Proč jsme stále vyšší?

13. srpen 2016

Dveře staré chaloupky ve skanzenu nám přijdou nízké, zámecké postele zase krátké. Jak je možné, že naši předci byli o tolik menší než my? Vypadá to, že stále rosteme. Kam až to ale povede, do nebe?


Meteor 13. 8. 2016
01:13 Proč jsme stále vyšší?
12:03 Netopýr, který opiluje květy
15:26 Kyselá voda
25:06 Ukradené objevy – sluneční skvrny
32:54 Olympiáda kyborgů
35:21 Sherlock Holmes a případ s Lví hřívou

Trend potomků přerůstajících své rodiče je patrný i v mnoha rodinách. „Můj pradědeček měřil 171 cm, děda 176, táta 181, já 186. Každá generace je přesně o 5 cm vyšší,“ shrnuje redaktor Meteoru Petr Sobotka. Jak to bude s jeho potomky - přerostou snad jednou i basketbalový koš?

Sekulární trend

„Tendenci k nárůstu některých tělesných proporcí pozorujeme v posledních 100 nebo 150 letech. Tento fenomén nazýváme sekulární trend,“ uvedl v Meteoru antropolog Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jak roste kost

„Růst kosti do délky je umožněn zvětšováním chrupavčité části kosti - růstové ploténky,“ vysvětlil Sládek. Chrupavka se proměňuje v kost během puberty, růst kosti je tím ukončen. „Klíčový pro růst kostí je vliv prostředí, čím lepší podmínky, tím se buňky lépe proliferují, tedy rostou a množí se,“ dodal antropolog.

Lépe jíst, lépe růst

Právě za posledních 150 let se dramaticky zlepšily podmínky k životu. „Pozitivně-environmentální faktory jako lepší strava, důslednější hygiena nebo kvalitnější vzdělání, to všechno vede k tomu, že člověk více roste,“ popsal Vladimír Sládek.

Kvalitní strava přispívá k růstu postavy

Špion s metrem

Pochopitelně lidé nerostou všude stejně, oblast od oblasti se to liší právě podle životních podmínek. „S nadsázkou řečeno, pokud bychom byli špiony v nějaké zemi a měli bychom zjistit, zda tam mají vysoký nebo nízký hrubý domácí produkt, tak by bylo nejlepší podívat se na výšku postavy a na rychlost a parametry růstu, protože to by nám napovědělo, jaké zajištění mají lidé pro svůj život,“ řekl Sládek.

Člověk v posledních 30 000 letech rostl a zase klesal

Antropologové prozkoumali změny tělesných vlastností, hlavně výšky a hmotnosti za posledních 30 000 let. „Skutečně se vlastnosti měnily, klesaly i stoupaly, někdy i dost dramaticky. Zřejmě nikdy ale nebylo období změn tak krátké a rychlé jako dnes. Za posledních zhruba 60 let vyskočila výška lidské postavy raketově vzhůru,“ zdůraznil Vladimír Sládek.

Jak vysoký byl asi pračlověk?

Lovci a sběrači byli vysocí, pak už to šlo z kopce

Neznamená to ale, že se od pravěku po dnešek měníme postupně z trpaslíků v obry. Naopak. „Kdybychom chtěli vidět skutečně velké jedince, bylo by nutné se vrátit do svrchního paleolitu. Tehdy bychom zřejmě potkali stejně velké nebo dokonce větší postavy než dnes,“ připomněl Sládek.

„S nástupem zemědělství a usedlosti došlo k dramatickému poklesu životní úrovně, což se mohlo podepsat i na výšce postavy. Dá se říct, že tehdy jsme se propadli na dno životních podmínek a posledních 10 000 let se snažíme dostat zpátky tam, odkud jsme vzešli,“ dodal antropolog.

Až do nebe to nepůjde

Je ale nutné zdůraznit, že výška postavy je balancovaná dalšími ukazateli, které se dostávají k maximu a začínají paradoxně ovlivňovat výšku negativně. „Růst výšky se na začátku tohoto tisíciletí zastavil a spíše začal postupně klesat. Vaše děti už vás možná nepřerostou, i já to pozoruju na svých dětech,“ prozradil Sládek.

Éra nejvyšších basketbalových týmů

Hovoříme ovšem opět o průměru výšky populace. U jednotlivců může jít výška ještě nahoru. Například kdybyste měli dětský basketbalový tým a chtěli mít vysoké hráče, tak jsou nástroje na to, jak výšku hráčů ještě v dětském věku podpořit,“ uzavřel Vladimír Sládek.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.