že kvákání nakaženého žabáka je rychlejší a výraznější. Kdybychom měli sluch samičky rosničky japonské, tak by nám to kvákání znělo asi tak, jako když zazpívá Enrico Caruso, slyšeli bychom špičkový pěvecký výkon,“ řekl Jaroslav Petr. „Nakažení samečci rosničky japonské jsou pro samičky přitažlivější než zdraví, a ve výsledku zplodí více potomstva,“ doplnil biolog.

Plíseň žabáka ovládá, aby se rozšířila

„Ti vědci to vysvětlují tak, že plíseň samcem manipuluje, uzpůsobí si ho pro svoje potřeby. Dovolí mu kvalitnější kvákání, aby nalákal samičky, zajistí si, aby nakažený žabák zplodil potomstvo, které po něm zdědí náchylnost k plísni,“ vysvětlil Petr.

Z původní skupiny sledovaných rosniček byla nakažená pouze jedna pětina samců. „Jsme svědky toho, jak parazit ovládá svou oběť. Pokud budou skutečně nakažení samci úspěšnější, tak se bude vnímavost k plísni dále šířit,“ uzavřel biolog Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio