Meteor8. března  2016 v 08:05  

Proč si žirafí mláďata kradou mateřské mléko?

Dá se říct, že si malé žirafy kradou mléko? - Foto:  pixabay.com

Dá se říct, že si malé žirafy kradou mléko?Foto:  pixabay.com

Malé žirafy si chodí pro mateřské mléko jako do cukrárny. Pijí ho od své matky, ale i od matek svých spolužáků. Čtete dobře. Malé žirafy se totiž s oblibou sdružují ve společenstvích, která mohou připomínat lidské školky.

Příspěvky Meteoru 5. 3. 2016
01:01 Proč mláďata žiraf kradou mléko?
09:33 5 let od havárie jaderné elektrárny Fukušima.
27:13 Náramek z plastu místo laboratoře.
30:46 Klima jako na houpačce 3/3.
42:36 Proč pavouci nevykrvácejí?

Žirafám se rodí zpravidla jedno mládě po 14timěsíční březosti. Kojeno je zhruba rok a půl. Žirafy jsou velmi společenská zvířata, rády se scházejí v různých skupinkách podle momentálních potřeb. A jak se ukazuje, jsou ochotny dělit se spolu dokonce o mateřskou péči. 

 

Proč mláďata žiraf kradou mléko? 5 let od havárie jaderné elektrárny Fukušima. Náramek z plastu místo laboratoře. Klima jako na houpačce 3/3. Proč pavouci nevykrvácejí?

Vložit na svůj web

Vysvětlení, proč pijí cizí mléko, se stále hledá 

„Pozorovali jsme, jak se žirafí mláďata snaží nenápadně přiblížit k cizí samici, připojí se k jejímu vlastnímu mláděti, stoupnou si dál od její hlavy a pustí se do sání mléka. Ta samice je klidně nechá,“ uvedla v Meteoru Karolína Brandlová z České zemědělské univerzity, která se výzkumu žiraf dlouhodobě věnuje. 

„Máme několik teorií, proč si samice nechávají jakoby ukrást mléko. Ono to není tak úplně potají, ty žirafy o tom musejí vědět. Prověřovali jsme celkem 7 hypotéz a jednou z nich je hypotéza reciprocity. Tedy když jedna samice kojí mládě druhé samice, tak ta druhá bude pravděpodobně ochotná kojit i mládě té první,“ řekla Brandlová.  

Jako v mléčném baru 

Žirafy jsou společenské, rády se sdružují ve skupinách - Foto:  pixabay.com

Žirafy jsou společenské, rády se sdružují ve skupináchFoto:  pixabay.com

Důvodem, proč malé žirafy chodí k sousedkám jako do mléčného baru, může být i podvědomá snaha zajistit si lepší obranyschopnost. „Mládě může získávat další složky imunity z mléka jiných samic,“ podotkla Brandlová.  

Takzvané alokojení – tedy vzájemné kojení – může být výhodné i pro vlastní mládě. „Matka, která by odháněla cizí mláďata a snažila by se kojení ukončit, tak by tím znemožnila i kojení vlastního mláděte. Mělo by totiž méně příležitostí se napít. Navíc mléka se tvoří vždy tím více, čím více se ho odebírá,“ podala jedno z možných vysvětlení Brandlová. 

Jdou na lup, protože na to mají? 

V pražské zoologické zahradě se žirafy pravidelně váží. Po analýze relevantních dat by se mohlo mnohé osvětlit. „Zjistíme například, jestli mláďata, která pijí od dalších, jsou slabší a hubenější a potřebují si tedy polepšit, nebo jestli to jsou naopak ti silnější, kteří se na nic neohlížejí a jdou na lup, protože na to mají,“ popsala Brandlová. 

Vzájemné kojení u žiraf probíhá nejen v zoologických zahradách, ale i v přírodě. „Zjistili jsme, že alokojení je u žiraf velmi časté, je nejvyšší ze všech zdokumentovaných výskytů u ostatních savců,“ řekla bioložka. „Více než 40 procent všech kojení u žiraf tvoří kojení cizích mláďat,“ dodala.  

Žirafí školky 

Žirafy si pomáhají, třeba i v "žirafích školkách" - Foto:  pixabay.com

Žirafy si pomáhají, třeba i v "žirafích školkách"Foto:  pixabay.com

Na rozdíl od jiných sociálně žijících savců, jako jsou třeba surikaty, ale neprobíhá vzájemné žirafí kojení na bázi příbuznosti. Nejedná se o sestry ani jiné blízké příbuzné. „Naopak nám vychází jako nejpravděpodobnější spíš ta reciprocita,“ řekla Brandlová.  

Žirafy se neslučují do skupin na základě příbuznosti, ale podle momentální potřeby. „Asi jako když se lidské maminky sejdou, protože mají podobně staré děti, které si spolu hrají na pískovišti. U těch žiraf je to podobné. Podobně stará mláďata vytvoří nějakou skupinku a jejich matky si je vzájemně hlídají,“ dodala Brandlová. „Zatímco jedna samice hlídá mláďata, ostatní se mohou v klidu napást. Toto sociální uspořádání alokojení přímo nahrává,“ uzavřela Brandlová. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.  

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 26. července  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Historie – věda vypravěčů příběhů

    Pro někoho je historií už včerejší večeře, většina z nás si ale historii hodnou výzkumu představí jako něco, co se stalo kdysi dávno a o čem toho moc nevíme. Jak to, že každý historik vidí dějiny jinak?

     
  • 23. července  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Dinosauři v Česku

    Dinoparků u nás v posledních letech vyrostlo jako hub po dešti. Děti se chodí na modely dinosaurů dívat jako do zoologické zahrady. Jenže žili vůbec skuteční dinosauři na našem území?

     
  • 23. července  2016 v 08:05     Audio  rubrika: Meteor

    Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a případ s čtverzubcem

    4. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Poslouchejte jen do soboty 30. července 2016.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace