Meteor26. června  2018 v 08:04  

Prvohorní živočich: šavlozubý tygr, nebo líný kocour?

Detailně vyfocené klepeto Angustidonta - Foto: Štěpán Rak

Detailně vyfocené klepeto AngustidontaFoto: Štěpán Rak

Jak vypadal svět v prvohorách, nikdo z nás přesně neví. Nemáme dostatek nálezů a informací. Když najdou paleontologové z pravěkého žraloka jeden zub, těžko zrekonstruují celou jeho podobu. Pak může docházet i ke sporům zastánců různých pohledů. Jako se to děje v případě živočicha z rodu Angustidontus: byl obávaným predátorem, nebo neškodným samotářem?

Příspěvky Meteoru 23. 6. 2018
01:25 Jak je stará minerální voda?
13:17 Důkaz Velké Fermatovy věty
18:14 Jak delfíni vzdorují kesonové nemoci?
29:00 Angustidontus – velký omyl napraven
36:50 Střevní plyny pod dohledem
40:38 Zrcadla pro ženy i výzkum vesmíru

První kousky z živočicha, který později získal název Angustidontus, se našly ve 30. letech 20. století v Severní Americe. Jednalo se o izolované zuby nebo čelisti, původně se myslelo, že jsou to čelisti ryby.  

 

Jak je stará minerální voda? Důkaz Velké Fermatovy věty. Jak delfíni vzdorují kesonové nemoci? Angustidontus – velký omyl napraven. Střevní plyny pod dohledem. Zrcadla pro ženy i výzkum vesmíru.

Vložit na svůj web

Až po dlouhé době se objevily další kousky, na jejichž základě se paleontologové domnívali, že by mohlo jít o velkého klepítkatce. 

Pak to zase na dlouho usnulo, až do doby, než se našel celý exemplář. A to nejen v Americe, ale i v Polsku. V roce 2006 vyšla v odborném tisku práce, ve které odborníci publikovali unikátní nálezy zachovalých částí živočicha. 

Podle jejich nákresů měl živočich z rodu Angustidontus velká dlouhá klepeta s ostrými zuby. Podle nich se usoudilo, že šlo o aktivně plovoucího predátora, zřejmě dravého korýše. Jenže skutečně šlo o dravce? 

Modelování pravěkého tvora 

Více o možném životě pravěkého živočicha napoví model, který se podařilo sestavit na základě nákresů uvedených v odborné práci. Model vytvořil amatérský paleontolog Tomáš Viktorýn.  

„Podle tohoto modelu mohl být Angustidontus velmi podobný dnešní krevetě. Měl dopředu prodloužené uchopovací končetiny, podobně jako kudlanka, podobný mohl být také mořskému korýši straškovi. Měl krevetí tělo, ocásek jako rak a dopředu dlouhá klepeta s několika desítkami ostrých zubů,“ popisuje v Meteoru Štěpán Rak, paleontolog z Muzea Českého krasu v Berouně. 

Živočich mohl měřit zhruba 14 až 15 cm. Samozřejmě ale získat přesnou představu, jak vypadalo zvíře žijící v moři před nějakými 350 miliony let, není snadné. Našla se z něj totiž převážně klepeta, z těla jen minium. Pokud šlo o korýše, měl by mít tvrdou schránku, která jej ochraňovala, jenže z té se moc nedochovalo. 

„Pravděpodobně byla málo mineralizovaná, nebyla tvrdá jako u dnešního raka či kraba, možná byla spojená jen blánami. Proto se tělo rozložilo a dochovaly se jen pevné přední končetiny,“ dodal Štěpán Rak. 

Model údajného predátora vzbuzuje mnohé otázky. Bylo takové zvíře podobné dnešní krevetě vůbec schopné rychlého pohybu a neohroženého boje a lovu? Predátor by měl být rychlý tvor, který útočí ze zálohy a má množství útočných zbraní, zubů, trnů, klepet… 

Tygr, nebo líný kocour? 

Zatímco paleontologové věří, že šlo o bojovníka a predátora (lze se o tom dočíst například na anglické Wikipedii), zoologové, kteří viděli věrný model od Tomáše Viktorýna, o tom dost pochybují. „Konzultovali jsme to s několika odborníky, mimo jiné s profesory Adamem Petruskem a Zdeňkem Ďurišem. Podle nich se prý to zvíře stěží plácalo po dně, spíše prohrabávalo jíl a klepety strhávalo řasy nebo buněčné pokryvy. Jeho klepeta připomínají spíše hřeben na borůvky, než velkou útočnou zbraň,“ upozorňuje Štěpán Rak. 

Odborníci napříč obory zatím ke kompromisu nedospěli, o živočichovi z rodu Angustidontus se tak stále dočteme, že šlo o obávaného predátora. Přesto jsou mnozí další odborníci, kteří by ho spíše než k šavlozubému tygrovi přirovnali k tlustému kocouru Garfieldovi. Hádanka stará několik stovek milionů let tak zatím zůstává bez uspokojivé odpovědi. 

Přelomová práce z Česka 

To se ale může brzy změnit. Tomáš Viktorýn v Brně objevil několik téměř kompletních kusů živočicha, které v této době studuje Štěpán Rak s kolegy, včetně zahraničních. 

„Chystá se vědecká práce s odborníky z Polska a Francie, která ještě hodně zčeří vědecké vody, a věřím, že její výsledky opět posunou vědu vpřed, neboť jak vždy tvrdím, ve vědě je pravda, co se právě publikuje, než vznikne v nové práci nová pravda... a tak to má být... jít stále vpřed,“ dodává Štěpán Rak na závěr. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 17. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Savci za dinosaurů žili nočním životem

    Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo...

     
  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas