Meteor23. ledna  2016 v 08:05  

Proč je dobré sbírat hmyz

Lákat slečny na motýly? Možná entomoložky... - Foto: Fotobanka Pixabay

Lákat slečny na motýly? Možná entomoložky...Foto: Fotobanka Pixabay

Lákat slečny na sbírku motýlů? To už dnes dělá málokdo. Přesto je sbírání hmyzu stále aktuální. Ovšem z ryze vědeckých důvodů. Sbírky pomáhají určovat a zařadit neznámé druhy hmyzu.

Příspěvky Meteoru 23. 1. 2016
01:00 Proč je dobré sbírat hmyz?
10:30 Co prozradil 5300 let starý žaludek?
21:48 Pavoučí ponorky a udice
34:00 Zahoďte prachovku, rozsviťte světlo!
41:42 Utajované čínské pyramidy odhaleny

Na Zemi žije neuvěřitelných 6 až 10 milionů druhů hmyzu. „Málokdo si uvědomuje, že hmyz je nejpočetnější složkou živočišné říše. Přibližně 75 nebo 80 procent druhů v celosvětovém měřítku patří právě mezi hmyz,“ uvedl v Meteoru předseda České společnosti entomologické Josef Jelínek. 

 

Proč je dobré sbírat hmyz? Co prozradil 5300 let starý žaludek? Pavoučí ponorky a udice. Zahoďte prachovku, rozsviťte světlo! Utajované čínské pyramidy odhaleny.

Vložit na svůj web

Počet hmyzích druhů neustále kolísá, protože některé vymírají, zatímco jiné neznámé druhy vědci teprve objevují. „Zejména tropické oblasti jsou stále ještě nedostatečně prozkoumány. Každý rok jsou popisovány desetitisíce nových druhů hmyzu,“ řekl entomolog Jelínek.  

Hmyzí specializace 

Žádný entomolog nezná všechny druhy hmyzu na světě. Při jejich studiu je potřeba se specializovat. „Ale ať děláme, co děláme, musíme vědět, s čím pracujeme, musíme být schopni hmyz určit. A to je právě úloha taxonoma, který je na základě znalostí skupiny a srovnávacích sbírek schopen jednotlivé druhy identifikovat,“ osvětlil Jelínek. 

Najít ten správný šuplík 

Taxonom zařadí „brouka“ do správného řádu, čeledi, rodu a druhu. Umí najít pro každého jedince ten správný „šuplík v kartotéce“. Pomocníkem jsou mu právě sbírky hmyzu, do kterých může v případě nejasností nahlédnout.  

„Zde se otevírá prostor pro mezinárodní spolupráci i pro amatérské sběratele, kteří se mohou vypracovat na odborníky na určitou skupinu hmyzu,“ doplnil entomolog. 

Nejrozsáhlejší sbírky hmyzu u nás uchovává entomologické oddělení Národního muzea. Čítají téměř pět milionů exemplářů z celého světa. Převažují brouci a motýli, v posledních desetiletích se pak rozšiřují sbírky i o ostatní řády hmyzu.
Cenný sbírkový materiál se nachází i v Entomologickém ústavu Akademie věd ČR: mimo jiné významná sbírka jepic a mšic, lumčíci palearktické oblasti, pavouci, chrostíci, motýli a brouci.

Vzácné typové exempláře 

Když dojde k objevu a popisu zcela nového druhu, označí se první kus ve sbírce termínem „typ“. „Tento typ by měl být uložen ve veřejně přístupné sbírce, například v entomologickém muzeu, aby sloužil jako takový etalon stěžejní pro popis druhu,“ popsal Josef Jelínek. Tyto „typové exempláře“ představují zpravidla nejcennější část sbírek. 

Drobní pampeliškoví broučci 

Josef Jelínek byl nadšeným amatérským entomologem už od chlapeckých let. „Mě vždy fascinoval rod Meligethes, česky blýskáček. To jsou takoví drobní tmaví broučci kolem 3 mm, které známe například z květů pampelišek, kde se živí pylem,“ řekl Jelínek.  

U nás existuje zhruba 50 druhů blýskáčků, všichni jsou si velmi podobní. „Pro mě to byla výzva. Musel jsem sám objevovat určité rozlišovací znaky,“ doplnil Jelínek.  

Blýskáček (Meligethes) je drobný brouček, který se živí pylem květů - Foto:  Rasbak, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Blýskáček (Meligethes) je drobný brouček, který se živí pylem květůFoto:  Rasbak, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Blýskáček patří do čeledi lesknáčkovitých (Nitidulidae). Na celém světě je popsáno přibližně 4000 druhů lesknáčkovitých, přičemž u nás jich žije asi 150. Jedná se o skupinu, která byla v minulosti spíše opomíjená a málo studovaná. Pořád je na ní co objevovat. 

Hledání v britské databance brouků 

„V jižní Evropě se objevil asi před 5 lety brouk z čeledi lesknáčkovitých. Bylo jasné, že to je druh zavlečený. Nebyli jsme ale vůbec schopni identifikovat odkud,“ uvedl Jelínek.  

K určení brouka pomohla právě sbírka brouků. „Podařilo se nám to po dlouhém zkoumání, víceméně náhodou pomocí srovnávání typových exemplářů v britském muzeu. Brouk se k nám dostal až z Austrálie,“ dodal Jelínek.  

„To je právě ten důvod, proč sbírky hromadíme, vzniká z toho taková databanka, kde v případě pochybností můžeme srovnat a identifikovat určitý druh,“ uzavřel entomolog Josef Jelínek. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 3. prosince  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Houby, které nás mohou sežrat

    Houby nerostou jen v lese, jsou všude kolem nás. Okem neviditelné mikroskopické plísně čekají na svou příležitost, kdy budeme extrémně oslabeni, aby nás mohly napadnout.

     
  • 29. listopadu  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Vikingové - udatní bojovníci a milovníci koček!

    Hrdinky starých vikingských bájí i užitečné lovkyně hlodavců na lodích, na kterých seveřané objevovali svět. Kočky. Odkud Vikingové kočky přivezli a kde se nachází kočičí pravlast? Odpověď nabízejí nové genetické v...

     
  • 26. listopadu  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Měří v Klementinu teplotu správně?

    V pražském Klementinu se měří teploty vzduchu už více než 240 let. Za tu dobu se shromáždila vzácná data o tom, jaké u nás kdy panovalo klima. Ve skutečnosti ale Klementinum vůbec není ideální meteorologickou stani...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace