Meteor25. července  2017 v 08:04  

Poškozuje klimatizace zdraví?

Kancelářská práce v období veder může být pěkně nepříjemná - Foto: Anna Kottová

Kancelářská práce v období veder může být pěkně nepříjemnáFoto: Anna Kottová

Dusit se horkem, nebo dýchat nepřirozený studený vzduch z klimatizace? Ani jedno není ideální, obzvlášť když to má trvat minimálně osm hodin pracovní doby. Lidé odkázaní na pobyt v klimatizovaných kancelářích si často stěžují na bolesti hlavy a sníženou imunitu. Čím se liší klimatizovaný vzduch od venkovního?

Příspěvky Meteoru 22. 7. 2017
01:32 Syndrom nezdravých budov
09:57 Žabí pochody
18:50 Odkud pocházeli staří Egypťané
26:00 Objev mutace DNA
31:33 Sherlock Holmes a případ s pavouky

Klimatizace jsou v dnešních kancelářských budovách téměř normou. Jízdu autem v horkých letních dnech bez klimatizace už si mnohdy ani nedokážeme představit a nepřirozeně chladný vzduch nás překvapí i v některých vlacích a tramvajích.  

 

Syndrom nezdravých budov. Žabí pochody. Odkud pocházeli staří Egypťané? Objev mutace DNA. Sherlock Holmes a případ s pavouky.

Vložit na svůj web

První pochybnosti o nezávadnosti klimatizace se začaly seriózně řešit už před více než 30 lety. V roce 1984 zavedla Světová zdravotnická organizace termín „syndrom nezdravých budov“. Týkal se lidí, kteří pracovali v komplexu plně klimatizovaných budov postavených v 70. letech. 

„Udávali nespecifické problémy typu snížení imunity, nespavost a bolesti hlavy. V té době se začal problém řešit i vědecky, měřila se kvalita vzduchu, obsah těkavých látek a toxinů včetně houbových. Studie skutečně potvrdily, že budovy s uzavřenou cirkulací vzduchu mají nadstandardně větší počet spor a těkavých látek,“ uvedl v Meteoru Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Výfukové plyny a plísně za tapetami 

Klimatizace je dnes téměř všude - Foto: Fotobanka Pixabay, Public Domain

Klimatizace je dnes téměř všudeFoto: Fotobanka Pixabay, Public Domain

Co všechno se může ve vzduchu v budovách s uzavřenou cirkulací vzduchu nacházet? Například výfukové plyny z podzemních garáží, těkavé látky z nábytkové překližky nebo houbové toxiny uvolňované z vnitřku stavebních materiálů, z prostoru za tapetami, ve zdi, za nábytkem a podobně. „Mnohdy můžeme tyto látky vnímat jako jemný zápach hub a je pravda, že mohou vyvolat řadu onemocnění,“ dodal Kolařík.  

Houby produkují stovky různých látek. Jedna z nich je známá pod chemickým názvem 1-Octen-3-ol a v čistém stavu v laboratoři pěkně voní po žampionech. Naopak látka s podobnou strukturou 1-Octen-3-on výrazně zapáchá. „Třeba jako plíseň z chleba nebo starých sklepů. Té když se více nadýcháme, tak nás skutečně bolí hlava, jako bychom měli kocovinu,“ vysvětlil Kolařík. 

Zdravotní problémy z kanceláří pak můžou pocházet z celého koktejlu vlivů. Jde o kombinaci zmíněných toxinů, vyšší koncentrace CO2 ve vydýchaném vzduchu, ale i třeba ozonu, který vzniká v elektrických přístrojích typu tiskárny nebo kopírky. 

Navíc je k tomu potřeba připočítat, že v některých budovách nemusejí být klimatizace dobře udržované. Leckde se kvůli klimatizaci vůbec nevětrá a potom může nastat problém s nadměrnou vlhkostí v některých prostorách, což je živná půda pro růst hub.  

Nepříjemná může být například houba s odborným názvem Stachybotrys chartarum, která vytváří výrazné toxiny trichotheceny. „Jsou genotoxické i neurotoxické, nicméně není nějaká konkrétní studie, která by to dávala do souvislostí s pozorovanými zdravotními problémy v klimatizovaných místnostech,“ dodal Kolařík.  

Jen spekulace, nebo vážný problém? 

Dá se tedy shrnout, že klimatizovaná budova rovná se automaticky zdravotní problémy? Miroslav Kolařík by takový závěr považoval za spekulaci, protože k tomu neexistuje přesná studie, která by prokázala jasnou souvislost. Nicméně připouští nepopiratelný fakt, že uzavřená klimatizace ovlivňuje vzduch na pracovišti a že spousta lidí udává, že pobyt v takovém prostředí jim činí problémy.  

„Je to určitě nepřirozené prostředí. Ve venkovním vzduchu máme spoustu volných radikálů, které vznikají UV zářením nebo rozprašováním vody, proto nám také připadá, že u vody je čistší vzduch. To vše se klimatizací odstraní,“ uzavřel Miroslav Kolařík.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jak vidí jeleni?

    Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se ale nemluví. Oprávněně? Asi ano. Jelen rozezná pouze dvě barvy, neumí zaostřit a nevidí prostorově. Jak to víme?

     
  • 14. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

    Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?

     
  • 10. října  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Jelení říje na vlastní oči a uši

    Právě vrcholí období jelení říje a v souvislosti s ním i projekt „Nahrávejte jeleny!“ Jeho cílem je získat co nejvíce podkladů o přítomnosti jelenů evropských, jelenů sika a jejich kříženců na našem území. K projektu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace