Meteor4. července  2017 v 08:04  

Proč jsou velryby tak obrovské?

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) - Foto:  NOAA, Licence Public Domain, volné dílo

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)Foto:  NOAA, Licence Public Domain, volné dílo

Dorůstá do délky 30 metrů a váží až 200 tun – plejtvák obrovský – největší nejen ze všech kytovců, ale ze všech živočichů vůbec. Obrem se už rodí. Novorozenec modré velryby, jak se plejtvákovi také říká, má hmotnost dospělého hrocha! Velrybí kojenec denně vypije 380 litrů mléka a přibírá zhruba 90 kg za den. Těží plejtvák ze své velikosti, nebo je mu na obtíž?

Příspěvky Meteoru 1. července 2017
01:02 Proč jsou velryby tak obrovské?
09:49 Souboj s užovkou
18:45 Legenda o psím zraku
23:38 Tajemné záření z dob vzniku vesmíru
31:00 Sherlock Holmes a vyděrači

Plejtvák obrovský je pravděpodobně úplně největším živočichem, který kdy na naší planetě žil. I ten největší dosud poznaný dinosaurus, Argentinosaurus, byl se svými 90 kg oproti plejtvákovi drobkem. Kytovci včetně velryb a delfínů se vyvinuli ze suchozemců. Vědci byli přesvědčeni, že před 30 miliony roky se od sebe oddělily dvě vývojové větve, jedna směřovala k malým kytovcům, jako jsou delfíni, druhá k obrům jako je plejtvák obrovský. Někde mezi nimi jsou pak kytovci dravci jako třeba kosatky dravé, menší než velké velryby, ale větší než delfíni. 

 

Proč jsou velryby tak obrovské? Souboj s užovkou. Legenda o psím zraku. Tajemné záření z dob vzniku vesmíru. Sherlock Holmes a vyděrači.

Vložit na svůj web

Proč začaly velryby růst a kdy? 

Nové výzkumy ukazují, že k prudkému zvětšení některých kytovců došlo později, někdy před 4,5 miliony let. „Do té doby měly i ty největší velryby jen do 10 metrů. Je otázka, proč se velcí kytovci začali v té době ještě více zvětšovat,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr. 

Některé teorie naznačovaly, že velryby mohutněly proto, aby se snáze ubránily velkým dravcům, kteří se v té době také objevili. Například megalodon, který připomíná dnešního žraloka lidožravého. Jiné teorie se ale přiklánějí k názoru, že se zřejmě před 4,5 miliony let muselo odehrát ještě něco jiného, co zapříčinilo růst velryb.  

Doba ledová 

Nabízí se spojitost s dobou ledovou. „Některé kontinenty se pokryly ledovci, které na jaře tály a odtékala z nich voda. Ta s sebou odnášela živiny shromažďované do pobřežních vod. A právě tam začal kypět život drobných živočichů, kterými se živili kytovci. Najednou získali bohatý zdroj potravy, ale jen sezonní. Bylo tak pro ně výhodné nacpat se, nabrat zásoby a pak se přesunout na jiné místo hojnosti. Pro tento způsob život je daleko lepší být velký, než být malý,“ vysvětlil Jaroslav Petr. 

Plejtváci obrovští jsou schopni najednou nabrat do tlamy až 120 tun vody. „Vytvoří z tlamy obrovský vak, naberou vodu i s živočichy, procedí ji přes kostice a vodu vyplivnou ven. Takto se nakrmí a předzásobí, vytvoří si bohatou vrstvu tuku a jsou schopni se přesunout na velké vzdálenosti,“ dodal biolog.  

Čtěte také: Velrybí hlt

Plejtvák obrovský je schopný ve vodě vyvinout neuvěřitelnou rychlost až 50 km v hodině, běžně plave kolem 20 km v hodině. Rozhodně tedy nejde o nemotorný kolos tuku. „Má sice izolační vrstvu tuku, ale jinak vysoce výkonné svaly,“ doplnil Jaroslav Petr.  

Velrybí tělo je fascinující a funguje jako obrovský vodní filtr. Denně pozře na 40 milionů drobných korýšů, které doslova procedí mezi kosticovými zuby. Ty mají délku až 1 metr a šířku půl metru a plejtvák jich může mít až 450. Denně plejtváci potřebují asi 1,5 milionu kalorií. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 22. srpna  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Šimpanz - dobrosrdečný a nesobecký

    Přispívat na charitu, docházet jako dobrovolník ke starým a nemocným nebo někomu poradit a pomoct třeba najít správnou cestu. Dobrosrdečnost a altruismus jsou lidem vlastní, i když se nám někdy může zdát, že ve světě...

     
  • 19. srpna  2017 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a smrt na střeše

    8. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 26. srpna 2017.

     
  • 15. srpna  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nebezpečné i užitečné sinice

    Planetu Zemi obývají mnohem déle než lidé a přežijí i extrémní podmínky. Sinice. Známe je především z letních rybníků a přehrad, kde nám k naší nelibosti znemožňují koupání. Možná proto překvapí, že sinice můžou být...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace