Meteor11. července  2017 v 08:04  

Proč stojí plameňák na jedné noze?

Plameňáci - Foto: Fotobanka Pixabay

PlameňáciFoto: Fotobanka Pixabay

Na jedné noze stojí dlouhé hodiny a vůbec ho to neunaví. Je to pro něj dokonce výhodnější než stát oběma nohama na zemi. Co plameňákovi při netypickém postoji pomáhá? V čem je jeho noha výjimečná?

Příspěvky Meteoru 8. července 2017
01:27 Vnitřní orgány dinosaurů
09:18 Cikády jako teploměr
17:05 Proč stojí plameňák na jedné noze?
24:18 První IQ test
30:22 Sherlock Holmes a případ záhadného zmizení

Hledání odpovědi na otázku, proč stojí plameňák na jedné noze, patří spíše do kategorie vědeckých kuriozit. Seriózně se tím dosud mnoho vědců nezabývalo. Podle některých teorií stojí plameňák na jedné noze proto, aby šetřil energií. Podle jiných proto, že si tak udržuje teplo. Dva američtí vědci se nedávno rozhodli jednou provždy tuto záhadu rozluštit a nohy vysokých růžových ptáků detailně prozkoumat.  

 

Vnitřní orgány dinosaurů. Cikády jako teploměr. Proč stojí plameňák na jedné noze? První IQ test. Sherlock Holmes a případ záhadného zmizení.

Vložit na svůj web

„Objednali si z Velké Británie pár uhynulých plameňáků a nutno dodat, že převoz na kost zmrzlých ptáků byl dost komplikovaný a vlastně i humorný. Kolega totiž hrubě podcenil velikost převážené krabice, ze které čouhaly dlouhé ptačí nohy,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.  

Jako tyčka od stanu 

Vědci měli strach, že plameňáci rozmrznou dříve, než se dostanou v pořádku do laboratoře. Nakonec to ale dobře dopadlo, protože peří zafungovalo jako dokonalá izolace, takže naopak museli ptáky ještě rozmrazovat. „Začali se tou končetinou zabývat, ale na nic nemohli přijít. Pak ale v jedné chvíli při manipulaci s nohou jeden z nich ptáka zvedl a jeho noha zůstala naprosto rovná, kloub jakoby zaklapl a noha se zpevnila podobně jako třeba tyčka od stanu,“ dodal Jaroslav Petr.  

Uspořádání nohy plameňáka je specifické a přesné anatomické detaily známé nejsou. „Zajímavé je, že když plameňáka postavíte na obě nohy, tak klouby nezapadnou. Když si stoupne na jednu nohu, tak se ten kloub stává kotníkem, noha pak drží jako pevná tyčka a pták může i usnout. Dokonce když usne, kýve se na strany méně, než když bdí,“ dodal biolog.  

Inspirace pro roboty 

Na jedné noze občas postávají i jiní vodní ptáci, například kachna. Ani u ní se přesně neví, jak to funguje. Zmínění vědci se prý hodlají nohám plameňáka věnovat i nadále. Jejich výzkum může mít nečekanou aplikaci. Pokud by se totiž podařilo odhalit přesný konstrukční fígl plameňáků, dal by se využít i pro vývoj robotů.  

Příště se už ale chtějí vědci zaměřit na živé plameňáky. K prozkoumání jejich noh jim má napomoci kupříkladu rentgen nebo magnetická rezonance. „Výzkum na mrtvém ptákovi může být zavádějící. Uvidíme, co přinese výzkum živých plameňáků,“ uzavřel biolog Jaroslav Petr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas