Praváci a leváci v říši zvířat

Typickým představitelem druhu, který se orientuje buď nalevo, nebo napravo, je ryba plachetník. Dorůstá délky až 3 metrů, váží přes metrák a pozná se podle výrazné hřbetní ploutve připomínající plachtu a podle čelisti podobné meči.

„Mozky bezobratlých živočichů, třeba chobotnic nebo včel jsou odlišné. Ale plán stavby mozku všech obratlovců je stejný. Je mu něco přes půl miliardy let,“ uvedl František Koukolík. Zásadním rozdílem mezi mozky lidí a zvířat je především to, že na nás má velký vliv kultura a máme vyvinutý abstraktní jazyk.

Plachetníci zásadně útočí v hejnech a svým mečem sekají například do skupiny sardinek. Ukázalo se, že někteří plachetníci útočí na ryby výhradně zleva, zatímco jiní výhradně zprava.

Tuto levostrannost a pravostrannost plachetníků bylo možné odpozorovat z chování těchto mořských predátorů, ale ověřit se dá i ze zkoumání jejich meče. „Plachetníci leváci mají omlácenou levou stranu meče, zatímco praváci to mají naopak. Orientace na obě strany jim usnadňuje lov v hejnech,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr.

Leváci už v pravěku i v matčině lůně

To, že leváci byli už v době neandrtálců, naznačuje stav chrupu nalezených ostatků pravěkých lidí. Neandrtálci si práci usnadňovali pomocí zubů, a tak leváci měli obroušenější chrup po levé straně. „Je to vrozené, například se ví, že už plod v těle matky si cucá palec buď více na pravé ruce, nebo v případě budoucích leváků na levé ruce,“ dodal Jaroslav Petr.

Naopak u našich blízkých příbuzných, lidoopů, se levorukost nebo pravorukost nepodařilo jednoznačně prokázat. Vedou se o tom spory. Určitá studie u šimpanzů chovaných v zajetí naznačuje, že až 70 procent z nich jsou praváci, jenomže jiní vědci to zpochybňují s tím, že může jít o naučené jednání odkoukané od lidí.

Jsou i mezi gorilami praváci a leváci? Přesně nevíme|foto:Fotobanka Pixabay

Kupředu pravá!

Zatímco u lidoopů se to zatím přesně neví, u některých vodních živočichů je situace jasnější, třeba u ryb, australských bahníků. Ty když mají útočit na kořist po pravé straně, tak jsou mnohem úspěšnější, než když se kořist nachází po levé straně.

Pravou „ruku“ pak upřednostňují keporkaci, velryby, jejichž přední končetiny se přeměnily na dlouhé ploutve. Ty jim slouží mimo jiné ke komunikaci, když s nimi buší o mořskou hladinu – a dominantně právě pravou ploutví. Pravačky jsou i želvy kožatky, které zahrabávají vajíčka do písku pravou zadní končetinou. Podobně žába ropucha, když chce odstranit překážku z cesty, tak použije pravou nohu.

Kupředu levá!

Jiní živočichové zase dávají přednost levé straně. Například papoušci si potravu přidržují v levém pařátku. A psi mají údajně bystřejší levé oko. Zajímavé je to u koček. „Když se jim dá úloha, třeba vytáhnout potravu z úzké trubky, tak kocouři volí levou a kočky pravou tlapku,“ dodal Jaroslav Petr.

Kůň a levák? Asi jako jízdní kolo

No a pak jsou zde určité mýty a nepodložené fámy. Například ta o koních levácích. Říká se, že se na koně má nasedat z jejich levé strany, protože je jim to přirozenější. Jenže ono je to zřejmě přirozenější spíše pro 90 procent lidí praváků, ostatně podobně, jako je pro ně příjemnější nasednout z levé strany na jízdní kolo.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.