Proč má Země dlouhé vedení?

„Je to dané setrvačností klimatického systému a setrvačností celku planeta-atmosféra,“ uvedl v Meteoru Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Co se děje kolem letního slunovratu?

V době letního slunovratu, tedy kolem 21. června, je u nás v severním mírném pásu nejvyšší tzv. insolace. „To je množství energie přicházející od Slunce na zemský povrch. V tu dobu se povrch země u nás nejvíce otepluje,“ řekl Martin Novák.

Insolace závisí na úhlu dopadajícího záření, tedy na výšce slunce nad obzorem. „A to je nejvýš právě v době letního slunovratu. Tehdy je slunce na obloze v poledne nejvýše za celý rok, a také nejdéle,“ dodal Novák.

Povrch Země jako topení

Zatím byla řeč o teplotě povrchu, který přijímá sluneční paprsky. Ta je podstatná i pro teplotu vzduchu. „Je to podobné, jako v bytě. Když budete hledat v zimě nejteplejší místo, tak půjdete nejblíže k topení. A čím dál od něj půjdete, bude se teplota snižovat. Takovým topením pro atmosféru je zemský povrch, protože vzduch si neumí brát energii z procházejícího záření,“ vysvětlil Novák.

Teplo neustále cestuje

„Nežijeme ale v systému omezeném na vztah zemský povrch – atmosféra, kde by ty reakce byly okamžité. Spíše se jedná o hodně velký objem, kde funguje výměna tepla. Pořád to teplo odněkud někam proudí a někam se přenáší,“ dodal Novák.

Svou roli v putování tepla hraje i vrstva půdy pod povrchem a pochopitelně také vodní plochy, zejména oceány, které zabírají přes 70 % povrchu naší planety.

Oceány jako úložiště tepla

„V oceánech se skrývá ohromný objem vody. Je to vrstva, do které se teplo ukládá, odvádí se do hloubky a postupně se tam skladuje. Tím, že se tepla od hladiny do hlubších vrstev dostává poměrně hodně, tak dochází k tomu, že se hladina oceánu neotepluje tak rychle, jako v případě pevných povrchů,“ vysvětlil Martin Novák.

Vodní hladina se neotepluje tak rychle jako pevný povrch|foto:Fotobanka Pixabay

Tento jev můžeme sledovat i u našich jezer a rybníků. „Když se jdeme koupat třeba koncem května, tak vzduch už je teplý, někdy i tropický, ale voda studená. Zatímco ke konci srpna už je vzduch chladnější, ale voda je teplá. Při velkých objemech vody je setrvačnost velká,“ doplnil Novák.

Měsíční zpoždění oceánů

„Maximální teploty vzduchu zaznamenáme na kontinentech v červenci, ale u oceánů jsou teploty vzduchu v blízkosti vody nejvyšší až v srpnu. Prakticky je zde tedy měsíční posun mezi kontinenty a oceány,“ dodal Novák.

Nejvyšší teploty vzduchu a vlny veder často zažíváme až v srpnu, není v tom rozpor?

Svatá Anna, chladno z rána

„Rozpor v tom není. Mluvil jsem o průměrných měsíčních teplotách, ne extrémních. Všichni známe pranostiku - sv. Anna, chladno z rána. Už po generace se ví, že přibližně po 26. červenci se začíná výrazněji zkracovat den, což postupně vede k poklesům ranních teplot a snižování průměrné denní teploty. Tento proces se pak zrychluje po půlce srpna, kdy už nejsou ojedinělé ani přízemní mrazíky,“ vysvětlil Novák.

„Takže když si uděláme průměrnou červencovou a průměrnou srpnovou teplotu, tak ten srpen za tím červencem přece jenom zaostává,“ uzavřel meteorolog Martin Novák.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.