Pompeje by mohly vyprávět

27. září 2016

Směrem od Vesuvu se blíží obrovský černý mrak plný popela a kamení. Země se chvěje, stěny domů se třesou. Popel pohltí celé kvetoucí město a zahynou tisíce lidí. Jak zkázu vnímali? Co lidé viděli a cítili? Víme to díky vzácným vzpomínkám Plinia mladšího. Další tajemství odhalují aktuální výzkumy popelem zakonzervovaných Pompejí.


Příspěvky Meteoru 24. 9. 2016
01:05 53 let Meteoru
02:23 Na kometě objeven základní stavební kámen života
11:08 Prožijte zkázu Pompejí!
35:10 Mlhy kolem nás.
46:10 Hledá se plch velký
47:40 Jak se zrodil bankomat?

Do Pompejí roku 79 jsme se „vrátili“ v aktuálním pořadu Meteor. Formou dokudramatu jsme oživili Pliniovy vzpomínky a prožili si tehdejší události téměř na vlastní kůži.

Plinius mladší byl spisovatel, politik, básník, advokát a historik. Za své vzdělání vděčil zejména strýci Pliniovi staršímu, který ho vychovával. Plinius starší, celým jménem Gaius Plinius Secundus, po sobě zanechal mnoho poznatků z astronomie, botaniky, zoologie, mineralogie i medicíny. Přibližně v 56 letech se stal jednou z obětí pompejské tragédie, jeho poslední dny popsal právě Plinius mladší.

Pohřbené Pompeje – archeologův ráj

Dopisy Plinia mladšího poskytují cenné svědectví o zkáze velkého a krásného města. Popel a kameny, které se uvolnily po výbuchu sopky Vesuv ke konci srpna roku 79, zaživa pohřbily tehdejší obyvatele města, přikryly budovy i předměty denního užívání.

Popel padal mnoho hodin, lidé netušili, že ho bude tolik a proto někteří neutíkali. Spíše se schovávali ve svých příbytcích, což se jim stalo osudným, protože vrstva popela nakonec dosáhla až 6 metrů!

Byla to obrovská lidská tragédie, která se ale po mnoha staletích změnila v ideální archeologické naleziště. Díky moderním metodám dnes odhalují nová dosud skrytá tajemství života starověkých obyvatel.

Zdravý chrup Pompejanů

Nedávno byly například publikovány výsledky antropologického průzkumu ostatků pompejských obětí. „Většina odborníků byla šokovaná dobrým stavem chrupu. Mělo se totiž za to, že ve starověku i středověku nebyla strava příliš kvalitní, že lidé měli zuby zkažené a také zbroušené třeba od mlýnských kamínků, které byly v pečivu,“ uvedl v Meteoru historik a archeolog Pavel Titz z Filosofické fakulty UK.

Logo

Překvapivě nic takového se na zkoumaném vzorku nenašlo. „Obyvatelstvo Pompejí mělo naopak v průměru nesmírně kvalitní chrup. Tehdejší strava byla tedy zřejmě chudá na cukry a výživově bohatá, jedlo se množství zeleniny a mořských plodů,“ dodal Titz.

Těla plná parazitů

V pohřbených Pompejích se podařilo vědcům najít nejen spoustu ostatků lidských těl, ale i důkazy o přítomnosti množství našich věčných souputníků - parazitů. „Paraziti vysílali svá vajíčka nebo některé své části v lidských exkrementech do odpadních jímek, a ty se také dochovaly. Průzkumy ukázaly, že tehdejší populace byla poměrně solidně promořena parazity, vesměs střevními,“ doplnil historik.

Skladba potravin jako obraz sociální úrovně

Na základě rozboru zbytků potravy, například kostí nebo fragmentů rybích šupin se také dá ukázat, jakou měly tehdejší domácnosti různou sociální úroveň.

„Je to dokumentovatelné v ceně různých druhů ryb, které se konzumovaly v jednotlivých domech, nebo ve stáří kusů jejich dobytka. Dá se říct, že podobný výzkum nikde jinde než v Pompejích není možný. Právě jen tam se dá sledovat a analyzovat velké množství detailů,“ řekl dále Pavel Titz.

Časová konzerva

Pompeje jsou natolik unikátní archeologické naleziště, že se o nich někdy mluví jako o časové konzervě, jako o místě, kde se zastavil čas. „Já bych to přirovnal k detailnímu snímku. Všechno co v Pompejích nacházíme, bylo součástí lidských životů Pompejanů v roce 79. K danému datu můžeme vztahovat typ keramiky, druhy šperků, výzdoby interiérů i stavební techniku,“ řekl Titz.

Zároveň vyvstává problém. Nakolik můžeme považovat Pompeje za typické antické město? „My vůbec nevíme, jestli ostatní římská města vypadala podobně. Jestli nebyly Pompeje výjimečné už ve své době. Nemáme totiž srovnatelnou lokalitu, se kterou by se dalo takto detailně pracovat,“ dodal Pavel Titz.

Tajemné nejstarší dějiny Pompejí

Čas se ve starých Pompejích zastavil v roce 79. O jejich historii před oním dramatickým okamžikem se toho přitom moc neví. Jsou to tedy právě předvýbuchové dějiny, které dnešní archeology velmi zajímají.

Pompeje jsou unikátem zařazeným v roce 1997 na seznam význačných památek UNESCO. Zároveň jsou také turistickou atrakcí. Loni zaznamenaly Pompeje rekordní návštěvnost tří milionů lidí, což už začíná být ohrožující. Dá se tedy očekávat, že k ochraně výjimečné historické lokality se bude muset vstup turistům omezit.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio