Meteor25. července  2017 v 08:04  

Poškozuje klimatizace zdraví?

Kancelářská práce v období veder může být pěkně nepříjemná - Foto: Anna Kottová

Kancelářská práce v období veder může být pěkně nepříjemnáFoto: Anna Kottová

Dusit se horkem, nebo dýchat nepřirozený studený vzduch z klimatizace? Ani jedno není ideální, obzvlášť když to má trvat minimálně osm hodin pracovní doby. Lidé odkázaní na pobyt v klimatizovaných kancelářích si často stěžují na bolesti hlavy a sníženou imunitu. Čím se liší klimatizovaný vzduch od venkovního?

Příspěvky Meteoru 22. 7. 2017
01:32 Syndrom nezdravých budov
09:57 Žabí pochody
18:50 Odkud pocházeli staří Egypťané
26:00 Objev mutace DNA
31:33 Sherlock Holmes a případ s pavouky

Klimatizace jsou v dnešních kancelářských budovách téměř normou. Jízdu autem v horkých letních dnech bez klimatizace už si mnohdy ani nedokážeme představit a nepřirozeně chladný vzduch nás překvapí i v některých vlacích a tramvajích.  

 

Syndrom nezdravých budov. Žabí pochody. Odkud pocházeli staří Egypťané? Objev mutace DNA. Sherlock Holmes a případ s pavouky.

Vložit na svůj web

První pochybnosti o nezávadnosti klimatizace se začaly seriózně řešit už před více než 30 lety. V roce 1984 zavedla Světová zdravotnická organizace termín „syndrom nezdravých budov“. Týkal se lidí, kteří pracovali v komplexu plně klimatizovaných budov postavených v 70. letech. 

„Udávali nespecifické problémy typu snížení imunity, nespavost a bolesti hlavy. V té době se začal problém řešit i vědecky, měřila se kvalita vzduchu, obsah těkavých látek a toxinů včetně houbových. Studie skutečně potvrdily, že budovy s uzavřenou cirkulací vzduchu mají nadstandardně větší počet spor a těkavých látek,“ uvedl v Meteoru Miroslav Kolařík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Výfukové plyny a plísně za tapetami 

Klimatizace je dnes téměř všude - Foto: Fotobanka Pixabay, Public Domain

Klimatizace je dnes téměř všudeFoto: Fotobanka Pixabay, Public Domain

Co všechno se může ve vzduchu v budovách s uzavřenou cirkulací vzduchu nacházet? Například výfukové plyny z podzemních garáží, těkavé látky z nábytkové překližky nebo houbové toxiny uvolňované z vnitřku stavebních materiálů, z prostoru za tapetami, ve zdi, za nábytkem a podobně. „Mnohdy můžeme tyto látky vnímat jako jemný zápach hub a je pravda, že mohou vyvolat řadu onemocnění,“ dodal Kolařík.  

Houby produkují stovky různých látek. Jedna z nich je známá pod chemickým názvem 1-Octen-3-ol a v čistém stavu v laboratoři pěkně voní po žampionech. Naopak látka s podobnou strukturou 1-Octen-3-on výrazně zapáchá. „Třeba jako plíseň z chleba nebo starých sklepů. Té když se více nadýcháme, tak nás skutečně bolí hlava, jako bychom měli kocovinu,“ vysvětlil Kolařík. 

Zdravotní problémy z kanceláří pak můžou pocházet z celého koktejlu vlivů. Jde o kombinaci zmíněných toxinů, vyšší koncentrace CO2 ve vydýchaném vzduchu, ale i třeba ozonu, který vzniká v elektrických přístrojích typu tiskárny nebo kopírky. 

Navíc je k tomu potřeba připočítat, že v některých budovách nemusejí být klimatizace dobře udržované. Leckde se kvůli klimatizaci vůbec nevětrá a potom může nastat problém s nadměrnou vlhkostí v některých prostorách, což je živná půda pro růst hub.  

Nepříjemná může být například houba s odborným názvem Stachybotrys chartarum, která vytváří výrazné toxiny trichotheceny. „Jsou genotoxické i neurotoxické, nicméně není nějaká konkrétní studie, která by to dávala do souvislostí s pozorovanými zdravotními problémy v klimatizovaných místnostech,“ dodal Kolařík.  

Jen spekulace, nebo vážný problém? 

Dá se tedy shrnout, že klimatizovaná budova rovná se automaticky zdravotní problémy? Miroslav Kolařík by takový závěr považoval za spekulaci, protože k tomu neexistuje přesná studie, která by prokázala jasnou souvislost. Nicméně připouští nepopiratelný fakt, že uzavřená klimatizace ovlivňuje vzduch na pracovišti a že spousta lidí udává, že pobyt v takovém prostředí jim činí problémy.  

„Je to určitě nepřirozené prostředí. Ve venkovním vzduchu máme spoustu volných radikálů, které vznikají UV zářením nebo rozprašováním vody, proto nám také připadá, že u vody je čistší vzduch. To vše se klimatizací odstraní,“ uzavřel Miroslav Kolařík.  

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas