Meteor24. dubna  2018 v 08:04  

Potřebují meteorologové pranostiky?

Jaké bude zítra počasí? Pranostika napoví, ale řídit se jí nedá. - Foto: Fotobanka Pixabay

Jaké bude zítra počasí? Pranostika napoví, ale řídit se jí nedá.Foto: Fotobanka Pixabay

K předpovědím počasí se dnes využívají různé sofistikované metody. Lidové pranostiky už se neberou vážně. Přesto jsou cenné, protože vycházejí z dlouhodobého pozorování klimatických podmínek.

Příspěvky Meteoru 21. 4. 2018
01:50 Paměť imunitního systému
12:21 Mimozemské sopky na Marsu
24:13 Císařský řez
29:00 Krajty - překvapivě dobré matky
34:24 Jak vznikají písečné duny
43:40 Čtou meteorologové pranostiky?

Schováváte se ještě za kamny, nebo se opaluje u rybníka? Pokud bychom se řídili pranostikami, asi by nám letos v dubnu bylo dost vedro. Říká se přece „březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem“. Znamená to snad, že pranostiky jsou zcela nesmyslné?  

 

Paměť imunitního systému. Mimozemské sopky na Marsu. Císařský řez. Krajty - překvapivě dobré matky. Jak vznikají písečné duny. Čtou meteorologové pranostiky?

Vložit na svůj web

Neznamená. Nesmíme je pochopitelně brát na sto procent. Většinou spíše popisují trend než jistou skutečnost. A fakt je, že v dubnu ještě bývávají velmi chladná rána a někdy i dny. Jistě to potvrdí motoristé, kteří někdy předčasně přezuli zimní gumy. 

Druhá věc je, že některé z pranostik vznikly ještě před změnou kalendáře z juliánského na gregoriánský na konci 16. století, kdy došlo k desetidennímu posunu. Dalším faktorem je změna klimatu. „V posledních desetiletích už jsou změny velmi znát. Přesto si já osobně pranostik vážím, jde o takovou historickou cennost,“ uvádí v Meteoru meteorolog Martin Novák z ČHMU v Ústí nad Labem. 

Únor bílý, pole sílí 

Například únorové pranostiky často zmiňují zimu a mráz, a to včetně svátku zamilovaných, který si připomínáme 14. února: „na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna“. O 10. únoru se říká: „o svaté Školastice navleč si rukavice“. K 13. únoru patří „o svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří“. 

„Zrovna letos to slušně vyšlo. Pranostiky mezi 10. a 15. únorem dobře ladí s faktem, že pravidelně zaznamenáváme rekordy v nejnižších teplotách. Jinak je ale dlouhodobě nejstudenějším měsícem roku leden,“ říká Martin Novák.  

Asi nejznámější únorovou pranostikou je „únor bílý, pole sílí“. I když Martin Novák ji v nadsázce označuje spíše za agrotechnickou poučku. „Konstatuje se v ní, že pro úspěšný zemědělský rok je vhodné, když v únoru pořádně nasněží. Sníh je výbornou tepelnou izolací, která brání promrznutí půdy do hloubky. Navíc je účinnou zásobárnou vody, která se do půdy dostává až ve vhodný okamžik, při jarním tání, kdy začíná vegetační sezona.“ 

Čtěte také: Sníh jako teplá přikrývka

Ledoví muži 

Kolem poloviny května s obavami vyhlížíme svátky ledových mužů, Pankráce, Serváce a Bonifáce. Postrachem jsou zejména pro sadaře a zemědělce, ale i výletníky. „Skutečně kolem poloviny května často zaznamenáváme příliv chladného suchého vzduchu od severovýchodu. K prochlazování dochází hlavně v nočních hodinách. Je to znát i v dlouhodobé teplotní řadě, kdy se zastavuje jarní vzestup teplot,“ vysvětluje Martin Novák. 

Medardova kápě – čtyřicet dnů kape 

Pranostika spojená se svatým Medardem (8. června) má více podob a ne všechny se pojí s deštěm. Existuje i varianta ve znění: „jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá“. Anonymní autor určitě nemyslel přesně 40 dnů ani šest týdnů, jde spíše o to, že by v tu dobu mělo přijít období se stabilnějším počasím. 

Svatý Medard je považován za ochránce úrody a patrona sedláků, pastýřů, ale i meteorologů.

Svatá Anna, chladna z rána 

Svatou Annu si připomínáme 26. července. „Při jasných nocích dochází k radiačnímu prochlazování, delší dobu máme ztrátovou energetickou bilanci povrchu. To vede ke snižování minimálních teplot povrchu i vzduchu. Spíše než cokoli jiného je to ale dnes takové varování, že pokud chcete třeba spát venku, je třeba si vzít teplejší spacák,“ dodává Martin Novák. 

Na svatého Jiří… 

A jaké pranostiky se vážou k dnešnímu dni, tedy 24. dubnu, svátku sv. Jiří? Není jich málo. Jen namátkou: Jiří a Marek - mrazem nás zalek. Před Jiřím sucho, po něm mokro. Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm. Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Jiří s teplem, Mikuláš s pící… 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 19. května  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    26 stupňů za 15 minut a jiné teplotní rekordy

    Také byste hádali největší vedro na rovníku a nejtužší mráz na pólu? Ve skutečnosti je to trochu jinak. Klimatické rekordy dlouhodobě sleduje Světová meteorologická organizace WMO. Jaký je absolutní teplotní rekord?...

     
  • 15. května  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    V Kyrgyzstánu hrozí ekologická katastrofa kvůli zlatu

    Sůl nad zlato? Čím dál jasněji dnes v době sucha platí, že voda je nad zlato. V některých případech to platí doslova, jako třeba v Kyrgyzstánu, kde se může zlatý důl v blízkosti velké přehradní nádrže s chatrnou hrází...

     
  • 12. května  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Budoucnost patří jedlým obalům

    Oceány plné plastových sáčků a mořští živočichové otrávení mikroplasty, to je velmi nepříjemný vedlejší a původně nepředpokládaný produkt naší doby plastové. Vyřešit by to mohly ekologické obaly, které se v přírodě...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace