Meteor2. května  2017 v 08:04  

Proč řízek v kuchyni voní a v obýváku smrdí?

Řízek - voní, nebo nevoní? Záleží, odkud ho cítíme... - Foto: Fotobanka Pixabay

Řízek - voní, nebo nevoní? Záleží, odkud ho cítíme...Foto: Fotobanka Pixabay

V kuchyni smažíte maso a užíváte si libou vůni, pak ale přejdete o místnost dál a tam doléhá těžší odér připomínající spíše zápach. Jak je to možné?

Příspěvky Meteoru 29. 4. 2017
01:23 Nanočástice v kečupu
12:21 IQ test zpěvných ptáků
24:08 Proč se parnímu stroji říkalo Nemehlo?
27:54 Jak to, že jídlo zároveň voní i páchne?
39:38 Kulíšek, který se nedává na hlavu, ale houká
45:35 Je možná transplantace hlavy?

Vůně a pach nejsou jen záležitostí kuchyní a parfumérií, ale i téma pro chemiky. A právě chemik Jan Havlík nám v Meteoru vysvětlil, jak je to s proměnou vůně v kuchyni v pach mimo ni. 

 

Nanočástice v kečupu. IQ test zpěvných ptáků. Proč se parnímu stroji říkalo Nemehlo? Jak to, že jídlo zároveň voní i páchne? Kulíšek, který se nedává na hlavu, ale houká. Je možná transplantace hlavy?

Vložit na svůj web

Jak se šíří molekuly pachu 

Při vaření, pečení a smažení, zkrátka při přeměnách surovin v jídlo, vznikají molekuly, které se šíří vzduchem. Jak se molekuly pohybují? V zásadě dvěma způsoby. „Jedním z nich je proudění vzduchu, odborně řečeno advekce. Jde o to, že všude je slabý průvan, který roznáší obsah vzduchu po celém bytě. Druhým efektem je pak difuse, což je nahodilý pohyb molekul, které do sebe narážejí a tím se promíchávají,“ vysvětlil Jan Havlík. 

Pro přenos pachů z kuchyně do obýváku má větší význam proudění vzduchu, spíše než difuse, protože ta je velmi pomalá a funguje jen na vzdálenost pár centimetrů. To pořád ale nevysvětluje, proč stejnou vůni cítíme v kuchyni jinak, než o pár metrů dál v jiné místnosti. „Způsob, jak cítíme vůni, je závislý na našem psychologickém nastavení, ale i na tom, jak je fyziologicky stavěný náš nos,“ dodal Jan Havlík. 

Jasmín, nebo výkaly? 

Nos je náš prostředník ke vnímání vůní a pachů - Foto: Fotobanka Pixabay

Nos je náš prostředník ke vnímání vůní a pachůFoto: Fotobanka Pixabay

Záleží také na koncentracích látky - stejnou látku v malém množství můžeme pociťovat úplně jinak, než když je jí příliš. Jako příklad můžeme uvést sloučeninu indol. 

„Pokud je extrémně zředěná, tak voní nádherně po jasmínu, ovšem pokud je koncentrovaná, tak páchne po výkalech,“ řekl Jan Havlík a dodal: „To samé platí i pro ty těkavé látky vzniklé během vaření. V nižších koncentracích je vnímáme dráždivě a varovně, ale v okamžiku, kdy se dostaneme do kuchyně a vidíme, že souvisí s jídlem, najednou získáme daleko pozitivnější dojem“. 

Jinak řečeno, když jsme od jídla dál, je z něj ve vzduchu méně molekul, než když jsme v kuchyni, a pro náš nos a mozek jsou to dvě naprosto rozdílné situace. Záleží také na kontextu, v jakém vůně vnímáme.  

Zrající sýr, nebo smrdutý bezdomovec 

Například při škvaření slaniny vzniká mimo jiné chemická látka pyridin. „Je to nepříjemně zapáchající organická sloučenina, ke které rozhodně nechceme čichat. Ovšem když je ve směsi s jinými sloučeninami, tak její výsledný dojem je pozitivní, protože máme zafixováno, že s touto vůní se pojí příjemné chuťové vjemy,“ vysvětlil Havlík.  

Podobné je to s kyselinou máselnou obsaženou ve zrajících sýrech, ale zároveň i ve zvratcích a v zápachu lidí, kteří se velmi dlouho nemyli. „Když tu vůni ucítí milovník sýrů ve své pochoutce, tak je mu příjemná a těší se na sousto, tu stejnou látku u zvratků máme ale asociovanou s něčím negativním, takže ten vjem je dost jiný,“ dodal Havlík. 

Čich a chuť 

Málokterá molekula vyvolává vyloženě čichový vjem, často se jedná o nervové podráždění sliznic v nose. Pokud někdo přijde o čich, tak přesto pozná, když dostane mentolovou žvýkačku - ucítí její chladivý efekt na sliznicích. Stejně tak spousta látek vznikajících při vaření může dráždit sliznice nosu nebo očí. My je můžeme vnímat negativně a je nám to nepříjemné.  

„To co vnímáme pod pojmem chuť, tak často chuť není. Pokud máme rýmu, tak vnímáme, že potraviny ztrácí chuť. To je dáno tím, že máme ucpaný nos a nedostávají se do něj těkavé sloučeniny. Takže třeba když si zacpeme nos a dáme do pusy lžičku skořice, cítíme, že pálí v puse, připomíná pepř, teprve až si uvolníme nos, tak cítíme silnou vůni skořice,“ dodal Havlík. 

Nos varuje: Pozor, hoří! 

Jednou z důležitých funkcí nosu je, aby nás upozornil na hrozící nebezpečí, ať už je to požár, chemické zamoření nebo podezřelý člověk. Zkrátka nos je nastavený vnímat molekuly, které působí dráždění. Rozeznává je v daleko nižších koncentracích než vůně, které jsou příjemné. Takže když cítíme vařené jídlo zdálky, jsme ve střehu, ale čím víc se blížíme ke kuchyni a zjišťujeme, že se můžeme těšit na připravovanou lahůdku, začíná převažovat příjemná vůně. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 22. srpna  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Šimpanz - dobrosrdečný a nesobecký

    Přispívat na charitu, docházet jako dobrovolník ke starým a nemocným nebo někomu poradit a pomoct třeba najít správnou cestu. Dobrosrdečnost a altruismus jsou lidem vlastní, i když se nám někdy může zdát, že ve světě...

     
  • 19. srpna  2017 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a smrt na střeše

    8. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 26. srpna 2017.

     
  • 15. srpna  2017 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Nebezpečné i užitečné sinice

    Planetu Zemi obývají mnohem déle než lidé a přežijí i extrémní podmínky. Sinice. Známe je především z letních rybníků a přehrad, kde nám k naší nelibosti znemožňují koupání. Možná proto překvapí, že sinice můžou být...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace