Plísňová nákaza ohrožuje mloky. Vyhynou? Ubrání se?
Co se stane, když se mezinárodní obchod s mloky vymkne kontrole? Nebezpečí nehrozí lidstvu, jak o tom napsal Karel Čapek v románu Válka s mloky. Tentokrát jsme v Meteoru hovořili o hrozbě pro samotné obojživelníky.
Příspěvky v Meteoru 14. 2. 2015
01:19 Pták roku 2015
08:29 Rychlost světla se může ve vakuu měnit
22:29 Záhada výbuchu sodíku ve vodě 3/4
35:39 Plíseň, která zabíjí mloky
47:52 Kmenové buňky nadějí neurologie
49:58 Nevyřešený problém turbulence
V poslední době se mezi zvířaty šíří nemoci vyvolané plísněmi. Nejznámější je patrně takzvaný syndrom bílého nosu netopýrů. Smrtelné plísňové choroby sužují také hady. Plíseň Batrachochytrium dendrobatidis způsobuje smrtící žabí mor. Napadá kůži, která je pro obojživelníky nesmírně důležitá.
„Obojživelníci kůži potřebují jednak kvůli tomu, aby neztráceli tekutiny, jednak povrchem těla také přijímají kyslík,“ vysvětluje biolog prof. Jaroslav Petr, „jakmile se obojživelníkovi poškodí kůže, je ohrožen na životě.“
Žabí mor sužuje pouze žáby. Mloci a čolci jsou proti němu odolní. Hrozí jim však jiná nákaza, která se v Evropě objevila nedávno.
Původce hledali po celém světě
Před třemi lety začali mloci v Nizozemsku trpět stejnými příznaky, jako má žabí mor. Ukázalo se, že nejde o žabí mor, nýbrž o příbuznou plíseň. Dostala název Batrachochytrium salamandrivorans. Nejprve nikdo nevěděl, odkud se v Nizozemí vzala.
Vědci proto provedli celosvětový průzkum. Odebírali vzorky nejrůznějším obojživelníkům od Ameriky přes Evropu a Afriku až po východ Asie. Zjistili, že se nákaza „mlokožroutem“ už rozšířila u mloků skvrnitých v Nizozemsku a Belgii. Zatím ji nezaznamenali nikde jinde v Evropě, ani v Severní a Jižní Americe. Zato tuto plíseň objevili ve východní Asii.
Nevědomky zavlečená nákaza
Zajímavé je, že mloci a čolci z východní Asie, kde vědci plíseň našli, žádným morem netrpěli. Neviditelná plíseň na kůži jim nezpůsobovala žádné problémy. Profesor Jaroslav Petr objasňuje, jak se mohli stát přenašeči nákazy:
„Mezinárodní obchod se zvířaty je dneska velmi intenzivní. Například za posledních deset let se jen do Spojených států z východní Asie dovezly přes dva miliony čolků východních. Je docela pravděpodobné, že někteří z nich na svém těle nesou nebezpečnou plíseň.“
Potvrdili to i britští vědci, kteří prováděli průzkum na letištích, ve skladech dovozců exotických zvířat i v obchodech s domácími mazlíčky. Zjistili, že u několika čolků plíseň přetrvala i po čtyřech letech poté, co byli přivezeni z Vietnamu.
Biologická časovaná bomba
„Je jen otázkou času, kdy se tahleta plíseň dostane z terárií do volné přírody a narazí na populaci čolků a mloků, kteří jsou vůči ní extrémně vnímaví,“ upozorňuje Jaroslav Petr. Vědce znepokojují výsledky experimentů v teráriích, ve kterých se setkali evropští mloci skvrnití s čolky východními, kteří měli na kůži spóry plísně „mlokožrouta“.
„Stačí, aby se ta dvě zvířata otřela o sebe kůží. Náš mlok se nakazí, onemocní a umře.“
Vědci potvrdili, že plíseň je skutečně asijského původu. Její spóry našli dokonce na kůži vycpaného čolka okinawského, který byl sto padesát let vystavený v muzeu.
Za nákazu může člověk
„Mlokožrout“ je blízký příbuzný žabího moru. Ten se už rozšířil po všech kontinentech. Postihl přes dvě stě druhů žab a některé pravděpodobně zcela vyhubil. Za jeho šíření je podle Jaroslava Petra zodpovědný člověk:
„Plíseň pochází z Jižní Afriky. Odtud se do celého světa v polovině minulého století vyvážely drápatky vodní, Xenopus laevis. V polovině století se používaly pro těhotenské testy. Z reakce žab na ženskou moč se usuzovalo, jestli moč obsahuje hormony těhotných žen, nebo ne. Potřeba těhotenských testů byla veliká po celém světě. A tak se drápatky rozvážely po světě. Ovšem nikdo nevěděl, že drápatka může nést plíseň na svém těle, ale neonemocní.
Zdá se, že na podobný průšvih je zaděláno i u mloků a čolků. Oba naše druhy čolků, čolek velký i čolek horský, jsou k nové plísni vnímaví, stejně tak mlok skvrnitý. Pokud by se jejich populace nakazily, hrozí, že vymřou. Jestli s tím něco nepodnikneme, tak to znamená, že jsme se z průšvihu s žabím morem vůbec nepoučili.“
Meze obchodu bez hranic
Nabízí se poměrně radikální řešení: silně omezit dovoz obojživelníků z Asie, aby se k nám plíseň dále neimportovala. A na doplnění existuje ještě jiná metoda, o níž hovoří Jaroslav Petr:
„Obojživelníci, kteří se sem dovážejí, jsou ošetřováni prostředky, které jim neubližují a ničí tu plíseň. Solidní firmy je ošetřují z obavy, aby nešířili žabí mor. Protože jsou si tyto plísně blízce příbuzné, zabírají stejně, ale nikdy to není stoprocentní. Nemůžeme ošetřit velmi citlivou kůži obojživelníka tak razantním prostředkem, abychom zahubili všechny spóry.“
Omezení dovozu nepotěší dovozce ani chovatele exotických obojživelníků. Měli by je však pochopit, když se jim vysvětlí důvody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
