Poprask s geneticky modifikovanou rýží
„Zrádče!“ křičeli na genetika Čanga někteří posluchači v posluchárně Zemědělské univerzity v Pekingu. „Udělal jsi z Číňanů miliardu tři sta milionů pokusných myší!“
Pro většinu Číňanů je profesor Čang symbolem genetiky. Tak trochu jako je pro nás personifikací nauky o dědičnosti pan profesor Václav Pačes. Čang se významně podílel na kompletním přečetní genomu rýže – plodiny, jež tvoří základ čínského zemědělství a s níž stojí a padá výživa obyvatel nejlidnatější země světa. Čang je také průkopníkem tvorby geneticky modifikované rýže. A právě to mu nemohou odpůrci zapomenout. Pro ně je Čang „veřejným nepřítelem číslo jedna“. Přednáška na Zemědělské univerzitě v Pekingu to jasně dokumentovala.
Čína velmocí genetiky?
Čína je zemí velkých možností, propastných kontrastů a hlubokých kontroverzí. Vláda investovala na přelomu 20. a 21. století do rozvoje biotechnologií včetně tvorby geneticky modifikovaných plodin částku odpovídající čtyřem miliardám dolarů. Do té doby byl v zemi pěstován jen importovaný geneticky modifikovaný bavlník. Ten vzdoruje díky genu vypůjčenému od bakterie nebezpečnému škůdci makadlovce bavlníkové. Dnes má Čína celou řadu vlastních geneticky modifikovaných rostlin. Například topoly odolné vůči hmyzím škůdcům, jež lze vysazovat v suchých oblastech. Číňané z nich vysázeli zelenou hráz, jež má vzdorovat postupu pouště Gobi. Čang řídil práci na tvorbě geneticky modifikované rýže, která vzdoruje housenkám motýlů. Dvě z těchto odrůd prošly patnáctiletým testováním bezpečnosti. Čang garantuje, že jsou pro zvířata i člověka stejně neškodné, jako obyčejná rýže. Také testy sledující dopad pěstování geneticky modifikované rýže na ekosystémy rýžovišť a okolní krajiny dopadly dobře.
Přesto se proti geneticky modifikované rýži a Čangovi vzedmula v Číně vlna odporu. Kromě čínské pobočky Greenpeace se v ní silně angažuje skupina označovaná na Západě jako Utopia. Právě oni měli na svědomí nepříjemnosti provázející Čangovu přednášku v Pekingu. Razantní akce Utopie zaskočily vědce i čínskou vládu.
Čang připomíná, že pěstování tradiční rýže, za kterou tak vehementně bojuje Utopia, se dnes neobejde bez velkých dávek pesticidů. „Je tohle snad bezpečné?“ ptá se a připojuje staré čínské přísloví. „Ze dvou možný přínosů si vyber ten větší. Ze dvou možných škod si vyber tu menší.“ Čang je přesvědčený, že stará moudrost dovede Číňany k pěstování geneticky modifikované rýže, která má vyšší výnosy a méně škodí lidem i životnímu prostředí.
Jen v neprůstřelném skleníku
Současný čínský poprask kolem geneticky modifikované rýže evokuje vzpomínky na šlechtění jiné geneticky modifikované linie této plodiny. Ve sklenících z neprůstřelného skla ji šlechtil švýcarský biolog Ingo Potrykus. Bezpečnostní skleník si vynutily akce odpůrců genetických modifikací, kteří Potrykusovy skleníky z obyčejného skla vždycky rozbili kamením. Také Potrykus se na přednáškách potýkal s nevybíravými protesty. Byl na něj doslova uspořádán hon. Stal se pro aktivisty „veřejným nepřítelem číslo jedna“ a jako s takovým s ním zacházeli.
A čím se švýcarský biolog provinil? Získal přenosem genů tzv. zlatou rýži, která syntetizuje beta-karoten v obilkách. Na karoten chudá rýže se tak mění na potravinu, která je s to zajistit dostatečné zásobování lidského organismu vitaminem A. K pokrytí denní potřeby vitaminu A stačí sníst 200 gramů vařené zlaté rýže.
Rýží proti slepotě
Jen v Indii trpí nedostatkem vitaminu A 35 milionů lidí. Podíl dětí s nedostatečným přísunem vitamínu A je v této zemi nejvyšší na světě. Avitaminóza A vyvolává u dětí často těžké poškození zraku a slepotu. Ta ohrožuje každé 40. indické dítě. Nedostatek beta-karotenu ve výživě dopadá těžce i na těhotné ženy a kojící matky. V Indii má poškozen zrak v důsledku avitaminózy A 12 % matek a v 19 indických státech je podíl těhotných žen s poškozeným zrakem vyšší než 5 %. Potrykus vyšlechtěním zlaté rýže jen napravil neblahé důsledky honby celých generací pěstitelů rýže za oslnivě bílými zrny. Použil k tomu metod genového inženýrství a ekologičtí aktivisté proto brání zavedení této rýže do praxe.
Kdo na tom vydělává
Pro odpůrce geneticky modifikovaných plodin je zlatá rýže těžce nestravitelným soustem z mnoha důvodů. Nelze proti ní vznášet obvyklé argumenty, jako že plodinu vyvinuly nadnárodní koncerny, aby na ní vydělaly. Rýže byla vyšlechtěna na univerzitách v Německu a Švýcarsku. Není to plodina určená farmářům v ekonomicky vyspělých zemích. Naopak, zlatá rýže je šitá na míru obyvatelům třetího světa. Pro producenty osiva nejde o nijak výhodný byznys. Zemědělci s ročním obratem do 10 000 dolarů mají garantováno osivo zlaté rýže za stejnou cenu jako osivo obyčejné rýže. Přední světové biotechnologické firmy se vzdaly licenčních poplatků za patenty, které byly při tvorbě zlaté rýže použity. Neobstojí ani obavy z hypotetických zdravotních rizik spojených s konzumací zlaté rýže. Naopak, lidé, kteří ji budou jíst, mají vyšší šanci, že zůstanou zdraví a neonemocní. Počet zachráněných lidských životů by se každoročně počítal na desetitisíce. V Indii by zavedení zlaté rýže snížilo v oblastech pěstování rýže výskyt avitaminózy A o 60 %.
Čtvrt století diskuzí
Čínští odpůrci geneticky modifikované rýže argumentují kromě jiného tím, že rýže je schvalována k pěstování příliš překotně a že nebylo dost času k veřejné diskuzi. To v situaci, kdy byla rýže testována 15 let a s jejím schválením pro pěstování na poli se nepočítá v nejbližších 10 letech. Je čtvrt století testů málo? A jde skutečně o to, aby lidé měli příležitost si celou věc prodiskutovat?
Ingo Potrykus na základě zkušeností z bojů o zlatou rýži napsal: „Desetiletí v první linii diskuzí s těmi, kdo se obávají geneticky modifikovaných plodin, mě utvrdilo v tom, že je jen malá naděje na ovlivnění veřejného mínění racionálními argumenty, když proti nim stojí negativní emoce.“
O to obdivuhodnější je postoj štvaného profesora Čanga, který říká: „Mé srdce je klidné, protože mám před sebou velký cíl. Chci vytvořit zelenou super rýži. Bude mít vysoký výnos, nebude potřebovat tolik ochranných postřiků a hnojiv, bude vzdorovat suchu, bude nabitá živinami a bude mít skvělou chuť.“ A tak nezbývá než doufat, že utopické jsou vize sdružení Utopia a nikoli plány profesora Čanga.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
